Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled Subaru poodhalil budoucnost Slunce

Dalekohled Subaru poodhalil budoucnost Slunce

Budoucí osud Slunce Autor: Jose Dias do Nascimento
Budoucí osud Slunce
Autor: Jose Dias do Nascimento
Tým astronomů, jehož vedoucím byl Jose Dias do Nascimento (Department of Theoretical and Experimental Physics, Universidade Federal do Rio Grande do Norte [DFTE, UFRN], Brazílie), objevil doposud nejvzdálenějšího dvojníka Slunce v naší Galaxii – hvězdu CoRoT Sol 1, která má přibližně stejnou hmotnost a chemické složení jako Slunce.

Spektra získaná pomocí spektrografu High Dispersion Spectrograph (HDS) na dalekohledu Subaru ukázala, že stáří hvězdy CoRoT Sol 1 je přibližně 6,7 miliardy roků (stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Prostřednictvím evropské družice CoRoT (Convection, Rotation and planetary Transits) byla určena rotace hvězdy na 29±5 dnů. Tento nový objev staršího dvojníka Slunce umožní astronomům odhalit blízkou budoucnost centrální hvězdy Sluneční soustavy – Slunce.

Protože Slunce je nejbližší hvězdou vůči Zemi, bylo intenzivně studováno nejrůznějšími metodami. Nehledě na značné úsilí astronomů zatím stále ještě nevíme, jak typickou hvězdou ve vesmíru Slunce je. S výjimkou nejmladších hvězd, skutečná rotace těchto dvojníků Slunce není známa a existuje jen několik studií „dospělých“ hvězd podobných Slunci.

Hmotnost a chemické složení hvězd jsou hlavní charakteristiky, které předurčují jejich další vývoj. Výzkumem hvězd o stejné hmotnosti a stejném složení, jako má Slunce (tzv. dvojníků Slunce), můžeme získat spoustu informací o našem Slunci. Jeho dvojníci různého stáří mohou poskytnout „momentky“ z předpokládaného vývoje Slunce v jednotlivých etapách budoucího života.

Astronomická družice CoRoT (start 27. 12. 2006) získala velmi přesná data, na jejichž základě bylo možné určit rotační periody hvězd. Astronomové vybrali nejlepšího kandidáta na dvojče našeho Slunce k detailnímu studiu vývoje jeho rotační periody. Protože tento dvojník Slunce není příliš jasný, astronomové použili spektrograf High Dispersion Spectrograph (HDS) na dalekohledu Subaru nejprve k pozorování tří jiných kandidátů na dvojníka Slunce. Velký průměr objektivu dalekohledu a schopnosti spektrografu HDS k přesnému rozložení světla hvězdy do barevného spektra umožnilo astronomům detailně studovat vlastnosti hvězd. Pečlivá analýza dat ukázala, že jeden z kandidátů na dvojče Slunce je hvězdou s podobnou hmotností a chemickým složením, jaké má naše Slunce. Objev je dokonce mnohem vzácnější, protože hvězda je časově na vyšším vývojovém stupni a může sloužit jako indikátor budoucího osudu naší hvězdy – Slunce.

Spektrum hvězdy CoRoT Sol 1 Autor: Jose Dias do Nascimento
Spektrum hvězdy CoRoT Sol 1
Autor: Jose Dias do Nascimento
Určení stáří hvězd je pravděpodobně jedním z nejobtížnějších aspektů, avšak velmi kvalitní spektra umožnila určit věk hvězdy CoRoT Sol 1. Ta je přibližně o dvě miliardy roků starší než Slunce, avšak její rotační perioda je obdobná. Spektra pořízená spektrografem HDS na dalekohledu Subaru ukázala, že její celkové chemické složení je podobné Slunci, avšak detailní relativní zastoupení prvků vykazuje u dvojníka Slunce určité rozdíly. Například množství lithia (Li) – chemického prvku, jehož obsah se snižuje s věkem, je menší než u Slunce.

Jose Dias do Nascimento, vedoucí výzkumného týmu, komentoval důležitost určení věku hvězdy CoRoT Sol 1 pro pochopení budoucího vývoje Slunce takto: „Za dvě miliardy roků – až Slunce dosáhne věku svého dvojníka – se zvýší množství energie vyzařované Sluncem. Povrch Země bude natolik horký, že kapalná voda zde nebude déle existovat ve své přirozené podobě.“

Na rozdíl od jiných hvězd podobných Slunci, které jsou relativně jasné, CoRoT Sol 1 ze souhvězdí Jednorožce je více než 200krát slabší než nejjasnější známá hvězda podobná Slunci. Japonský dalekohled Subaru s objektivem o průměru 8,2 m ve spojení s velmi kvalitním spektrografem HDS poskytl možnost uskutečnění těchto detailních výzkumů a pořízení spekter tak slabých hvězd. Astronomové předpokládají využití dalekohledu Subaru k pokračování výzkumů hvězd podobných Slunci. Mají v úmyslu vystihnout vývoj jejich rotační periody při hledání dvojníků Slunce v širokém rozmezí hvězdného stáří a do tohoto konceptu pak „zasadit“ naše Slunce.

Zdroj: www.naoj.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled Subaru, Dvojník Slunce, CoRoT Sol 1


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »