Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Tento obrázek ukazuje Mléčnou dráhu, jak ji vidí družice Gaia. Čtverečky představují polohu kulových hvězdokup, trojúhelníky polohu satelitních galaxií a malé tečky jsou hvězdné proudy. Fialové tečky a čtverečky jsou objekty, které do Mléčné dráhy přinesla galaxie Pontus.
Autor: ESA/Gaia/DPAC, licence cc by-sa 3.0

Naše galaxie začala vznikat před 12 miliardami let. Od té doby se její hmotnost a velikost zvětšovala, především slučováním s jinými galaxiemi. Zřejmě nejzajímavější je, že tento proces ještě úplně neskončil. Za pomoci údajů ze sondy Gaia od společnosti ESA mohou astronomové pozorovat, jak probíhá. To jim umožňuje rekonstruovat historii naší galaxie a odhalit tak rodokmen menších galaxií, který pomohl vytvořit Mléčnou dráhu takovou, jaká je dnes.

Poslední práce na toto téma přichází od skupiny Khyati Malhana, doktoranda v Max-Planck-Institut für Astronomie v německém Heidelbergu. Analyzovali prvotní data z „Gaia’s early third data release“ (EDR3) a pátrali po pozůstatcích malých galaxií, které splynuly s tou naší. Ty lze nalézt v tzv. halu Mléčné dráhy, které obklopuje disk mladších hvězd a centrální výduť starších hvězd, které tvoří zářivější části Mléčné dráhy.

Když menší cizí galaxie koliduje s naší, velké slapové síly ji roztrhají. Pokud tento proces probíhá pomalu, hvězdy z pohlcené galaxie vytvoří obrovský hvězdný proud, který lze v halu snadno rozeznat. Když však vše proběhne rychle, hvězdy se rozptýlí po halu a nezůstanou zde žádné známky této kolize.

Družicová observatoř Gaia Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Družicová observatoř Gaia
Autor: ESA–D. Ducros, 2013
Pohlcovaná galaxie však nemusí obsahovat jen hvězdy. Může být obklopena skupinou kulových hvězdokup a doprovodných galaxií. Tým proto hledal i tyto útvary. Zkoumal 170 kulových hvězdokup, 41 hvězdných proudů a 46 satelitů Mléčné dráhy. Když je rozřadili podle jejich energie a hybnosti, zjistili, že 25 procent těchto objektů spadá do jedné z šesti odlišných skupin. Každá z nich odpovídá jednomu objektu, který se spojil s naší galaxií.

Pět z nich bylo už objeveno už dříve při přehlídkách oblohy. Jsou známy jako Sagittarius, Cetus, Gaia-Sausage/Enceladus, LMS-1/Wukong a Arjuna/Sequoia/I’itoi. Šestý objekt však dosud znám nebyl. Autoři studie jej pojmenovali Pontus jako odkaz na moře. V řecké mytologii je Pontus jméno jednoho z prvních dětí Gaii, řecké bohyně Země.

Podle toho, jak byl Pontus Mléčnou dráhou roztrhán, Khyati a jeho kolegové odhadují, že do Mléčné dráhy spadl pravděpodobně před osmi až deseti miliardami let. Čtyři z pěti dalších splynutí se zřejmě odehrály také v této době. Šestá událost, Sagittarius, je však novější. Do Mléčné dráhy mohla spadnout někdy v posledních pěti až šesti miliardách let. Proto ji Mléčná dráha ještě nestačila zcela rozrušit.

Astronomové tak postupně dávají dohromady historii spojení Galaxie, přičemž se data z družice Gaia ukazují jako neocenitelná. 13. června 2022 by měla mise Gaia vydat katalog dat 3 (DR3), která poskytne ještě podrobnější informace o minulosti, současnosti a budoucnosti Mléčné dráhy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Družice GAIA, Mléčná dráha


30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »