Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozpadající se kometa C/2019 Y4 (ATLAS) je reliktem z dávné minulosti

Rozpadající se kometa C/2019 Y4 (ATLAS) je reliktem z dávné minulosti

Fotografie rozpadající se komety C/2019 Y4 (ATLAS) pořízená pomocí HST dne 20. 4. 2020
Autor: Science: NASA, ESA, Quanzhi Ye (UMD); Image Processing: Alyssa Pagan (STScI)

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) prolétající v blízkosti Slunce je prvním členem skupiny dlouhoperiodických komet pozorovaných při rozpadu již dříve během jejich nejmenšího přiblížení ke Slunci. Na základě použití snímků získaných pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST během pozorovací kampaně astronomové identifikovali dvě skupiny fragmentů vzniklých v důsledku kometární dezintegrace v roce 2020. C/2019 Y4 (ATLAS) byla kometou s téměř parabolickou dráhou a s oběžnou periodou zhruba 6 tisíc roků.

Známá kometa ATLAS byla objevena 28. prosince 2019 zrcadlovým dalekohledem na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Loa na Havajských ostrovech jako součást systému Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (ATLAS).

V době objevu se kometa nacházela přibližně 3 AU (astronomické jednotky) od Slunce, její jasnost byla 19,6 mag a její poloha se promítala do souhvězdí Velké Medvědice.

V dubnu 2020 se rozpadla ještě před průletem periheliem dráhy, zanechávající svůj někdejší ohon táhnoucí se prostorem v podobě nejasných oblaků prachu a nabitých částic. Průběh dezintegrace byl pozorován pomocí dalekohledu HST.

Kometa ATLAS se rozpadla na kusy kilometrových rozměrů. Představuje pravěkého návštěvníka z doby před 5 000 roky,“ říká Quanzhi Ye, astronom na University of Maryland. „Proč? Protože kometa následuje stejnou oběžnou dráhu jako ´železniční dráha´, po které se pohybovala kometa pozorovatelná v roce 1844.“

To znamená, že obě komety jsou pravděpodobně sourozenci z mateřské komety, která se rozpadla o mnoho století dříve.“ Spojitost mezi oběma kometami poprvé vyhlásil amatérský astronom Maik Meyer.

Fotografie rozpadající se komety C/2019 Y4 (ATLAS) pořízená pomocí HST dne 23. 4. 2020 Autor: Science: NASA, ESA, Quanzhi Ye (UMD); Image Processing: Alyssa Pagan (STScI)
Fotografie rozpadající se komety C/2019 Y4 (ATLAS) pořízená pomocí HST dne 23. 4. 2020
Autor: Science: NASA, ESA, Quanzhi Ye (UMD); Image Processing: Alyssa Pagan (STScI)
Kometa ATLAS je zcela jistě ´podivná´. Na rozdíl od její hypotetické mateřské komety, k dezintegraci komety ATLAS došlo v době, kdy byla dále od Slunce než Země, ve vzdálenosti přes 150 miliónů kilometrů,“ říká Quanzhi Ye. „To bylo mnohem dále než vzdálenost, kde její mateřské kometa prolétala kolem Slunce. To zvýrazňuje její neobvyklost.“

Jestliže se kometa rozpadla tak daleko od Slunce, jak mohla přežít poslední průlet kolem Slunce v době před 5 000 roky? To je velká záhada. Je to velmi neobvyklé, protože jsme to nepředpokládali. Je to vůbec poprvé, kdy byla pozorována členka rodiny dlouhoperiodických komet rozpadlá před průchodem v blízkosti Slunce.

Podle vyjádření vědeckého týmu jeden úlomek komety ATLAS se rozpadl ve skutečnosti během několika dnů, zatímco druhému kusu to trvalo několik týdnů.

To nám ovšem říká, že část jádra byla pevnější než zbývající část,“ doplňuje Quanzhi Ye. „Jednou z možností je, že proudy vyvrženého materiálu mohou roztočit kometu tak rychle, že odstředivé síly ji roztrhají na kusy.“

Alternativní vysvětlení spočívá v tom, že jádro obsahuje takzvané super-těkavé ledy, které před rozptýlením kousků explodují podobně jako ohňostroj.

To je velmi komplikované, protože začínáme pozorovat tuto hierarchii a vývoj fragmentace komety. Chování komety ATLAS je zajímavé, avšak obtížné na vysvětlení.

Vědecký článek byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS)


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »