Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Fotogalerie: Supernova v Doutníkové galaxii

Fotogalerie: Supernova v Doutníkové galaxii

Supernova v galaxii M82. Autor: Miroslav Jedlička
Supernova v galaxii M82.
Autor: Miroslav Jedlička
S příchodem skutečné zimy se na projasněné obloze za mrazivých nocí objevila "nová" hvězda v malými dalekohledy viditelné galaxii M82, lidově zvané Doutník. Nejde o ledajakou hvězdu, ale o skutečně enormní kosmický ohňostroj zvaný supernova typu Ia. Ve skutečnosti k němu došlo před 11,4 milióny lety a světlo z výbuchu nad bílým trpaslíkem poblíž hmotného hvězdného obra k nám došlo až před několika dny. I když je supernova viditelná až v dalekohledech, pořád je to nejbližší úkaz svého druhu za poslední desítky let. Kdyby se odehrála v naší galaxii, na pár týdnů by patřila mezi nejjasnější objekty nebe vůbec. Portrét této vzdálené extragalaktické události už zachytilo několik fotografů, jejichž snímky najdete právě v této galerii.

Aktualizováno: 23. února 2014, 12:16 SEČ.

Své snímky supernovy SN 2014J do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnovějších pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

SN 2014 J. Autor: František Spiššiak
SN 2014 J.
Autor: František Spiššiak
Jméno: František Spiššiak
Datum: 4. února 2014, 23:45 SEČ
Místo: Bílov
Poznámka: Vracím se ještě k původnímu snímku supernovy ze 4.2.2014. Původní snímek je téměř bez úprav (skládačka v AFX a ve PS pouze jemně potaženy úrovně, aby vynikl celý profil galaxie oproti temnému pozadí oblohy).Snímek tak připomíná vizuální pohled v dalekohledu, kdy supernova září jako jasná perlička na temnějším pozadí galaxie. Avšak nedalo mi to a po zhlédnutí báječných fotografií supernovy ostatních kolegů v této galerii, jsem se také pokusil o získání maximálních detailů a zobrazení krásných zákoutí této galaxie.Při nelineárním zpracování snímků však dochází ke smazání obrovského skutečného kontrastu mezi jasem supernovy a celkovou plošnou jasností galaxie.Supernova se utápí v jasu detailů neboť není možno zajistit, aby na nás z takto prokreslené galaxie supernova zářila jako 100W žárovka.Na monitoru může být pouze jako bílý bod.Použitá technika : CPC925, F/6,3 + CLS + Canon 550D, totožná série 6x50s=300s. Zpracování : AFX + nelineární úpravy ve PS (vyvážení a úpravy barev,úrovně, křivky,filtry pro ostření a odšumění).Škoda jen toho nárazového větru, kdyby těch použitelných snímků bylo 40....snad příště.

Další snímky

[1], [2]

SN 2014J. Autor: Jozef Kováč
SN 2014J.
Autor: Jozef Kováč
Jméno: Jozef Kováč
Datum: 4. února 2014, 21:39 SEČ
Místo: Levice
Poznámka: Canon EOS 400D v ohnisku Schmidt-Cassegrain 203/2030, exp. 60 s, ISO 1600.
SN 2014J v M82. Autor: Jan Filip
SN 2014J v M82.
Autor: Jan Filip
Jméno: Jan Filip
Datum: 4. února 2014, 3:00 SEČ
Místo: Verměřovice
Poznámka: Focení komplikoval silný nárazový vítr. Technika: mod. Newton 135/550, Canon 1000D, pointace SW 80/400 s QHY5MII. Zpracování: PS, DSS. Stránky autora.

Další snímky

[1]

SN 2014 J. Autor: Andrej Miloševič
SN 2014 J.
Autor: Andrej Miloševič
Jméno: Andrej Miloševič
Datum: 3. února 2014, 13:30 SELČ
Místo: Bohouňovice I
Poznámka: Silný vítr vše kolem lítalo ale po delším čase jasno nedalo se nic dělat chtěl jsem SN vidět.Astrograf Newton 135/f4,2+Canon 350d modifik.15x1min. 1600ASA.
Srovnání galaxií M82. Autor: Zbyněk Maršálek
Srovnání galaxií M82.
Autor: Zbyněk Maršálek
Jméno: Zbyněk Maršálek
Datum: 3. února 2014, 0:00 SEČ
Místo: Bzenec
Poznámka: Dalekohled WO FLT 110 APO,Canon 40Dm,filtr Astronomik CLS,montáž NEQ-6 Stránky autora.

Další snímky

[1]

Supernova v galaxii M82. Autor: Miroslav Jedlička
Supernova v galaxii M82.
Autor: Miroslav Jedlička
Jméno: Miroslav Jedlička
Datum: 26. ledna 2014, 22:10 SEČ
Místo: Vsetín
Poznámka: 21 expozic - každá o délce 60 sekund, citlivost: 1250 ISO, fotoaparát: Canon EOS 60D, dalekohled: refraktor Zeiss 200/3000. Zpracování: DeepSkyStacker + Photoshop Stránky autora.
SN v M82. Autor: Marián Mičúch
SN v M82.
Autor: Marián Mičúch
Jméno: Marián Mičúch
Datum: 26. ledna 2014, 20:00 SEČ
Místo: Plevník-Drienové
Poznámka: Canon 350 Dm, Newton 150/ 750, DSS, fotošop. Dosť silný opar. neónky! Stránky autora.
Supernova SN 2014J v galaxii M 82. Autor: Martin Gembec
Supernova SN 2014J v galaxii M 82.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Datum: 25. ledna 2014, 20:00 SEČ
Místo: Královka u Jablonce nad Nisou
Poznámka: Vyjel jsem raději na kopec, kde jsem očekával méně smogu. Volba padla na Královku 850 m vysoko, což byla dobrá volba. Veliký mráz -17 st. byl úplně v pohodě snesitelný díky naprostému bezvětří. Fotil jsem přes ED80 a koukal potom přes SCT6 (150/1500). Při zvětšení 60x ještě nic moc, ale po nasazení zvětšení 100x a více byla velice pěkná. Je příjemné sledovat dobře známý objekt, který vypadá jinak, než obvykle. Nejlíp mi vycházelo zvětšení 166x. Vybavení: Celestron ED80/600 + Vixen 0,67x reduktor (f5/402mm) Canon 30Dmod chlazený okolním vzduchem :-) ISO 1600, 18 x 30 sekund montáž CG5 GT Adv. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2]

Supernova v M82. Autor: Martin Šulík
Supernova v M82.
Autor: Martin Šulík
Jméno: Martin Šulík
Datum: 22. ledna 2014, 0:00 SEČ
Místo: Tenerife, Kanárske ostrovy
Poznámka: Snímané pomocou ďalekohľadu Bradford Robotic Telescope. Celkovo 4 snímky po 180s. získané 22.1. - 27.1. Zložené v DSS. Upravené vo fotoeditore.

Související a doporučujeme:
[1] Článek o supernově (Karel Halíř)
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com
[4] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »