Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Extrémně hluboký pohled HST do vesmíru

Extrémně hluboký pohled HST do vesmíru

XDF - eXtreme Deep Field - doposud nejhlubší pohled do vesmíru
XDF - eXtreme Deep Field - doposud nejhlubší pohled do vesmíru
Pod názvem eXtreme Deep Field (XDF) byla na základě složení velkého počtu snímků pořízených za 10 let výzkumu pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) vytvořena fotografie zachycující malou část oblohy. Tento úsek hvězdného nebe leží uprostřed původního ultra-hlubokého pole Hubble Ultra Deep Field (HUDF). Fotografie XDF zachycuje kousíček oblohy odpovídající jen nepatrné části úhlového průměru Měsíce.

Snímek nazvaný Hubble Ultra Deep Field zachycuje malou část oblohy v souhvězdí Chemické pece (Fornax), k jehož vytvoření byla použita data získaná pomocí HST v letech 2003 a 2004.

Shromažďováním slabého světla objektů během mnoha hodin pozorovacího času se podařilo objevit několik tisíc nových galaxií (blízkých i velmi vzdálených) a vytvořit tak fotografii představující "nejhlubší pohled" do vesmíru, jakého bylo doposud dosaženo.

Nový barevný snímek XDF je mnohem detailnější a lze na něm nalézt asi 5 500 galaxií dokonce na menší ploše oblohy než v případě HUDF. Nejslabší galaxie jsou až desetmiliardkrát slabší, než je schopno zachytit lidské oko.

Pozoruhodné spirální galaxie svým tvarem podobné naší Galaxii a nejbližší galaxii v souhvězdí Andromedy vypadají na tomto snímku jako velké neostré červené galaxie, v nichž tvorba nových hvězd již ustala. Tyto červené galaxie jsou pozůstatky velmi dramatických kolizí mezi jednotlivými galaxiemi a jejich počet s časem klesá. Malé, slabé a velmi vzdálené galaxie, které jsou rozházené napříč zorným polem, představují zárodky, z nichž vyrostly nádherné galaxie. Historie jejich vývoje - od okamžiku krátce po vzniku prvních galaxií až po dnešní velké galaxie, jako je naše Mléčná dráha - je zachycena na tomto pozoruhodném snímku.

HST byl naváděn na tuto nepatrnou část oblohy na jižní polokouli opakovaně (v průběhu uplynulého desetiletí) v celkovém počtu 50 jednotlivých dnů, což představuje 2 milióny sekund pozorovacího času. Bylo přitom pořízeno více než 2000 snímků stejné oblasti vesmíru dvěma hlavními kamerami na palubě HST, kterými jsou Advanced Camera for Surveys (ACS) a Wide Field Camera 3 (WFC 3). Toto snímkování umožnilo rozšířit pohled do vzdáleného vesmíru i v oboru blízkého infračerveného záření.

XDF - eXtreme Deep Field - zachycuje jen nepatrnou část oblohy
XDF - eXtreme Deep Field - zachycuje jen nepatrnou část oblohy
"XDF je nejhlubším pohledem do vesmíru, jaký byl kdy uskutečněn a který odhalil nejslabší a nejvzdálenější galaxie, jaké byly doposud pozorovány. XDF nám umožnil prozkoumat objekty v mnohem vzdálenější minulosti, než bylo doposud možné," říká Garth Illingworth (University of California, Santa Cruz), hlavní vědecký pracovník projektu Hubble Ultra Deep Field 2009.

Stáří vesmíru bylo určeno na 13,7 miliardy roků. V rámci programu XDF byly objeveny galaxie, které existovaly již před 13,2 miliardami roků. Většinu galaxií vidíme na tomto novém snímku ve stavu, v jakém se nacházely, když byly velmi mladé, malé a zvětšovaly svoje rozměry, často v důsledku násilných kolizí a splynutím s jinými galaxiemi. Mladý vesmír byl obdobím dramatického zrodu galaxií obsahujících jasně zářící modré hvězdy, mnohonásobně jasnější než naše Slunce. Světlo z těchto minulých událostí dolétlo na Zemi právě dnes, a tak snímek XDF je vlastně "časovým tunelem do vzdálené minulosti". Nejmladší galaxie objevené na snímku XDF vznikly přibližně 450 miliónů roků po vzniku vesmíru označovaném jako velký třesk (Big Bang).

Před vypuštěním Hubblova kosmického dalekohledu v roce 1990 astronomové mohli sotva spatřit obyčejné galaxie vzdálené 7 miliard světelných roků, což je přibližně polovina průměru viditelného vesmíru. Pozorování pozemními dalekohledy nebyla schopna zjistit, jak galaxie vznikly a jak se v mladém vesmíru vyvíjely.

HST umožnil astronomům první pozorování reálného vzniku a tvaru galaxií, když ještě byly velmi mladé. Tato pozorování poskytla přímé přesvědčivé vizuální důkazy, že vesmír se skutečně mění s časem. Podobně jako můžeme sledovat jednotlivá políčka filmu, hluboký pohled HST odhalil vznik struktury mladého vesmíru a následné dynamické období vývoje galaxií.

Budoucí infračervený pohled pomocí připravovaného kosmického dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) bude rovněž zaměřen na získání XDF. JWST bude hledat ještě slabší galaxie, které existovaly v době, kdy vesmír byl starý pouhých několik stovek miliónů roků. Vzhledem k rozpínání vesmíru bylo světlo vzdálených galaxií posunuto směrem k delším vlnovým délkám, do oboru infračerveného záření. Infračervený pohled JWST bude mimořádně vhodný k uskutečnění "extrémně hlubokého pohledu" XDF ještě hlubšího, a to až do období, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie a na konci etapy "temného věku" ozářily vesmír svým světlem.

Obrázky ve velkém rozlišení najdete například v článku http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2012/37/

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »