Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

Hubble Space Telescope HST
Autor: NASA

Hubbleův kosmický teleskop HST byl vypuštěn 24. dubna 1990 na palubě raketoplánu Discovery a následujícího dne naveden na oběžnou dráhu kolem Země. Z jeho polohy vysoko nad zkreslujícím vlivem zemské atmosféry pozoruje HST okolní vesmír v oboru blízkého ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření. V průběhu uplynulých 27 let vedla pozorování HST k průlomovým objevům, které způsobily doslova revoluci v oblasti astronomie a astrofyziky.

V rámci oslav 27. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu HST, ke kterému došlo dne 24. dubna 1990, astronomové publikovali portrét ohromující dvojice spirálních galaxií, k jehož pořízení využili právě legendární kosmický teleskop. Tato hvězdná dvojice poskytuje zběžný pohled na to, jak by mohla vypadat i naše Galaxie při pohledu z velké vzdálenosti.

Jedna galaxie, která je k nám natočena bokem, má označení NGC 4302, druhá, nakloněná galaxie byla pojmenována NGC 4298. Obě galaxie vypadají naprosto odlišně, protože je vidíme natočené do zcela jiné polohy na obloze vůči Zemi. Ve skutečnosti se jedná o velmi podobné galaxie, pokud se týká jejich struktury a složení.

O mnohém vypovídající galaxie NGC 4298, která tvarem připomíná větrník, je dobře viditelná, avšak není tak nápadná, jako jiné spirální galaxie. V galaxii NGC 4302, která je k nám natočena přesně bokem, se oblaka prachu v rovině galaktického disku promítají přes bohatou vrstvu hvězd. Absorpce hustými oblaky prachu způsobila, že galaxie vypadá tmavší a červenější než její průvodce. Velké modré skvrny představují velké oblasti nedávné tvorby hvězd.

Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298 Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298
Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Obě galaxie jsou od nás vzdáleny přibližně 55 miliónů světelných roků. Nacházejí se v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a jsou součástí kupy galaxií v Panně (Virgo) obsahující téměř 2000 objektů. Obě galaxie objevil v roce 1784 astronom William Herschel. Takovéto objekty byly nejprve jednoduše označovány jako „spirální mlhoviny“, protože nebylo známo, jak daleko se nacházejí. Počátkem 20. století Edwin Hubble zjistil, že galaxie jsou dalšími hvězdnými ostrovy a nacházejí se za hranicemi Mléčné dráhy.

Typická spirální galaxie má spirální ramena, tvořená mladými hvězdami, která se obtáčejí kolem jejího středu. Zářivá spirální ramena jsou oblasti, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Takovéto galaxie mají centrální výduť a jsou obklopeny slabým halo, tvořeným hvězdami. Četné spirální galaxie mají rovněž tzv. příčku, která spojuje centrální výduť a spirální ramena.

Galaxie NGC 4302, natočená bokem vůči Zemi, má průměr 87 000 světelných roků, což je zhruba 60 % velikosti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Její hmotnost se odhaduje na 110 miliard hmotností Slunce, což je přibližně jedna desetina hmotnosti naší Galaxie. Skloněná galaxie NGC 4298 má průměr asi 45 000 světelných roků, tedy asi jednu třetinu průměru naší Galaxie. Její hmotnost zhruba 17 miliard Sluncí představuje méně než 2 % hmotnosti Mléčné dráhy.

Pozorování galaxií NGC 4302 a NGC 4298 se uskutečnila mezi 2. a 22. lednem 2017 pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) v oboru viditelného světla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, HST


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »