Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktická kolize může vymrštit Sluneční soustavu z Mléčné dráhy

Galaktická kolize může vymrštit Sluneční soustavu z Mléčné dráhy

Galaxie M51 představuje splynutí dvou podobných galaxií jako Mléčná dráha a Velký Magellanův oblak
Autor: NASA, ESA, S. Beckwith (STScI), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Nové výzkumy uskutečněné pod vedením astrofyziků z Durham University ve Velké Británii vedou k závěru, že Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC) se může srazit s naší Galaxií zhruba za 2 miliardy roků. Kolize s Velkým Magellanovým oblakem nastane mnohem dříve, než se předpokládá srážka mezi Mléčnou dráhou a nejbližší velkou galaxií M31 v souhvězdí Andromedy, ke které dojde podle předpovědi astronomů zhruba za 5 miliard roků.

Budoucí katastrofická událost s Velkým Magellanovým oblakem může probudit dřímající supermasivní černou díru v centru naší Galaxie, která může začít pohlcovat okolní plyn a mohla by zvýšit svoji velikost až desetkrát.

Když se bude intenzivně krmit, bude znovu aktivní černá díra produkovat vysokoenergetické záření a tento kosmický ohňostroj může mít nepříznivý vliv na pozemský život. Astronomové se rovněž domnívají, že je zde určitá šance na to, že kolize vymrští naši Sluneční soustavu vysokou rychlostí do okolního kosmického prostoru.

Informace o tomto objevu byly publikovány 4. 1. 2019 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Galaxie jako naše Mléčná dráha jsou obklopeny skupinou malých satelitních galaxií, které obíhají kolem nich podobným způsobem, jako včely krouží kolem úlu. Typicky mají tyto satelitní galaxie nerušený život a obíhají kolem mateřských galaxií po mnoho miliard roků. Nicméně čas od času mohou zamířit do centrálních oblastí, kde se srazí a splynou s mateřskou galaxií.

Velký Magellanův oblak Autor: AstroPixels.com
Velký Magellanův oblak
Autor: AstroPixels.com
Velký Magellanův oblak je nejjasnější satelitní galaxií Mléčné dráhy a do našeho sousedství vstoupila teprve zhruba před 1,5 miliardou roků. Od naší Galaxie je vzdálena 163 000 světelných let. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že LMC buď oběhne Mléčnou dráhu za několik miliard roků nebo vzhledem k tomu, že obíhá tak rychle, unikne z jejího gravitačního působení.

Nicméně z nedávných měření vyplývá, že Velký Magellanův oblak obsahuje téměř dvakrát více temné hmoty, než se doposud předpokládalo. Astronomové říkají, že jelikož má LMC více temné hmoty, než se předpokládalo, může být odsouzen ke vzájemné kolizi s naší Galaxií.

Výzkumný tým pod vedením vědců z Durham University's Institute for Computational Cosmology spolupracující s University of Helsinki ve Finsku využil k předpovědi srážky simulaci EAGLE na superpočítači, která počítá budoucí vývoj galaxií.

Marius Cautun, hlavní autor článku a postgraduální student na Durham University's Institute for Computational Cosmology, říká: „Ačkoliv dvě miliardy roků je neobyčejně dlouhá doba ve srovnání s lidským životem, je to velmi krátké časové období v porovnání s kosmickým věkem. Zánik Velkého Magellanova oblaku při pohlcení naší Galaxií způsobí pohromu i v Mléčné dráze, probudí k životu supermasivní černou díru sídlící v jejím centru a učiní z ní aktivní galaktické jádro neboli kvasar.“

Tento útvar bude generovat mohutné výtrysky (tzv. jety) záření o vysokých energiích vycházející z oblasti v blízkosti černé díry. Zatímco výtrysky nebudou mít vliv na Sluneční soustavu, je zde určitá pravděpodobnost, že by kolize dvou galaxií mohla naši soustavu doslova vykopnout z Mléčné dráhy a nasměrovat ji do mezigalaktického prostoru,“ dodává Marius Cautun.

Kolize naší Galaxie s Velkým Magellanovým oblakem může být podle astronomů velmi působivá. Carlos Frenk, spoluautor studie a ředitel Institute for Computational Cosmology, Durham University, k tomu dodává: „Vesmír je nádherný; stále se vyvíjí a často v něm dochází téměř k násilnickým událostem, jako je blížící se srážka s Velkým Magellanovým oblakem.“

Podle astronomů může mít srážka dvou galaxií z kosmického hlediska dlouhodobé trvání. Předpokládá se, že naše Galaxie zažila již několik srážek s galaxiemi o malých hmotnostech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Velký Magellanův oblak, Galaxie Mléčná dráha


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »