Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek

Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek

2004-0707chandra-full.jpg
Rentgenová observatoř Chandra našla galaxii, která působí jako gravitační čočka, která poskytuje neuvěřitelný pohled na kvasar vzdálený 11 miliard světelných roků. Tato přirozená čočka je tak silná, že dovolí astronomům vidět detaily asi 50.000x lépe než co by mohli vidět přímo Hubblovým teleskopem nebo Chandrou. Kvasar se navíc, díky gravitační čočce, jeví jako čtyři samostatné obrazy. Diky nim dostal kvasar také své jméno - Cloverleaf - Jetelový lístek - přeneseně Čtyřlístek.

Pečlivá analýza pozorování vzácného čtyřnásobného obrazu kvasaru našla důkaz o tom, že možná jedna nebo i více hvězd v galaxii před ním, dále zesilují zejména rentgenové záření přicházející z kvasaru. Tento objev dává astronomům novou a extrémně přesnou možnost sondování průtoku plynu kolem velmi hmotné černé díry, která kvasar zásobuje energií.

"Pokud je náš výklad správný, pak vidíme detaily okolí této černé díry, které jsou až 50.000x menší než ty, které bychom mohli z této vzdálenosti pozorovat přímo Hubblovým vesmírným teleskopem nebo Chandrou", řekl George Chartas z Penn State University a vedoucí autor článku o kvasaru Cloverleaf, uveřejněném nedávno v The Astrophysical Journal.

Kvasar Cloverleaf je objekt vzdálený asi 11 miliard světlných roků od Země, který gravitační čočka rozdělila na čtyři samostatné obrazy. Pokud mezi námi, jako pozorovatelem a kvasarem, jako pozorovaným objektem, leží jedna nebo více galaxií, jejich gravitační pole může ohýbat a zvětšovat okolo procházející světlo a třeba i produkovat vícenásobné obrazy. Čtyři obrazy kvasaru Cloverleaf, označené A až D, byly vytvořeny právě průchodem pozorovaného paprsku okolo nejméně jedné, nejspíše však okolo několika galaxií, ležících mezi kvasarem a námi. Poklepáním na obrázek si jej zvětšíte na plnou velikost.

Obraz (A), je větší a jasnější než ostatní obrazy a to jak v optickém, tak v rentgenovém oboru spektra. Navíc však Chartas a jeho kolegové zjistili, že relativní jas tohoto obrazu je vyšší v rentgenovém než v optickém oboru. Kromě rentgenového záření atomů železa, však bylo zesíleno také záření na nižších energetických hladinách. Od zjasnění první gravitační čočkou už nekolísá vlnová délka záření a to nejspíše znamená, že rentgenové záření zesiloval ještě jiný objekt.

Vícenásobné zvýšení rentgenového záření může být vysvětleno gravitačními mikročočkami. Tento efekt nastává, když se před pozorovaným objektem vyskytuje osamocená hvězda nebo hvězdná soustava. Dochází pak ke skládání zvětšujícího efektu a to selektivně, kdy rentgenové záření je zesíleno mnohem víc než viditelné světlo, za předpokladu, že přichází z menšího prostoru kolem černé díry než viditelné světlo. Zvětšení rentgenového záření železných iontů bylo zřejmě vyvoláno stejným principem.

Analýza přicházejícího záření signalizuje, že rentgenovým zdrojem je velmi malý regionu, o velikosti si tak sluneční soustavy, nacházejícího se blízko velmi hmotné černé díry. Viditelné světlo naopak přichází z území nejméně deset krát tak velkého.

Díky těmto složeným gravitačním efektům, selektivně zvětšujícím jednotlivé části regionu kvasaru, lze udělat testy modelující tok plynů okolo černá díra a tak poznat fyziku i takto vzdáleného objektu.

Více informací na http://chandra.harvard.edu/ a http://chandra.nasa.gov/

Zdroj: Chandra News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »