Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval nově zrozenou hvězdu

HST pozoroval nově zrozenou hvězdu

Vizualizace zrození nové hvězdy
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)

Umělecká kresba představuje ohňostroj, který doprovází zrození hvězdy. Mladý hvězdný útvar je obklopen diskem ve tvaru tlustého lívance, který tvoří prach a plyn, jenž je zbytkem smršťující se mlhoviny, z které se vytvořila hvězda. Plyn padá na mladou hvězdu, je zahříván na vysokou teplotu a část ho uniká podél rotační osy hvězdy. V důsledku interakce s magnetickým polem bipolární výtrysky osvětlují okolní prostor. Při pohledu z dálky se výtrysky podobají oboustrannému světelnému meči z filmové série Hvězdných válek.

Hubbleovým posledním příspěvkem do katalogu obrázků je pozoruhodná fotografie zachycující útvar, který vypadá jako oboustranný světelný meč z filmů Hvězdné války (viz druhý obrázek). Uprostřed obrázku, částečně zahalený temným pláštěm, jaký používají Jediové, nově zrozená hvězda vystřeluje dva protisměrné výtrysky do okolního prostoru. Plyn z obklopujícího disku padá na prachem zahalenou protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál je zahříván na vysokou teplotu a vystřeluje z hvězdy ve dvou protilehlých směrech podél volné únikové cesty – ve směru rotační osy hvězdy. S energií mnohem vyšší než v science fiction literatuře používané světelné meče – úzce směrované energetické paprsky – ozařují vesmír rychlostí více než 150 000 kilometrů za hodinu.

„Science fiction byla inspirací pro generace vědců a inženýrů, a filmová série Hvězdné války pro ně není výjimkou,“ říká John Grunsfeld, bývalý astronaut NASA. „Není jasnějšího případu pro motivaci skutečnou vědou, když objevíte, že obrázek pochází z Hubbleova kosmického dalekohledu jako rozluštění vesmírné záhady.“

Hvězdný světelný meč se nenachází v nějaké vzdálené galaxii, ale uvnitř naší Galaxie – Mléčné dráhy. Leží uvnitř bouřlivé hvězdné porodnice, kde vznikají nové hvězdy. Oblast je známa jako molekulární mračno Orion B, které je od Země vzdáleno 1 350 světelných roků.

Mladá hvězda s výtrysky ukrytá za závojem prachu a plynu Autor: NASA, ESA
Mladá hvězda s výtrysky ukrytá za závojem prachu a plynu
Autor: NASA, ESA
Když hvězdy vznikají uvnitř oblaků tvořených chladným molekulárním vodíkem, část okolního materiálu kolabuje vlivem gravitace a vytváří rotující zplošťující se disk obklopující nově zrozenou hvězdu.

Ačkoliv se budou později v disku vytvářet planety, v této počáteční fázi protohvězda pojídá materiál z disku s apetitem jako Jabba z Hvězdných válek. Plyn z okolního disku padá na protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál zahřátý na vysokou teplotu uniká pryč jako výstřely z hvězdy ve dvou protichůdných směrech podél volné únikové cesty – rotační osy hvězdy.

Rázové vlny, vznikající podél jednotlivých výtrysků, zahřívají okolní plyn na tisíce stupňů. Výtrysky narážejí do okolního plynu a prachu a čistí tak rozsáhlý prostor, podobně jako proud vody vyorává brázdu v hromadě písku. Rázové vlny vytvářejí složité spletité chomáče mlhovin a jsou souhrnně známé jako Herbig Haro (HH) objekty.

Vpravo od zahalené hvězdy je dvojice jasných bodů, což jsou mladé hvězdy předvádějící své vlastní slabé světelné meče – včetně jednoho, který probodává tunel skrz oblak směrem k pravému hornímu rohu obrázku.

Celkově byla objevena pouze hrstka výtrysků HH v tomto regionu ve viditelném světle a přibližně stejný počet v oboru infračerveného záření. Pořízení tohoto snímku pomocí HST byla provedeno v oboru infračerveného záření, které umožňuje dalekohledu proniknout skrz plyn a prach zahalující nově vznikající hvězdy a zřetelně zachytit HH objekty.

Tyto mladé hvězdné výtrysky budou ideálním cílem pro připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), který bude schopen v širokém rozsahu spektra infračerveného záření proniknout hlouběji do nitra prachu obklopujícího rodící se hvězdy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Protohvězda, Herbig Haro jets


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »