Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Cesta ven z černé díry!

Cesta ven z černé díry!

Černé díry, ony hrůzostrašné galaktické pasti, ze kterých dokonce nemůže uniknout ani světlo, nemusí být vždy destruktivní, alespoň ne podle nejnovější teorie kosmologa Stephena Hawkinga. Ten nyní vzkazuje, že se mýlil v klíčovém argumentu o chování černých děr, který prosazoval téměř 30 let.

hawking_bbc.jpg
Autor "Stručné historie času" nyní věří, že "informace" nasátá do černé díry může časem uniknout a popírá tak sám některé části své nejslavnější práce o fenoménu černých děr. Hawking bude své poslední objevy prezentovat ve středu, příští týden, na vědecké konferenci v Irsku. Sdělil to na poslední chvíli magazínu New Scientist.

Černé díry vznikají na konci života hmotné hvězdy, která se zhroutí sama do sebe pod tíhou vlastní gravitace. Ta se tím ale stane tak silnou, že nedovolí ničemu ze svého okolí uniknout.

Tato myšlenka fascinuje astronomy už od konce 18. století, kdy vznikla představa nepředstavitelně silných kosmických vírů vysávajících hmotu vesmíru a ukládajících ji do zapomnění a nicoty.

V roce 1976 Hawking postuloval princip, že při vzniku černé díry existuje možnost ztráty hmoty vyzářením energie, dnes známé jako "Hawkingovo záření". Toto záření ale neobsahuje žádnou informaci o tom co je a co se děje uvnitř černé díry a jakmile se díra vypaří, všechny informace o tom jsou navždy ztraceny.

Tím ale vytvořil paradox, protože od doby vzniku zákonů kvantové fyziky se tvrdí, že taková informace se nemůže nikdy úplně ztratit.

Hawking na to odpověděl, že gravitační síla černých děr je tak velká, že ruší i zákony kvantové fyziky. Tento argument ale nepřesvědčil skeptiky vědeckého světa.

Ve své nové teorii tedy bude nyní Hawking argumentovat tím, že černé díry se do sebe nikdy docela neuzavřou a jak vysílají více tepla, tak se případně i otevřou a uvolní uvězněnou informaci.

Možné řešení Hawkingova paradoxu vyvolalo ve společenství fyziků vlnu vzrušení. Hawking totiž poslal do světa zprávu sdělující : "Mám vyřešen informační paradox černé díry a chci o tom informovat". To řekl o připravovaném vystoupení pro New Scientist organizátor irské konference, fyzik Curt Cutler. "Neviděl jsem sice ještě předběžné informace k Hawkingovu vystoupení, ale věřím v jeho reputaci."

Další expert na černé díry, Gary Gibbons, který se účastnil nedávného Hawkingova semináře na Univerzitě v Cambridgi, kde byly nové objevy naznačeny, řekl pro New Scientist, že není vyloučeno, že to, co Hawking představil na semináři, je skutečně řešení paradoxu.

Hawking, který je díky neléčitelné nemoci motoriky skoro úplně ochrnutý a odkázaný na pojízdné křeslo, komunikuje s okolním světem pomocí speciálního počítače. I tak však vědecký svět již mnohokrát překvapil a někdy i šokoval. Vydal řadu knih, ze kterých se jen "Stručné historie času" prodalo na pět milionů výtisků.

Zdroj: Reuters, BBC
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »