Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST se kochal mladě vypadající kulovou hvězdokupou

HST se kochal mladě vypadající kulovou hvězdokupou

Kulová hvězdokupa NGC 362 na snímku z HST
Autor: ESA/Hubble&NASA

Kulové hvězdokupy poskytují jeden z nejvíce působivých pohledů na noční oblohu. Tyto třpytivé koule obsahují stovky tisíc hvězd a nacházejí se převážně na periferii galaxií. Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje více než 150 kulových hvězdokup. Jednu z nich s názvem NGC 362 vidíme na fotografii, která byla pořízena pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA). Je to jedna z výjimečných kulových hvězdokup.

V průběhu života hvězd dochází v jejich nitrech k jaderné fúzi chemických prvků, přičemž se vytvářejí stále těžší a těžší prvky – v astronomii označované jako kovy. Když tyto hvězdy umírají, zaplavují okolní prostředí materiálem vzniklým v průběhu jejich života, čímž obohacují mezihvězdný prostor o tyto tzv. kovy. Hvězdy, které vznikly později, proto obsahují větší množství kovů než jejich starší předchůdkyně.

Na základě studia různých chemických prvků přítomných v jednotlivých hvězdách hvězdokupy NGC 362 astronomové zjistili, že se „chlubí“ neočekávaně vysokým obsahem kovů, což naznačuje, že je mladší, než se očekávalo. Hvězdy v kulové hvězdokupě NGC 362 mají v průměru vyšší metalicitu (obsah kovů) než hvězdy ve většině kulových hvězdokup. Z toho vyplývá, že NGC 362 je relativně mladou hvězdokupou, její věk se pohybuje mezi 10 a 11 miliardami roků. Pro zajímavost: stáří naší Galaxie (Mléčné dráhy) bylo odhadnuto na více než 13 miliard roků.

Publikovaný snímek, na kterém jsou zachyceny jednotlivé hvězdy kulové hvězdokupy NGC 362, byl pořízen pomocí kamery Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova kosmického teleskopu HST.

Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměry se pohybují řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony stálic. Kulové hvězdokupy jsou staré nejméně 10 miliard let. Pravděpodobně vznikly v době, kdy se galaxie právě vytvářely. Jsou rozptýleny ve sférickém halu obklopujícím naší Galaxii. Jejich oběžná doba kolem středu Mléčné dráhy se pohybuje řádově ve stovkách milionů let. Obdobné kulové hvězdokupy byly objeveny i u jiných galaxií.

Kulová hvězdokupa NGC 362 (též Caldwell 104) se nachází v souhvězdí Tukana na jižní polokouli. Objevil ji 1. 8. 1826 James Dunlop. Na tmavé obloze je viditelná i pouhým okem, avšak působivý pohled na ni je až v dalekohledu. Obsahuje rovněž spoustu dvojhvězd a výjimečně husté jádro o průměru 13 světelných roků. Její dráha je velmi excentrická a přivádí ji do vzdálenosti 3 260 světelných roků od středu naší Galaxie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kulová hvězdokupa NGC 362, HST


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »