Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled Subaru poodhalil budoucnost Slunce

Dalekohled Subaru poodhalil budoucnost Slunce

Budoucí osud Slunce Autor: Jose Dias do Nascimento
Budoucí osud Slunce
Autor: Jose Dias do Nascimento
Tým astronomů, jehož vedoucím byl Jose Dias do Nascimento (Department of Theoretical and Experimental Physics, Universidade Federal do Rio Grande do Norte [DFTE, UFRN], Brazílie), objevil doposud nejvzdálenějšího dvojníka Slunce v naší Galaxii – hvězdu CoRoT Sol 1, která má přibližně stejnou hmotnost a chemické složení jako Slunce.

Spektra získaná pomocí spektrografu High Dispersion Spectrograph (HDS) na dalekohledu Subaru ukázala, že stáří hvězdy CoRoT Sol 1 je přibližně 6,7 miliardy roků (stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Prostřednictvím evropské družice CoRoT (Convection, Rotation and planetary Transits) byla určena rotace hvězdy na 29±5 dnů. Tento nový objev staršího dvojníka Slunce umožní astronomům odhalit blízkou budoucnost centrální hvězdy Sluneční soustavy – Slunce.

Protože Slunce je nejbližší hvězdou vůči Zemi, bylo intenzivně studováno nejrůznějšími metodami. Nehledě na značné úsilí astronomů zatím stále ještě nevíme, jak typickou hvězdou ve vesmíru Slunce je. S výjimkou nejmladších hvězd, skutečná rotace těchto dvojníků Slunce není známa a existuje jen několik studií „dospělých“ hvězd podobných Slunci.

Hmotnost a chemické složení hvězd jsou hlavní charakteristiky, které předurčují jejich další vývoj. Výzkumem hvězd o stejné hmotnosti a stejném složení, jako má Slunce (tzv. dvojníků Slunce), můžeme získat spoustu informací o našem Slunci. Jeho dvojníci různého stáří mohou poskytnout „momentky“ z předpokládaného vývoje Slunce v jednotlivých etapách budoucího života.

Astronomická družice CoRoT (start 27. 12. 2006) získala velmi přesná data, na jejichž základě bylo možné určit rotační periody hvězd. Astronomové vybrali nejlepšího kandidáta na dvojče našeho Slunce k detailnímu studiu vývoje jeho rotační periody. Protože tento dvojník Slunce není příliš jasný, astronomové použili spektrograf High Dispersion Spectrograph (HDS) na dalekohledu Subaru nejprve k pozorování tří jiných kandidátů na dvojníka Slunce. Velký průměr objektivu dalekohledu a schopnosti spektrografu HDS k přesnému rozložení světla hvězdy do barevného spektra umožnilo astronomům detailně studovat vlastnosti hvězd. Pečlivá analýza dat ukázala, že jeden z kandidátů na dvojče Slunce je hvězdou s podobnou hmotností a chemickým složením, jaké má naše Slunce. Objev je dokonce mnohem vzácnější, protože hvězda je časově na vyšším vývojovém stupni a může sloužit jako indikátor budoucího osudu naší hvězdy – Slunce.

Spektrum hvězdy CoRoT Sol 1 Autor: Jose Dias do Nascimento
Spektrum hvězdy CoRoT Sol 1
Autor: Jose Dias do Nascimento
Určení stáří hvězd je pravděpodobně jedním z nejobtížnějších aspektů, avšak velmi kvalitní spektra umožnila určit věk hvězdy CoRoT Sol 1. Ta je přibližně o dvě miliardy roků starší než Slunce, avšak její rotační perioda je obdobná. Spektra pořízená spektrografem HDS na dalekohledu Subaru ukázala, že její celkové chemické složení je podobné Slunci, avšak detailní relativní zastoupení prvků vykazuje u dvojníka Slunce určité rozdíly. Například množství lithia (Li) – chemického prvku, jehož obsah se snižuje s věkem, je menší než u Slunce.

Jose Dias do Nascimento, vedoucí výzkumného týmu, komentoval důležitost určení věku hvězdy CoRoT Sol 1 pro pochopení budoucího vývoje Slunce takto: „Za dvě miliardy roků – až Slunce dosáhne věku svého dvojníka – se zvýší množství energie vyzařované Sluncem. Povrch Země bude natolik horký, že kapalná voda zde nebude déle existovat ve své přirozené podobě.“

Na rozdíl od jiných hvězd podobných Slunci, které jsou relativně jasné, CoRoT Sol 1 ze souhvězdí Jednorožce je více než 200krát slabší než nejjasnější známá hvězda podobná Slunci. Japonský dalekohled Subaru s objektivem o průměru 8,2 m ve spojení s velmi kvalitním spektrografem HDS poskytl možnost uskutečnění těchto detailních výzkumů a pořízení spekter tak slabých hvězd. Astronomové předpokládají využití dalekohledu Subaru k pokračování výzkumů hvězd podobných Slunci. Mají v úmyslu vystihnout vývoj jejich rotační periody při hledání dvojníků Slunce v širokém rozmezí hvězdného stáří a do tohoto konceptu pak „zasadit“ naše Slunce.

Zdroj: www.naoj.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled Subaru, Dvojník Slunce, CoRoT Sol 1


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »