Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled Subaru poodhalil budoucnost Slunce

Dalekohled Subaru poodhalil budoucnost Slunce

Budoucí osud Slunce Autor: Jose Dias do Nascimento
Budoucí osud Slunce
Autor: Jose Dias do Nascimento
Tým astronomů, jehož vedoucím byl Jose Dias do Nascimento (Department of Theoretical and Experimental Physics, Universidade Federal do Rio Grande do Norte [DFTE, UFRN], Brazílie), objevil doposud nejvzdálenějšího dvojníka Slunce v naší Galaxii – hvězdu CoRoT Sol 1, která má přibližně stejnou hmotnost a chemické složení jako Slunce.

Spektra získaná pomocí spektrografu High Dispersion Spectrograph (HDS) na dalekohledu Subaru ukázala, že stáří hvězdy CoRoT Sol 1 je přibližně 6,7 miliardy roků (stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Prostřednictvím evropské družice CoRoT (Convection, Rotation and planetary Transits) byla určena rotace hvězdy na 29±5 dnů. Tento nový objev staršího dvojníka Slunce umožní astronomům odhalit blízkou budoucnost centrální hvězdy Sluneční soustavy – Slunce.

Protože Slunce je nejbližší hvězdou vůči Zemi, bylo intenzivně studováno nejrůznějšími metodami. Nehledě na značné úsilí astronomů zatím stále ještě nevíme, jak typickou hvězdou ve vesmíru Slunce je. S výjimkou nejmladších hvězd, skutečná rotace těchto dvojníků Slunce není známa a existuje jen několik studií „dospělých“ hvězd podobných Slunci.

Hmotnost a chemické složení hvězd jsou hlavní charakteristiky, které předurčují jejich další vývoj. Výzkumem hvězd o stejné hmotnosti a stejném složení, jako má Slunce (tzv. dvojníků Slunce), můžeme získat spoustu informací o našem Slunci. Jeho dvojníci různého stáří mohou poskytnout „momentky“ z předpokládaného vývoje Slunce v jednotlivých etapách budoucího života.

Astronomická družice CoRoT (start 27. 12. 2006) získala velmi přesná data, na jejichž základě bylo možné určit rotační periody hvězd. Astronomové vybrali nejlepšího kandidáta na dvojče našeho Slunce k detailnímu studiu vývoje jeho rotační periody. Protože tento dvojník Slunce není příliš jasný, astronomové použili spektrograf High Dispersion Spectrograph (HDS) na dalekohledu Subaru nejprve k pozorování tří jiných kandidátů na dvojníka Slunce. Velký průměr objektivu dalekohledu a schopnosti spektrografu HDS k přesnému rozložení světla hvězdy do barevného spektra umožnilo astronomům detailně studovat vlastnosti hvězd. Pečlivá analýza dat ukázala, že jeden z kandidátů na dvojče Slunce je hvězdou s podobnou hmotností a chemickým složením, jaké má naše Slunce. Objev je dokonce mnohem vzácnější, protože hvězda je časově na vyšším vývojovém stupni a může sloužit jako indikátor budoucího osudu naší hvězdy – Slunce.

Spektrum hvězdy CoRoT Sol 1 Autor: Jose Dias do Nascimento
Spektrum hvězdy CoRoT Sol 1
Autor: Jose Dias do Nascimento
Určení stáří hvězd je pravděpodobně jedním z nejobtížnějších aspektů, avšak velmi kvalitní spektra umožnila určit věk hvězdy CoRoT Sol 1. Ta je přibližně o dvě miliardy roků starší než Slunce, avšak její rotační perioda je obdobná. Spektra pořízená spektrografem HDS na dalekohledu Subaru ukázala, že její celkové chemické složení je podobné Slunci, avšak detailní relativní zastoupení prvků vykazuje u dvojníka Slunce určité rozdíly. Například množství lithia (Li) – chemického prvku, jehož obsah se snižuje s věkem, je menší než u Slunce.

Jose Dias do Nascimento, vedoucí výzkumného týmu, komentoval důležitost určení věku hvězdy CoRoT Sol 1 pro pochopení budoucího vývoje Slunce takto: „Za dvě miliardy roků – až Slunce dosáhne věku svého dvojníka – se zvýší množství energie vyzařované Sluncem. Povrch Země bude natolik horký, že kapalná voda zde nebude déle existovat ve své přirozené podobě.“

Na rozdíl od jiných hvězd podobných Slunci, které jsou relativně jasné, CoRoT Sol 1 ze souhvězdí Jednorožce je více než 200krát slabší než nejjasnější známá hvězda podobná Slunci. Japonský dalekohled Subaru s objektivem o průměru 8,2 m ve spojení s velmi kvalitním spektrografem HDS poskytl možnost uskutečnění těchto detailních výzkumů a pořízení spekter tak slabých hvězd. Astronomové předpokládají využití dalekohledu Subaru k pokračování výzkumů hvězd podobných Slunci. Mají v úmyslu vystihnout vývoj jejich rotační periody při hledání dvojníků Slunce v širokém rozmezí hvězdného stáří a do tohoto konceptu pak „zasadit“ naše Slunce.

Zdroj: www.naoj.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled Subaru, Dvojník Slunce, CoRoT Sol 1


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »