Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Cesta ven z černé díry!

Cesta ven z černé díry!

Černé díry, ony hrůzostrašné galaktické pasti, ze kterých dokonce nemůže uniknout ani světlo, nemusí být vždy destruktivní, alespoň ne podle nejnovější teorie kosmologa Stephena Hawkinga. Ten nyní vzkazuje, že se mýlil v klíčovém argumentu o chování černých děr, který prosazoval téměř 30 let.

hawking_bbc.jpg
Autor "Stručné historie času" nyní věří, že "informace" nasátá do černé díry může časem uniknout a popírá tak sám některé části své nejslavnější práce o fenoménu černých děr. Hawking bude své poslední objevy prezentovat ve středu, příští týden, na vědecké konferenci v Irsku. Sdělil to na poslední chvíli magazínu New Scientist.

Černé díry vznikají na konci života hmotné hvězdy, která se zhroutí sama do sebe pod tíhou vlastní gravitace. Ta se tím ale stane tak silnou, že nedovolí ničemu ze svého okolí uniknout.

Tato myšlenka fascinuje astronomy už od konce 18. století, kdy vznikla představa nepředstavitelně silných kosmických vírů vysávajících hmotu vesmíru a ukládajících ji do zapomnění a nicoty.

V roce 1976 Hawking postuloval princip, že při vzniku černé díry existuje možnost ztráty hmoty vyzářením energie, dnes známé jako "Hawkingovo záření". Toto záření ale neobsahuje žádnou informaci o tom co je a co se děje uvnitř černé díry a jakmile se díra vypaří, všechny informace o tom jsou navždy ztraceny.

Tím ale vytvořil paradox, protože od doby vzniku zákonů kvantové fyziky se tvrdí, že taková informace se nemůže nikdy úplně ztratit.

Hawking na to odpověděl, že gravitační síla černých děr je tak velká, že ruší i zákony kvantové fyziky. Tento argument ale nepřesvědčil skeptiky vědeckého světa.

Ve své nové teorii tedy bude nyní Hawking argumentovat tím, že černé díry se do sebe nikdy docela neuzavřou a jak vysílají více tepla, tak se případně i otevřou a uvolní uvězněnou informaci.

Možné řešení Hawkingova paradoxu vyvolalo ve společenství fyziků vlnu vzrušení. Hawking totiž poslal do světa zprávu sdělující : "Mám vyřešen informační paradox černé díry a chci o tom informovat". To řekl o připravovaném vystoupení pro New Scientist organizátor irské konference, fyzik Curt Cutler. "Neviděl jsem sice ještě předběžné informace k Hawkingovu vystoupení, ale věřím v jeho reputaci."

Další expert na černé díry, Gary Gibbons, který se účastnil nedávného Hawkingova semináře na Univerzitě v Cambridgi, kde byly nové objevy naznačeny, řekl pro New Scientist, že není vyloučeno, že to, co Hawking představil na semináři, je skutečně řešení paradoxu.

Hawking, který je díky neléčitelné nemoci motoriky skoro úplně ochrnutý a odkázaný na pojízdné křeslo, komunikuje s okolním světem pomocí speciálního počítače. I tak však vědecký svět již mnohokrát překvapil a někdy i šokoval. Vydal řadu knih, ze kterých se jen "Stručné historie času" prodalo na pět milionů výtisků.

Zdroj: Reuters, BBC
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »