Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Tento obrázek ukazuje Mléčnou dráhu, jak ji vidí družice Gaia. Čtverečky představují polohu kulových hvězdokup, trojúhelníky polohu satelitních galaxií a malé tečky jsou hvězdné proudy. Fialové tečky a čtverečky jsou objekty, které do Mléčné dráhy přinesla galaxie Pontus.
Autor: ESA/Gaia/DPAC, licence cc by-sa 3.0

Naše galaxie začala vznikat před 12 miliardami let. Od té doby se její hmotnost a velikost zvětšovala, především slučováním s jinými galaxiemi. Zřejmě nejzajímavější je, že tento proces ještě úplně neskončil. Za pomoci údajů ze sondy Gaia od společnosti ESA mohou astronomové pozorovat, jak probíhá. To jim umožňuje rekonstruovat historii naší galaxie a odhalit tak rodokmen menších galaxií, který pomohl vytvořit Mléčnou dráhu takovou, jaká je dnes.

Poslední práce na toto téma přichází od skupiny Khyati Malhana, doktoranda v Max-Planck-Institut für Astronomie v německém Heidelbergu. Analyzovali prvotní data z „Gaia’s early third data release“ (EDR3) a pátrali po pozůstatcích malých galaxií, které splynuly s tou naší. Ty lze nalézt v tzv. halu Mléčné dráhy, které obklopuje disk mladších hvězd a centrální výduť starších hvězd, které tvoří zářivější části Mléčné dráhy.

Když menší cizí galaxie koliduje s naší, velké slapové síly ji roztrhají. Pokud tento proces probíhá pomalu, hvězdy z pohlcené galaxie vytvoří obrovský hvězdný proud, který lze v halu snadno rozeznat. Když však vše proběhne rychle, hvězdy se rozptýlí po halu a nezůstanou zde žádné známky této kolize.

Družicová observatoř Gaia Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Družicová observatoř Gaia
Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Pohlcovaná galaxie však nemusí obsahovat jen hvězdy. Může být obklopena skupinou kulových hvězdokup a doprovodných galaxií. Tým proto hledal i tyto útvary. Zkoumal 170 kulových hvězdokup, 41 hvězdných proudů a 46 satelitů Mléčné dráhy. Když je rozřadili podle jejich energie a hybnosti, zjistili, že 25 procent těchto objektů spadá do jedné z šesti odlišných skupin. Každá z nich odpovídá jednomu objektu, který se spojil s naší galaxií.

Pět z nich bylo už objeveno už dříve při přehlídkách oblohy. Jsou známy jako Sagittarius, Cetus, Gaia-Sausage/Enceladus, LMS-1/Wukong a Arjuna/Sequoia/I’itoi. Šestý objekt však dosud znám nebyl. Autoři studie jej pojmenovali Pontus jako odkaz na moře. V řecké mytologii je Pontus jméno jednoho z prvních dětí Gaii, řecké bohyně Země.

Podle toho, jak byl Pontus Mléčnou dráhou roztrhán, Khyati a jeho kolegové odhadují, že do Mléčné dráhy spadl pravděpodobně před osmi až deseti miliardami let. Čtyři z pěti dalších splynutí se zřejmě odehrály také v této době. Šestá událost, Sagittarius, je však novější. Do Mléčné dráhy mohla spadnout někdy v posledních pěti až šesti miliardách let. Proto ji Mléčná dráha ještě nestačila zcela rozrušit.

Astronomové tak postupně dávají dohromady historii spojení Galaxie, přičemž se data z družice Gaia ukazují jako neocenitelná. 13. června 2022 by měla mise Gaia vydat katalog dat 3 (DR3), která poskytne ještě podrobnější informace o minulosti, současnosti a budoucnosti Mléčné dráhy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Družice GAIA, Mléčná dráha


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »