Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval nově zrozenou hvězdu

HST pozoroval nově zrozenou hvězdu

Vizualizace zrození nové hvězdy
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)

Umělecká kresba představuje ohňostroj, který doprovází zrození hvězdy. Mladý hvězdný útvar je obklopen diskem ve tvaru tlustého lívance, který tvoří prach a plyn, jenž je zbytkem smršťující se mlhoviny, z které se vytvořila hvězda. Plyn padá na mladou hvězdu, je zahříván na vysokou teplotu a část ho uniká podél rotační osy hvězdy. V důsledku interakce s magnetickým polem bipolární výtrysky osvětlují okolní prostor. Při pohledu z dálky se výtrysky podobají oboustrannému světelnému meči z filmové série Hvězdných válek.

Hubbleovým posledním příspěvkem do katalogu obrázků je pozoruhodná fotografie zachycující útvar, který vypadá jako oboustranný světelný meč z filmů Hvězdné války (viz druhý obrázek). Uprostřed obrázku, částečně zahalený temným pláštěm, jaký používají Jediové, nově zrozená hvězda vystřeluje dva protisměrné výtrysky do okolního prostoru. Plyn z obklopujícího disku padá na prachem zahalenou protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál je zahříván na vysokou teplotu a vystřeluje z hvězdy ve dvou protilehlých směrech podél volné únikové cesty – ve směru rotační osy hvězdy. S energií mnohem vyšší než v science fiction literatuře používané světelné meče – úzce směrované energetické paprsky – ozařují vesmír rychlostí více než 150 000 kilometrů za hodinu.

„Science fiction byla inspirací pro generace vědců a inženýrů, a filmová série Hvězdné války pro ně není výjimkou,“ říká John Grunsfeld, bývalý astronaut NASA. „Není jasnějšího případu pro motivaci skutečnou vědou, když objevíte, že obrázek pochází z Hubbleova kosmického dalekohledu jako rozluštění vesmírné záhady.“

Hvězdný světelný meč se nenachází v nějaké vzdálené galaxii, ale uvnitř naší Galaxie – Mléčné dráhy. Leží uvnitř bouřlivé hvězdné porodnice, kde vznikají nové hvězdy. Oblast je známa jako molekulární mračno Orion B, které je od Země vzdáleno 1 350 světelných roků.

Mladá hvězda s výtrysky ukrytá za závojem prachu a plynu Autor: NASA, ESA
Mladá hvězda s výtrysky ukrytá za závojem prachu a plynu
Autor: NASA, ESA
Když hvězdy vznikají uvnitř oblaků tvořených chladným molekulárním vodíkem, část okolního materiálu kolabuje vlivem gravitace a vytváří rotující zplošťující se disk obklopující nově zrozenou hvězdu.

Ačkoliv se budou později v disku vytvářet planety, v této počáteční fázi protohvězda pojídá materiál z disku s apetitem jako Jabba z Hvězdných válek. Plyn z okolního disku padá na protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál zahřátý na vysokou teplotu uniká pryč jako výstřely z hvězdy ve dvou protichůdných směrech podél volné únikové cesty – rotační osy hvězdy.

Rázové vlny, vznikající podél jednotlivých výtrysků, zahřívají okolní plyn na tisíce stupňů. Výtrysky narážejí do okolního plynu a prachu a čistí tak rozsáhlý prostor, podobně jako proud vody vyorává brázdu v hromadě písku. Rázové vlny vytvářejí složité spletité chomáče mlhovin a jsou souhrnně známé jako Herbig Haro (HH) objekty.

Vpravo od zahalené hvězdy je dvojice jasných bodů, což jsou mladé hvězdy předvádějící své vlastní slabé světelné meče – včetně jednoho, který probodává tunel skrz oblak směrem k pravému hornímu rohu obrázku.

Celkově byla objevena pouze hrstka výtrysků HH v tomto regionu ve viditelném světle a přibližně stejný počet v oboru infračerveného záření. Pořízení tohoto snímku pomocí HST byla provedeno v oboru infračerveného záření, které umožňuje dalekohledu proniknout skrz plyn a prach zahalující nově vznikající hvězdy a zřetelně zachytit HH objekty.

Tyto mladé hvězdné výtrysky budou ideálním cílem pro připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), který bude schopen v širokém rozsahu spektra infračerveného záření proniknout hlouběji do nitra prachu obklopujícího rodící se hvězdy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Protohvězda, Herbig Haro jets


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »