Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Cesta ven z černé díry!

Cesta ven z černé díry!

Černé díry, ony hrůzostrašné galaktické pasti, ze kterých dokonce nemůže uniknout ani světlo, nemusí být vždy destruktivní, alespoň ne podle nejnovější teorie kosmologa Stephena Hawkinga. Ten nyní vzkazuje, že se mýlil v klíčovém argumentu o chování černých děr, který prosazoval téměř 30 let.

hawking_bbc.jpg
Autor "Stručné historie času" nyní věří, že "informace" nasátá do černé díry může časem uniknout a popírá tak sám některé části své nejslavnější práce o fenoménu černých děr. Hawking bude své poslední objevy prezentovat ve středu, příští týden, na vědecké konferenci v Irsku. Sdělil to na poslední chvíli magazínu New Scientist.

Černé díry vznikají na konci života hmotné hvězdy, která se zhroutí sama do sebe pod tíhou vlastní gravitace. Ta se tím ale stane tak silnou, že nedovolí ničemu ze svého okolí uniknout.

Tato myšlenka fascinuje astronomy už od konce 18. století, kdy vznikla představa nepředstavitelně silných kosmických vírů vysávajících hmotu vesmíru a ukládajících ji do zapomnění a nicoty.

V roce 1976 Hawking postuloval princip, že při vzniku černé díry existuje možnost ztráty hmoty vyzářením energie, dnes známé jako "Hawkingovo záření". Toto záření ale neobsahuje žádnou informaci o tom co je a co se děje uvnitř černé díry a jakmile se díra vypaří, všechny informace o tom jsou navždy ztraceny.

Tím ale vytvořil paradox, protože od doby vzniku zákonů kvantové fyziky se tvrdí, že taková informace se nemůže nikdy úplně ztratit.

Hawking na to odpověděl, že gravitační síla černých děr je tak velká, že ruší i zákony kvantové fyziky. Tento argument ale nepřesvědčil skeptiky vědeckého světa.

Ve své nové teorii tedy bude nyní Hawking argumentovat tím, že černé díry se do sebe nikdy docela neuzavřou a jak vysílají více tepla, tak se případně i otevřou a uvolní uvězněnou informaci.

Možné řešení Hawkingova paradoxu vyvolalo ve společenství fyziků vlnu vzrušení. Hawking totiž poslal do světa zprávu sdělující : "Mám vyřešen informační paradox černé díry a chci o tom informovat". To řekl o připravovaném vystoupení pro New Scientist organizátor irské konference, fyzik Curt Cutler. "Neviděl jsem sice ještě předběžné informace k Hawkingovu vystoupení, ale věřím v jeho reputaci."

Další expert na černé díry, Gary Gibbons, který se účastnil nedávného Hawkingova semináře na Univerzitě v Cambridgi, kde byly nové objevy naznačeny, řekl pro New Scientist, že není vyloučeno, že to, co Hawking představil na semináři, je skutečně řešení paradoxu.

Hawking, který je díky neléčitelné nemoci motoriky skoro úplně ochrnutý a odkázaný na pojízdné křeslo, komunikuje s okolním světem pomocí speciálního počítače. I tak však vědecký svět již mnohokrát překvapil a někdy i šokoval. Vydal řadu knih, ze kterých se jen "Stručné historie času" prodalo na pět milionů výtisků.

Zdroj: Reuters, BBC
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »