Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Do roku 2020 vznikne nejdokonalejší 3D model naší galaxie

Do roku 2020 vznikne nejdokonalejší 3D model naší galaxie

gaia-lg.jpg
Jeden z nejambicióznějších aktuálních projektů ESA má za cíl sestavit nejpřesnější mapu asi jedné miliardy objektů v naší galaxii. Gaia, jak se má nová observatoř jmenovat, má být vybavena dvojicí nejcitlivějších kamer, jaké kdy byly sestrojeny. Startovat do kosmu má v roce 2010.

Mapování tak velkého množství hvězd, z nichž některé jsou velmi slabé, bude trvat pět let. Další tři roky pak bude trvat, než ze získaných údajů vznikne obrovský trojrozměrný počítačový model, který ukáže nejen jejich stávající polohu, ale i směr pohybu, barvu a dokonce i složení.Zkrátka, Gaia má vyprodukovat úplně nový pohled na galaxii a všechno co je v ní. Má tak vzniknout hvězdný katalog, který by mohl být použit pro každou vesmírnou misi budoucnosti.

Dalším, neméně důležitým aspektem této úžasné mise je to, že může najít objekty o kterých zatím ani nevíme, že existují. Stejně jako hvězdy, může Gaia najít také další objekty, které jsou velmi slabé nebo se nachází v oblastech oblohy, do kterých se astronomové zatím nedívali tak hluboko.Jednou ze zajímavých oblastí oblohy, které může Gaia pozorovat, je ale překvapivě také oblast mezi Sluncem a Zemí. Ta je pro nás totiž běžně neviditelná. Ze Země, můžeme sledovat tuto oblast jen během dne a to dokonce jen za jasných dnů bez mraků, ale malé objekty, jako asteroidy jsou i tak prakticky neviditelné, protože jsou přezářeny slunečním svitem.Jedna zvláštní a velká skupina asteroidů, známá jako Atéňané, se vyskytuje právě v této oblasti a pravidelně kříží zemskou oběžnou dráhu. To je dělá přinejmenším potenciálně nebezpečnými, ačkoli ta část z nich, kterou známe není pro naši planetu nebezpečná. Nicméně, potřebujeme rozumět tomu proč tam jsou a z čeho jsou složeny.Za pomoci pohledu sondy, jakoby "z ptačí perspektivy" a její bezpříkladné přesnosti je Gaia ideálním nástrojem na stanovení jejich drah.

Ale asteroidy a objekty sluneční soustavy budou jen malým zlomkem objektů, které bude Gaia studovat. Jejich odhalení je jen vedlejší produkt hlavního cíle, kterým je přesně změřit umístění, pohyb a složení stovek milionů hvězd naší galaxie. Po vyhodnocení vzniklého modelu získá lidstvo nový náhled na životní cyklus naší galaxie a její budoucnost.

Zdroj: ESA tiskové zprávy
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »