Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Tento obrázek ukazuje Mléčnou dráhu, jak ji vidí družice Gaia. Čtverečky představují polohu kulových hvězdokup, trojúhelníky polohu satelitních galaxií a malé tečky jsou hvězdné proudy. Fialové tečky a čtverečky jsou objekty, které do Mléčné dráhy přinesla galaxie Pontus.
Autor: ESA/Gaia/DPAC, licence cc by-sa 3.0

Naše galaxie začala vznikat před 12 miliardami let. Od té doby se její hmotnost a velikost zvětšovala, především slučováním s jinými galaxiemi. Zřejmě nejzajímavější je, že tento proces ještě úplně neskončil. Za pomoci údajů ze sondy Gaia od společnosti ESA mohou astronomové pozorovat, jak probíhá. To jim umožňuje rekonstruovat historii naší galaxie a odhalit tak rodokmen menších galaxií, který pomohl vytvořit Mléčnou dráhu takovou, jaká je dnes.

Poslední práce na toto téma přichází od skupiny Khyati Malhana, doktoranda v Max-Planck-Institut für Astronomie v německém Heidelbergu. Analyzovali prvotní data z „Gaia’s early third data release“ (EDR3) a pátrali po pozůstatcích malých galaxií, které splynuly s tou naší. Ty lze nalézt v tzv. halu Mléčné dráhy, které obklopuje disk mladších hvězd a centrální výduť starších hvězd, které tvoří zářivější části Mléčné dráhy.

Když menší cizí galaxie koliduje s naší, velké slapové síly ji roztrhají. Pokud tento proces probíhá pomalu, hvězdy z pohlcené galaxie vytvoří obrovský hvězdný proud, který lze v halu snadno rozeznat. Když však vše proběhne rychle, hvězdy se rozptýlí po halu a nezůstanou zde žádné známky této kolize.

Družicová observatoř Gaia Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Družicová observatoř Gaia
Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Pohlcovaná galaxie však nemusí obsahovat jen hvězdy. Může být obklopena skupinou kulových hvězdokup a doprovodných galaxií. Tým proto hledal i tyto útvary. Zkoumal 170 kulových hvězdokup, 41 hvězdných proudů a 46 satelitů Mléčné dráhy. Když je rozřadili podle jejich energie a hybnosti, zjistili, že 25 procent těchto objektů spadá do jedné z šesti odlišných skupin. Každá z nich odpovídá jednomu objektu, který se spojil s naší galaxií.

Pět z nich bylo už objeveno už dříve při přehlídkách oblohy. Jsou známy jako Sagittarius, Cetus, Gaia-Sausage/Enceladus, LMS-1/Wukong a Arjuna/Sequoia/I’itoi. Šestý objekt však dosud znám nebyl. Autoři studie jej pojmenovali Pontus jako odkaz na moře. V řecké mytologii je Pontus jméno jednoho z prvních dětí Gaii, řecké bohyně Země.

Podle toho, jak byl Pontus Mléčnou dráhou roztrhán, Khyati a jeho kolegové odhadují, že do Mléčné dráhy spadl pravděpodobně před osmi až deseti miliardami let. Čtyři z pěti dalších splynutí se zřejmě odehrály také v této době. Šestá událost, Sagittarius, je však novější. Do Mléčné dráhy mohla spadnout někdy v posledních pěti až šesti miliardách let. Proto ji Mléčná dráha ještě nestačila zcela rozrušit.

Astronomové tak postupně dávají dohromady historii spojení Galaxie, přičemž se data z družice Gaia ukazují jako neocenitelná. 13. června 2022 by měla mise Gaia vydat katalog dat 3 (DR3), která poskytne ještě podrobnější informace o minulosti, současnosti a budoucnosti Mléčné dráhy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Družice GAIA, Mléčná dráha


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »