Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra vyřešila problém chybějící hmoty ve vesmíru

Chandra vyřešila problém chybějící hmoty ve vesmíru

Rozložení chybějící hmoty ve vesmíru – pozadí obrázku je simulace, vložený obrázek představuje rentgenové spektrum
Autor: NASA/CXC/CfA/Kovács et al.

Nové závěry pozorování pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory možná pomohla vyřešit problém „chybějící hmoty“ ve vesmíru. Astronomové se nemohou dopočítat asi jedné třetiny obyčejné hmoty – tj. vodíku, hélia a dalších chemických prvků – která byla vytvořena zhruba v první miliardě roků po Velkém třesku.

Vědci navrhovali, že chybějící hmota může být ukrytá v gigantických vláknech neboli filamentech teplého (při teplotách nižších než 100 000 kelvinů) a horkého (při teplotách vyšších než 100 000 K) plynu v mezigalaktickém prostředí. Tyto filamenty astronomové znají jako „warm-hot intergalactic medium“ – WHIM (teplo-horké mezigalaktické prostředí). Je neviditelné při pozorování optickými dalekohledy, avšak určitá část horkých plynů ve filamentech byla detekována v oboru ultrafialového záření. Hlavní část připojené grafiky v úvodu článku pochází z počítačové simulace Millennium, která využívá superpočítače ke ztvárnění, jak se klíčové komponenty vesmíru – včetně WHIM – vyvíjely v průběhu věků.

Pokud tyto filamenty existují, mohou absorbovat určité typy světla, jako například rentgenové paprsky, které skrz ně prochází. Vložený obrázek v publikované grafice v úvodu článku představuje určitá data rentgenového záření získaná družicí Chandra ze vzdálených, rychle rostoucích supermasivních černých děr známých jako kvasary. Nákres představuje spektrum – množství rentgenového záření na různých vlnových délkách – z nově studovaného kvasaru H1821+643, který se nachází ve vzdálenosti zhruba 3,4 miliardy světelných roků od Země.

V počítačové simulaci jsou zakresleny oblasti s pořízeným rentgenovým spektrem Autor: NASA/CXC/CfA/Kovács et al.
V počítačové simulaci jsou zakresleny oblasti s pořízeným rentgenovým spektrem
Autor: NASA/CXC/CfA/Kovács et al.
Nejnovější závěry využívající novou techniku, díky které byl zdokonalen výzkum WHIM, umožnily zvýraznit poměrně slabé příznaky absorpce kombinováním různých částí spektra k nalezení validního signálu. Na základě použití této techniky astronomové identifikovali 17 možných filamentů nacházejících se mezi kvasarem a Zemí a určili jejich vzdálenosti.

Spektrum pro každý filament bylo uměle posunuto ve vlnových délkách k odstranění efektu rozpínání vesmíru. Když byla spektra všech filamentů sečtena dohromady, výsledné spektrum představovalo mnohem silnější signál absorpce působením WHIM, než u jednotlivých spekter.

Ve skutečnosti astronomové neobjevili absorpci u jednotlivých spekter. Avšak sečtením těchto dat dohromady změnili 5,5 dne trvající pozorování na ekvivalent bezmála v délce 100 dnů (zhruba 8 miliónů sekund). To vedlo k odhalení absorpčních čar kyslíku, jehož přítomnost byla předpokládána v plynu o teplotě kolem jednoho miliónu kelvinů.

Na základě extrapolací těchto pozorování kyslíku na celý soubor chemických prvků a podle pozorovaných regionů vůči místnímu vesmíru astronomové oznámili, že tak mohou vysvětlit celkové množství chybějící hmoty.

Článek popisující tyto závěry byl publikován 13. 2. 2019 v časopise Astrophysical Journal. Autory článku jsou Orsolya Kovács, Akos Bogdan, Randall Smith, Ralph Kraft a William Forman, všichni z Center for Astrophysics, Harvard & Smithsonian in Cambridge, Massachusetts.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kvasar H1821+643, Chybějící hmota ve vesmíru, Chandra X-ray Observatory


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »