Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Do roku 2020 vznikne nejdokonalejší 3D model naší galaxie

Do roku 2020 vznikne nejdokonalejší 3D model naší galaxie

gaia-lg.jpg
Jeden z nejambicióznějších aktuálních projektů ESA má za cíl sestavit nejpřesnější mapu asi jedné miliardy objektů v naší galaxii. Gaia, jak se má nová observatoř jmenovat, má být vybavena dvojicí nejcitlivějších kamer, jaké kdy byly sestrojeny. Startovat do kosmu má v roce 2010.

Mapování tak velkého množství hvězd, z nichž některé jsou velmi slabé, bude trvat pět let. Další tři roky pak bude trvat, než ze získaných údajů vznikne obrovský trojrozměrný počítačový model, který ukáže nejen jejich stávající polohu, ale i směr pohybu, barvu a dokonce i složení.Zkrátka, Gaia má vyprodukovat úplně nový pohled na galaxii a všechno co je v ní. Má tak vzniknout hvězdný katalog, který by mohl být použit pro každou vesmírnou misi budoucnosti.

Dalším, neméně důležitým aspektem této úžasné mise je to, že může najít objekty o kterých zatím ani nevíme, že existují. Stejně jako hvězdy, může Gaia najít také další objekty, které jsou velmi slabé nebo se nachází v oblastech oblohy, do kterých se astronomové zatím nedívali tak hluboko.Jednou ze zajímavých oblastí oblohy, které může Gaia pozorovat, je ale překvapivě také oblast mezi Sluncem a Zemí. Ta je pro nás totiž běžně neviditelná. Ze Země, můžeme sledovat tuto oblast jen během dne a to dokonce jen za jasných dnů bez mraků, ale malé objekty, jako asteroidy jsou i tak prakticky neviditelné, protože jsou přezářeny slunečním svitem.Jedna zvláštní a velká skupina asteroidů, známá jako Atéňané, se vyskytuje právě v této oblasti a pravidelně kříží zemskou oběžnou dráhu. To je dělá přinejmenším potenciálně nebezpečnými, ačkoli ta část z nich, kterou známe není pro naši planetu nebezpečná. Nicméně, potřebujeme rozumět tomu proč tam jsou a z čeho jsou složeny.Za pomoci pohledu sondy, jakoby "z ptačí perspektivy" a její bezpříkladné přesnosti je Gaia ideálním nástrojem na stanovení jejich drah.

Ale asteroidy a objekty sluneční soustavy budou jen malým zlomkem objektů, které bude Gaia studovat. Jejich odhalení je jen vedlejší produkt hlavního cíle, kterým je přesně změřit umístění, pohyb a složení stovek milionů hvězd naší galaxie. Po vyhodnocení vzniklého modelu získá lidstvo nový náhled na životní cyklus naší galaxie a její budoucnost.

Zdroj: ESA tiskové zprávy
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Slabá polární záře nad Pálavou při G2 .

Další informace »