Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktická kolize může vymrštit Sluneční soustavu z Mléčné dráhy

Galaktická kolize může vymrštit Sluneční soustavu z Mléčné dráhy

Galaxie M51 představuje splynutí dvou podobných galaxií jako Mléčná dráha a Velký Magellanův oblak
Autor: NASA, ESA, S. Beckwith (STScI), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Nové výzkumy uskutečněné pod vedením astrofyziků z Durham University ve Velké Británii vedou k závěru, že Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC) se může srazit s naší Galaxií zhruba za 2 miliardy roků. Kolize s Velkým Magellanovým oblakem nastane mnohem dříve, než se předpokládá srážka mezi Mléčnou dráhou a nejbližší velkou galaxií M31 v souhvězdí Andromedy, ke které dojde podle předpovědi astronomů zhruba za 5 miliard roků.

Budoucí katastrofická událost s Velkým Magellanovým oblakem může probudit dřímající supermasivní černou díru v centru naší Galaxie, která může začít pohlcovat okolní plyn a mohla by zvýšit svoji velikost až desetkrát.

Když se bude intenzivně krmit, bude znovu aktivní černá díra produkovat vysokoenergetické záření a tento kosmický ohňostroj může mít nepříznivý vliv na pozemský život. Astronomové se rovněž domnívají, že je zde určitá šance na to, že kolize vymrští naši Sluneční soustavu vysokou rychlostí do okolního kosmického prostoru.

Informace o tomto objevu byly publikovány 4. 1. 2019 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Galaxie jako naše Mléčná dráha jsou obklopeny skupinou malých satelitních galaxií, které obíhají kolem nich podobným způsobem, jako včely krouží kolem úlu. Typicky mají tyto satelitní galaxie nerušený život a obíhají kolem mateřských galaxií po mnoho miliard roků. Nicméně čas od času mohou zamířit do centrálních oblastí, kde se srazí a splynou s mateřskou galaxií.

Velký Magellanův oblak Autor: AstroPixels.com
Velký Magellanův oblak
Autor: AstroPixels.com
Velký Magellanův oblak je nejjasnější satelitní galaxií Mléčné dráhy a do našeho sousedství vstoupila teprve zhruba před 1,5 miliardou roků. Od naší Galaxie je vzdálena 163 000 světelných let. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že LMC buď oběhne Mléčnou dráhu za několik miliard roků nebo vzhledem k tomu, že obíhá tak rychle, unikne z jejího gravitačního působení.

Nicméně z nedávných měření vyplývá, že Velký Magellanův oblak obsahuje téměř dvakrát více temné hmoty, než se doposud předpokládalo. Astronomové říkají, že jelikož má LMC více temné hmoty, než se předpokládalo, může být odsouzen ke vzájemné kolizi s naší Galaxií.

Výzkumný tým pod vedením vědců z Durham University's Institute for Computational Cosmology spolupracující s University of Helsinki ve Finsku využil k předpovědi srážky simulaci EAGLE na superpočítači, která počítá budoucí vývoj galaxií.

Marius Cautun, hlavní autor článku a postgraduální student na Durham University's Institute for Computational Cosmology, říká: „Ačkoliv dvě miliardy roků je neobyčejně dlouhá doba ve srovnání s lidským životem, je to velmi krátké časové období v porovnání s kosmickým věkem. Zánik Velkého Magellanova oblaku při pohlcení naší Galaxií způsobí pohromu i v Mléčné dráze, probudí k životu supermasivní černou díru sídlící v jejím centru a učiní z ní aktivní galaktické jádro neboli kvasar.“

Tento útvar bude generovat mohutné výtrysky (tzv. jety) záření o vysokých energiích vycházející z oblasti v blízkosti černé díry. Zatímco výtrysky nebudou mít vliv na Sluneční soustavu, je zde určitá pravděpodobnost, že by kolize dvou galaxií mohla naši soustavu doslova vykopnout z Mléčné dráhy a nasměrovat ji do mezigalaktického prostoru,“ dodává Marius Cautun.

Kolize naší Galaxie s Velkým Magellanovým oblakem může být podle astronomů velmi působivá. Carlos Frenk, spoluautor studie a ředitel Institute for Computational Cosmology, Durham University, k tomu dodává: „Vesmír je nádherný; stále se vyvíjí a často v něm dochází téměř k násilnickým událostem, jako je blížící se srážka s Velkým Magellanovým oblakem.“

Podle astronomů může mít srážka dvou galaxií z kosmického hlediska dlouhodobé trvání. Předpokládá se, že naše Galaxie zažila již několik srážek s galaxiemi o malých hmotnostech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Velký Magellanův oblak, Galaxie Mléčná dráha


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »