Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled Subaru poodhalil budoucnost Slunce

Dalekohled Subaru poodhalil budoucnost Slunce

Budoucí osud Slunce Autor: Jose Dias do Nascimento
Budoucí osud Slunce
Autor: Jose Dias do Nascimento
Tým astronomů, jehož vedoucím byl Jose Dias do Nascimento (Department of Theoretical and Experimental Physics, Universidade Federal do Rio Grande do Norte [DFTE, UFRN], Brazílie), objevil doposud nejvzdálenějšího dvojníka Slunce v naší Galaxii – hvězdu CoRoT Sol 1, která má přibližně stejnou hmotnost a chemické složení jako Slunce.

Spektra získaná pomocí spektrografu High Dispersion Spectrograph (HDS) na dalekohledu Subaru ukázala, že stáří hvězdy CoRoT Sol 1 je přibližně 6,7 miliardy roků (stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Prostřednictvím evropské družice CoRoT (Convection, Rotation and planetary Transits) byla určena rotace hvězdy na 29±5 dnů. Tento nový objev staršího dvojníka Slunce umožní astronomům odhalit blízkou budoucnost centrální hvězdy Sluneční soustavy – Slunce.

Protože Slunce je nejbližší hvězdou vůči Zemi, bylo intenzivně studováno nejrůznějšími metodami. Nehledě na značné úsilí astronomů zatím stále ještě nevíme, jak typickou hvězdou ve vesmíru Slunce je. S výjimkou nejmladších hvězd, skutečná rotace těchto dvojníků Slunce není známa a existuje jen několik studií „dospělých“ hvězd podobných Slunci.

Hmotnost a chemické složení hvězd jsou hlavní charakteristiky, které předurčují jejich další vývoj. Výzkumem hvězd o stejné hmotnosti a stejném složení, jako má Slunce (tzv. dvojníků Slunce), můžeme získat spoustu informací o našem Slunci. Jeho dvojníci různého stáří mohou poskytnout „momentky“ z předpokládaného vývoje Slunce v jednotlivých etapách budoucího života.

Astronomická družice CoRoT (start 27. 12. 2006) získala velmi přesná data, na jejichž základě bylo možné určit rotační periody hvězd. Astronomové vybrali nejlepšího kandidáta na dvojče našeho Slunce k detailnímu studiu vývoje jeho rotační periody. Protože tento dvojník Slunce není příliš jasný, astronomové použili spektrograf High Dispersion Spectrograph (HDS) na dalekohledu Subaru nejprve k pozorování tří jiných kandidátů na dvojníka Slunce. Velký průměr objektivu dalekohledu a schopnosti spektrografu HDS k přesnému rozložení světla hvězdy do barevného spektra umožnilo astronomům detailně studovat vlastnosti hvězd. Pečlivá analýza dat ukázala, že jeden z kandidátů na dvojče Slunce je hvězdou s podobnou hmotností a chemickým složením, jaké má naše Slunce. Objev je dokonce mnohem vzácnější, protože hvězda je časově na vyšším vývojovém stupni a může sloužit jako indikátor budoucího osudu naší hvězdy – Slunce.

Spektrum hvězdy CoRoT Sol 1 Autor: Jose Dias do Nascimento
Spektrum hvězdy CoRoT Sol 1
Autor: Jose Dias do Nascimento
Určení stáří hvězd je pravděpodobně jedním z nejobtížnějších aspektů, avšak velmi kvalitní spektra umožnila určit věk hvězdy CoRoT Sol 1. Ta je přibližně o dvě miliardy roků starší než Slunce, avšak její rotační perioda je obdobná. Spektra pořízená spektrografem HDS na dalekohledu Subaru ukázala, že její celkové chemické složení je podobné Slunci, avšak detailní relativní zastoupení prvků vykazuje u dvojníka Slunce určité rozdíly. Například množství lithia (Li) – chemického prvku, jehož obsah se snižuje s věkem, je menší než u Slunce.

Jose Dias do Nascimento, vedoucí výzkumného týmu, komentoval důležitost určení věku hvězdy CoRoT Sol 1 pro pochopení budoucího vývoje Slunce takto: „Za dvě miliardy roků – až Slunce dosáhne věku svého dvojníka – se zvýší množství energie vyzařované Sluncem. Povrch Země bude natolik horký, že kapalná voda zde nebude déle existovat ve své přirozené podobě.“

Na rozdíl od jiných hvězd podobných Slunci, které jsou relativně jasné, CoRoT Sol 1 ze souhvězdí Jednorožce je více než 200krát slabší než nejjasnější známá hvězda podobná Slunci. Japonský dalekohled Subaru s objektivem o průměru 8,2 m ve spojení s velmi kvalitním spektrografem HDS poskytl možnost uskutečnění těchto detailních výzkumů a pořízení spekter tak slabých hvězd. Astronomové předpokládají využití dalekohledu Subaru k pokračování výzkumů hvězd podobných Slunci. Mají v úmyslu vystihnout vývoj jejich rotační periody při hledání dvojníků Slunce v širokém rozmezí hvězdného stáří a do tohoto konceptu pak „zasadit“ naše Slunce.

Zdroj: www.naoj.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled Subaru, Dvojník Slunce, CoRoT Sol 1


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »