Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST objevil více než 22 000 kulových hvězdokup

HST objevil více než 22 000 kulových hvězdokup

Kupa galaxií Coma na snímku z HST je vzdálena 300 miliónů světelných roků
Autor: NASA/ESA/J. Mack, STScI/J. Madrid, Australian Telescope National Facility

Kulové hvězdokupy jsou pradávné skupiny několika stovek tisíc až miliónů hvězd, které jsou gravitačně vázány do kulových struktur o průměru 100 až 200 světelných roků. Tyto objekty patří mezi nejstarší hvězdná uskupení ve vesmíru. Jsou také favorizovanými cíli pro astronomy amatéry. Při pozorování malým dalekohledem vypadají jako větší „rozmazaná hvězda“. Kolem naší Galaxie jich krouží zhruba 180.

Ve větších dalekohledech můžeme rozlišit v třpytivém objektu tvaru sněhové koule nespočet hvězd natěsnaných vedle sebe. Výkonný Hubbleův kosmický teleskop HST dokáže zaregistrovat kulové hvězdokupy na vzdálenost 300 miliónů světelných roků. Pohledem do srdce kupy galaxií Coma – obřího seskupení více než 1 000 galaxií, které drží pohromadě vlastní gravitace – HST objevil neskutečných 22 426 kulových hvězdokup.

Protože kulové hvězdokupy jsou mnohem menší než galaxie, jsou mnohem obtížněji rozlišitelné také v důsledku toho, že základní stavební prvky vesmíru – galaxie – jsou deformovány gravitací celé kupy Coma,“ říká Juan Madrid z Australian Telescope National Facility se spoluautory. „Ve skutečnosti je kupa galaxií Coma jednou z prvních, kde byly pozorovány gravitační anomálie, které byly považovány za indikátory velkého množství nespatřené hmoty ve vesmíru – později označované jako tzv. temná hmota.“

Ve vzdálenosti, v jaké se nachází kupa galaxií Coma, vypadají kulové hvězdokupy jako světelné body na hranici viditelnosti mimořádně ostrého Hubbleova kosmického teleskopu HST. Na základě průzkumu bylo nalezeno 22 426 kulových hvězdokup rozptýlených v prostoru mezi galaxiemi. Osiřely při vyvržení z jejich mateřských galaxií v důsledku blízkých kolizí uvnitř omezeného prostoru při „přetíženém dopravním provozu.“

Hubbleův teleskop odhalil, že většina kulových hvězdokup se seřadila podél struktur podobných mostům. To je zřetelný důkaz pro interakci mezi galaxiemi, kde gravitační vliv jedné na druhou způsobí podobný efekt, jako když natahujete karamelu.

Zelené kroužky představují polohy kulových hvězdokup v kupě galaxií Coma Autor: NASA/ESA/J. Mack, STScI/J. Madrid, Australian Telescope National Facility
Zelené kroužky představují polohy kulových hvězdokup v kupě galaxií Coma
Autor: NASA/ESA/J. Mack, STScI/J. Madrid, Australian Telescope National Facility
Poprvé jsem přemýšlel o rozložení kulových hvězdokup v kupě galaxií Coma, když jsem studoval fotografie z HST, které ukázaly, že kulové hvězdokupy jsou rozptýleny do všech stran na jakékoliv fotografii galaxií v kupě Coma,“ říká Juan Madrid.

Využili jsme data z jednoho dřívějšího průzkumu prostřednictvím HST, který byl navržen k získání údajů o celé kupě galaxií Coma, tzv. Coma Cluster Treasury Survey. Nicméně uprostřed výzkumného programu – v roce 2006 – došlo k selhání elektroniky na kameře Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě HST.“

Aby zaplnili mezeru ve výzkumu, tak Juan Madrid se svými spolupracovníky pilně prohlíželi velké množství snímků z HST, které zachytily kupu galaxií při pozorováních v rámci jiných vědeckých programů. Byli tak schopni zkompletovat mozaiku centrální oblasti kupy galaxií Coma.

Následně vyvinuli algoritmus k průběžnému „prosévání“ mozaiky snímků oblasti Coma, která obsahuje přinejmenším 100 000 potenciálních zdrojů. Program využíval barvu kulových hvězdokup (dominovala u nich záře stárnoucích červených hvězd) a kulový tvar k vyloučení irelevantních objektů – většinou se jednalo o vzdálené galaxie nepatřící ke kupě galaxií Coma.

Jedním z přijatelných aspektů našeho výzkumu je, že ukazuje příklady ohromující vědy, kterou bude možné dělat s plánovaným kosmickým teleskopem NASA s názvem WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope), který bude mít mnohem větší zorné pole než Hubbleův kosmický teleskop,“ říká Juan Madrid. „Bude tak schopen zobrazovat kupy galaxií na jednom snímku.“

Výsledky průzkumu byly publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kulové hvězdokupy, HST, Kupa galaxií Coma


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »