Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek

Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek

2004-0707chandra-full.jpg
Rentgenová observatoř Chandra našla galaxii, která působí jako gravitační čočka, která poskytuje neuvěřitelný pohled na kvasar vzdálený 11 miliard světelných roků. Tato přirozená čočka je tak silná, že dovolí astronomům vidět detaily asi 50.000x lépe než co by mohli vidět přímo Hubblovým teleskopem nebo Chandrou. Kvasar se navíc, díky gravitační čočce, jeví jako čtyři samostatné obrazy. Diky nim dostal kvasar také své jméno - Cloverleaf - Jetelový lístek - přeneseně Čtyřlístek.

Pečlivá analýza pozorování vzácného čtyřnásobného obrazu kvasaru našla důkaz o tom, že možná jedna nebo i více hvězd v galaxii před ním, dále zesilují zejména rentgenové záření přicházející z kvasaru. Tento objev dává astronomům novou a extrémně přesnou možnost sondování průtoku plynu kolem velmi hmotné černé díry, která kvasar zásobuje energií.

"Pokud je náš výklad správný, pak vidíme detaily okolí této černé díry, které jsou až 50.000x menší než ty, které bychom mohli z této vzdálenosti pozorovat přímo Hubblovým vesmírným teleskopem nebo Chandrou", řekl George Chartas z Penn State University a vedoucí autor článku o kvasaru Cloverleaf, uveřejněném nedávno v The Astrophysical Journal.

Kvasar Cloverleaf je objekt vzdálený asi 11 miliard světlných roků od Země, který gravitační čočka rozdělila na čtyři samostatné obrazy. Pokud mezi námi, jako pozorovatelem a kvasarem, jako pozorovaným objektem, leží jedna nebo více galaxií, jejich gravitační pole může ohýbat a zvětšovat okolo procházející světlo a třeba i produkovat vícenásobné obrazy. Čtyři obrazy kvasaru Cloverleaf, označené A až D, byly vytvořeny právě průchodem pozorovaného paprsku okolo nejméně jedné, nejspíše však okolo několika galaxií, ležících mezi kvasarem a námi. Poklepáním na obrázek si jej zvětšíte na plnou velikost.

Obraz (A), je větší a jasnější než ostatní obrazy a to jak v optickém, tak v rentgenovém oboru spektra. Navíc však Chartas a jeho kolegové zjistili, že relativní jas tohoto obrazu je vyšší v rentgenovém než v optickém oboru. Kromě rentgenového záření atomů železa, však bylo zesíleno také záření na nižších energetických hladinách. Od zjasnění první gravitační čočkou už nekolísá vlnová délka záření a to nejspíše znamená, že rentgenové záření zesiloval ještě jiný objekt.

Vícenásobné zvýšení rentgenového záření může být vysvětleno gravitačními mikročočkami. Tento efekt nastává, když se před pozorovaným objektem vyskytuje osamocená hvězda nebo hvězdná soustava. Dochází pak ke skládání zvětšujícího efektu a to selektivně, kdy rentgenové záření je zesíleno mnohem víc než viditelné světlo, za předpokladu, že přichází z menšího prostoru kolem černé díry než viditelné světlo. Zvětšení rentgenového záření železných iontů bylo zřejmě vyvoláno stejným principem.

Analýza přicházejícího záření signalizuje, že rentgenovým zdrojem je velmi malý regionu, o velikosti si tak sluneční soustavy, nacházejícího se blízko velmi hmotné černé díry. Viditelné světlo naopak přichází z území nejméně deset krát tak velkého.

Díky těmto složeným gravitačním efektům, selektivně zvětšujícím jednotlivé části regionu kvasaru, lze udělat testy modelující tok plynů okolo černá díra a tak poznat fyziku i takto vzdáleného objektu.

Více informací na http://chandra.harvard.edu/ a http://chandra.nasa.gov/

Zdroj: Chandra News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »