Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval nově zrozenou hvězdu

HST pozoroval nově zrozenou hvězdu

Vizualizace zrození nové hvězdy
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)

Umělecká kresba představuje ohňostroj, který doprovází zrození hvězdy. Mladý hvězdný útvar je obklopen diskem ve tvaru tlustého lívance, který tvoří prach a plyn, jenž je zbytkem smršťující se mlhoviny, z které se vytvořila hvězda. Plyn padá na mladou hvězdu, je zahříván na vysokou teplotu a část ho uniká podél rotační osy hvězdy. V důsledku interakce s magnetickým polem bipolární výtrysky osvětlují okolní prostor. Při pohledu z dálky se výtrysky podobají oboustrannému světelnému meči z filmové série Hvězdných válek.

Hubbleovým posledním příspěvkem do katalogu obrázků je pozoruhodná fotografie zachycující útvar, který vypadá jako oboustranný světelný meč z filmů Hvězdné války (viz druhý obrázek). Uprostřed obrázku, částečně zahalený temným pláštěm, jaký používají Jediové, nově zrozená hvězda vystřeluje dva protisměrné výtrysky do okolního prostoru. Plyn z obklopujícího disku padá na prachem zahalenou protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál je zahříván na vysokou teplotu a vystřeluje z hvězdy ve dvou protilehlých směrech podél volné únikové cesty – ve směru rotační osy hvězdy. S energií mnohem vyšší než v science fiction literatuře používané světelné meče – úzce směrované energetické paprsky – ozařují vesmír rychlostí více než 150 000 kilometrů za hodinu.

„Science fiction byla inspirací pro generace vědců a inženýrů, a filmová série Hvězdné války pro ně není výjimkou,“ říká John Grunsfeld, bývalý astronaut NASA. „Není jasnějšího případu pro motivaci skutečnou vědou, když objevíte, že obrázek pochází z Hubbleova kosmického dalekohledu jako rozluštění vesmírné záhady.“

Hvězdný světelný meč se nenachází v nějaké vzdálené galaxii, ale uvnitř naší Galaxie – Mléčné dráhy. Leží uvnitř bouřlivé hvězdné porodnice, kde vznikají nové hvězdy. Oblast je známa jako molekulární mračno Orion B, které je od Země vzdáleno 1 350 světelných roků.

Mladá hvězda s výtrysky ukrytá za závojem prachu a plynu Autor: NASA, ESA
Mladá hvězda s výtrysky ukrytá za závojem prachu a plynu
Autor: NASA, ESA
Když hvězdy vznikají uvnitř oblaků tvořených chladným molekulárním vodíkem, část okolního materiálu kolabuje vlivem gravitace a vytváří rotující zplošťující se disk obklopující nově zrozenou hvězdu.

Ačkoliv se budou později v disku vytvářet planety, v této počáteční fázi protohvězda pojídá materiál z disku s apetitem jako Jabba z Hvězdných válek. Plyn z okolního disku padá na protohvězdu a doplňuje její hmotu. Materiál zahřátý na vysokou teplotu uniká pryč jako výstřely z hvězdy ve dvou protichůdných směrech podél volné únikové cesty – rotační osy hvězdy.

Rázové vlny, vznikající podél jednotlivých výtrysků, zahřívají okolní plyn na tisíce stupňů. Výtrysky narážejí do okolního plynu a prachu a čistí tak rozsáhlý prostor, podobně jako proud vody vyorává brázdu v hromadě písku. Rázové vlny vytvářejí složité spletité chomáče mlhovin a jsou souhrnně známé jako Herbig Haro (HH) objekty.

Vpravo od zahalené hvězdy je dvojice jasných bodů, což jsou mladé hvězdy předvádějící své vlastní slabé světelné meče – včetně jednoho, který probodává tunel skrz oblak směrem k pravému hornímu rohu obrázku.

Celkově byla objevena pouze hrstka výtrysků HH v tomto regionu ve viditelném světle a přibližně stejný počet v oboru infračerveného záření. Pořízení tohoto snímku pomocí HST byla provedeno v oboru infračerveného záření, které umožňuje dalekohledu proniknout skrz plyn a prach zahalující nově vznikající hvězdy a zřetelně zachytit HH objekty.

Tyto mladé hvězdné výtrysky budou ideálním cílem pro připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), který bude schopen v širokém rozsahu spektra infračerveného záření proniknout hlouběji do nitra prachu obklopujícího rodící se hvězdy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Protohvězda, Herbig Haro jets


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »