Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Cesta ven z černé díry!

Cesta ven z černé díry!

Černé díry, ony hrůzostrašné galaktické pasti, ze kterých dokonce nemůže uniknout ani světlo, nemusí být vždy destruktivní, alespoň ne podle nejnovější teorie kosmologa Stephena Hawkinga. Ten nyní vzkazuje, že se mýlil v klíčovém argumentu o chování černých děr, který prosazoval téměř 30 let.

hawking_bbc.jpg
Autor "Stručné historie času" nyní věří, že "informace" nasátá do černé díry může časem uniknout a popírá tak sám některé části své nejslavnější práce o fenoménu černých děr. Hawking bude své poslední objevy prezentovat ve středu, příští týden, na vědecké konferenci v Irsku. Sdělil to na poslední chvíli magazínu New Scientist.

Černé díry vznikají na konci života hmotné hvězdy, která se zhroutí sama do sebe pod tíhou vlastní gravitace. Ta se tím ale stane tak silnou, že nedovolí ničemu ze svého okolí uniknout.

Tato myšlenka fascinuje astronomy už od konce 18. století, kdy vznikla představa nepředstavitelně silných kosmických vírů vysávajících hmotu vesmíru a ukládajících ji do zapomnění a nicoty.

V roce 1976 Hawking postuloval princip, že při vzniku černé díry existuje možnost ztráty hmoty vyzářením energie, dnes známé jako "Hawkingovo záření". Toto záření ale neobsahuje žádnou informaci o tom co je a co se děje uvnitř černé díry a jakmile se díra vypaří, všechny informace o tom jsou navždy ztraceny.

Tím ale vytvořil paradox, protože od doby vzniku zákonů kvantové fyziky se tvrdí, že taková informace se nemůže nikdy úplně ztratit.

Hawking na to odpověděl, že gravitační síla černých děr je tak velká, že ruší i zákony kvantové fyziky. Tento argument ale nepřesvědčil skeptiky vědeckého světa.

Ve své nové teorii tedy bude nyní Hawking argumentovat tím, že černé díry se do sebe nikdy docela neuzavřou a jak vysílají více tepla, tak se případně i otevřou a uvolní uvězněnou informaci.

Možné řešení Hawkingova paradoxu vyvolalo ve společenství fyziků vlnu vzrušení. Hawking totiž poslal do světa zprávu sdělující : "Mám vyřešen informační paradox černé díry a chci o tom informovat". To řekl o připravovaném vystoupení pro New Scientist organizátor irské konference, fyzik Curt Cutler. "Neviděl jsem sice ještě předběžné informace k Hawkingovu vystoupení, ale věřím v jeho reputaci."

Další expert na černé díry, Gary Gibbons, který se účastnil nedávného Hawkingova semináře na Univerzitě v Cambridgi, kde byly nové objevy naznačeny, řekl pro New Scientist, že není vyloučeno, že to, co Hawking představil na semináři, je skutečně řešení paradoxu.

Hawking, který je díky neléčitelné nemoci motoriky skoro úplně ochrnutý a odkázaný na pojízdné křeslo, komunikuje s okolním světem pomocí speciálního počítače. I tak však vědecký svět již mnohokrát překvapil a někdy i šokoval. Vydal řadu knih, ze kterých se jen "Stručné historie času" prodalo na pět milionů výtisků.

Zdroj: Reuters, BBC
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »