Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gaia poprvé zmapovala centrální oblast naší Galaxie

Gaia poprvé zmapovala centrální oblast naší Galaxie

Barevné podání ukazuje rozložení 150 miliónů hvězd v naší Galaxii, pro které byly upřesněny jejich vzdálenosti od Země
Autor: ESA/Gaia/DPAC, A. Khalatyan (AIP) & StarHorse Team; mapa artístic de la Galaxia: NASA/JPL-Caltech/R.

První přímá měření souboru hvězd vytvářejících příčku v centru naší Galaxie (odtud název spirální galaxie s příčkou) byla vytvořena kombinací dat z astrometrické družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA s doplňujícími pozorováními pomocí dalších pozemních a kosmických teleskopů. Studie publikovaná v časopise Astronomy & Astrophysics byla vypracována pod vedením astronomů z Institute of Science Cosmos of the University of Barcelona a Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam (SRN).

Popis k úvodnímu obrázku: Představuje barevný vzorek navrstvený na umělecké ztvárnění naší Galaxie a ukazuje rozložení 150 miliónů hvězd Mléčné dráhy z druhého souboru dat družice Gaia, který byl doplněn pozorováním v infračerveném a optickém oboru záření. Žlutooranžové odstíny představují největší hustotu hvězd. Většina z nich patří mezi rudé obry. Zatímco většina zmapovaných hvězd se nachází v okolí Slunce (velká žlutooranžová skvrna ve spodní části obrázku), velký a podlouhlý útvar zabydlený množstvím hvězd se nachází v centrální oblasti naší Galaxie: jedná se o tzv. galaktickou příčku.

Druhý soubor publikovaných dat z družice Gaia z roku 2018 způsobil doslova revoluci v mnoha odvětvích astronomie. Bezprecedentní katalog obsahuje jasnosti, polohy, vzdálenosti a pohyby napříč oblohou pro více než jednu miliardu hvězd z Mléčné dráhy společně s informacemi o dalších nebeských tělesech.

To je však pouze začátek. Zatímco druhé vydání je založeno na prvních dvaceti dvou měsících průzkumu vesmíru družicí Gaia, satelit již skenoval oblohu po dobu pěti let a předpokládá se, že vydrží v provozu přinejmenším do roku 2022. Další publikování dat je plánováno na následující roky, kdy budou měření stále vylepšována, stejně tak budou poskytovány dodatečné informace, které nám umožní zmapovat naši domovskou Galaxii a ponořit se do její historie jako nikdy předtím.

Mezitím skupina astronomů zkombinovala data z družice Gaia s pozorováními v infračerveném a optickém oboru světla, která byla uskutečněna pozemními a kosmickými prostředky k poskytnutí náhledu toho, jak budou vypadat budoucí uvolněná data z hvězdného průzkumníka ESA.

Sledovali jsme především dva hvězdné parametry obsažené v datech z družice Gaia: povrchovou teplotu hvězd a extinkci, což je v podstatě měření toho, jak velké množství prachu se nachází mezi hvězdou a námi, který zatemňuje její světlo a dělá ji zdánlivě červenější,“ říká Friedrich Anders, hlavní autor této nové studie. „Tyto dva parametry jsou vzájemně propojené, avšak můžeme je odhadnout nezávisle na základě přidání dodatečných informací získaných při pozorování v oboru infračerveného záření, které proniká i přes přítomný prach,“ dodává Anders.

Astronomové zkombinovali data z druhého zveřejněného souboru dat z družice Gaia společně s několika průzkumy v oboru infračerveného záření pomocí počítačového kódu nazvaného StarHorse, který vyvinula Anna Queiroz a její spolupracovníci. Počítačový kód porovnává pozorování s modely hvězd za účelem určení jejich povrchové teploty, snížení jasnosti (extinkce) a zlepšení odhadů vzdálenosti těchto stálic.

V důsledku toho astronomové obdrželi mnohem lepší vymezení vzdáleností pro zhruba 150 miliónů hvězd – v některých případech došlo ke zpřesnění o více než 20 %. To jim umožnilo vystopovat rozložení hvězd napříč Mléčnou dráhou do mnohem větší vzdálenosti, než bylo možné na základě zpracování samotných původních dat z družice Gaia.

S druhým souborem dat z družice Gaia jsme mohli prozkoumat oblast kolem Slunce s poloměrem zhruba 6 500 světelných roků, avšak při použití našeho nového katalogu jsme mohli rozšířit sféru družice Gaia třikrát až čtyřikrát, čímž jsme se dostali až za centrum Mléčné dráhy,“ vysvětluje spoluautorka výzkumu Cristina Chiappini z Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam, SRN. V centru naší Galaxie odhalila nová data zcela jasně velký protáhlý útvar s prostorovým rozložením hvězd: tzv. galaktickou příčku.

Víme, že Mléčná dráha má galaktickou příčku, podobně jako některé další spirální galaxie, avšak až doposud jsme měli pouze nepřímé důkazy na základě pohybů hvězd a plynu, nebo na základě počtu hvězd pozorovaných v oboru infračerveného záření. Toto je vůbec poprvé, kdy vidíme galaktickou příčku v trojrozměrném provedení, a to na základě určení vzdáleností hvězd,“ říká Friedrich Anders. /viz také video ve zdrojovém článku/

Třetí soubor dat z družice Gaia, jehož zveřejnění je naplánováno na rok 2021, bude zahrnovat značně vylepšené vzdálenosti vymezující polohy mnohem většího počtu hvězd a předpokládá se, že to umožní pokročit v našem chápání spletitého regionu v centru naší Galaxie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Naše Galaxie, Galaktická příčka


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »