Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Nově objevený hvězdný proud zakreslený do mapy noční oblohy
Autor: Meingast et al, doi: 10.1051/0004-6361/201834950/Gaia DR2 skymap

Na základě dat z družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA astronomové objevili velký hvězdný proud, který v současné době křižuje bezprostřední sousedství Slunce ve vzdálenosti pouhých 326 světelných roků. Tento proud obsahuje přinejmenším 4 000 hvězd, které se pohybují společně prostorem od okamžiku, kdy se zformovaly – tj. přibližně od doby před jednou miliardou roků.

Většina hvězd seskupených v disku Mléčné dráhy se rychle rozptýlila po svém zrodu, protože neobsahovaly dostatečné množství stálic nebo dalších těles k vytvoření silného gravitačního potenciálu a neměly tedy dostatečnou přitažlivost k jejich udržení pohromadě,“ říká Stefan Meingast, astronom z oddělení astrofyziky univerzity ve Vídni.

V bezprostředním okolí Slunce je nicméně ještě několik hvězdokup s dostatečnou hmotností hvězd, aby se udržely pohromadě po několik příštích stovek miliónů roků. Proto podobně velké proudy pozůstatků hvězdokup nebo hvězdných asociací mohou být součástí disku naší Galaxie.“

Díky přesným měřením prováděným družicí Gaia mohl Stefan Meingast se svými spolupracovníky určit pohyby hvězd v trojrozměrném prostoru. Když se pečlivě podíváme na rozložení blízkých hvězd, které se pohybují společně, jedna mimořádná skupina, doposud neznámá a nestudovaná, okamžitě padla astronomům do oka. Jednalo se o uskupení hvězd vykazujících přesně očekávané charakteristiky stálic, které se zrodily společně, avšak rozprchly se v důsledku gravitačních poruch působících v naší Galaxii.

Identifikovaný blízký hvězdný proud v disku vypadá jako příslovečná jehla v kupce sena,“ říká João Alves z University of Vienna a Harvard University. „Astronomové se dívali na tento nový proud, a také skrz něj po dlouhou dobu, přičemž pokrývá většinu noční oblohy. Avšak teprve nyní si uvědomili jeho existenci, a také to, jak je rozlehlý a mimořádně blízko Slunce.“

Nalezení hvězd v blízkosti našeho domova je velmi prospěšné, což znamená, že nejsou příliš slabé nebo zastřené pro další detailní výzkum, o kterém astronomové uvažují.

V důsledku citlivosti limitující pozorování družice Gaia obsahuje její výběr pouze 200 zdrojů. Extrapolací za tento omezený limit vyplynulo, že proud může obsahovat přinejmenším 4 000 hvězd, čímž vytváří strukturu mnohem hmotnější než většina známých hvězdokup v bezprostředním okolí Slunce.

Jakmile jsme velmi detailně prozkoumali tuto mimořádnou skupinu hvězd, zjistili jsme, co jsme objevili: současný útvar podobající se hvězdnému proudu, který se táhne v délce několika stovek parseků napříč jednou třetinou celé oblohy,“ říká Verena Fürnkranzová, studentka univerzity ve Vídni. „Bylo to tak vzrušující být součástí nového objevu.“

Článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Hvězdný proud, Naše Galaxie


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »