Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST se kochal mladě vypadající kulovou hvězdokupou

HST se kochal mladě vypadající kulovou hvězdokupou

Kulová hvězdokupa NGC 362 na snímku z HST
Autor: ESA/Hubble&NASA

Kulové hvězdokupy poskytují jeden z nejvíce působivých pohledů na noční oblohu. Tyto třpytivé koule obsahují stovky tisíc hvězd a nacházejí se převážně na periferii galaxií. Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje více než 150 kulových hvězdokup. Jednu z nich s názvem NGC 362 vidíme na fotografii, která byla pořízena pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA). Je to jedna z výjimečných kulových hvězdokup.

V průběhu života hvězd dochází v jejich nitrech k jaderné fúzi chemických prvků, přičemž se vytvářejí stále těžší a těžší prvky – v astronomii označované jako kovy. Když tyto hvězdy umírají, zaplavují okolní prostředí materiálem vzniklým v průběhu jejich života, čímž obohacují mezihvězdný prostor o tyto tzv. kovy. Hvězdy, které vznikly později, proto obsahují větší množství kovů než jejich starší předchůdkyně.

Na základě studia různých chemických prvků přítomných v jednotlivých hvězdách hvězdokupy NGC 362 astronomové zjistili, že se „chlubí“ neočekávaně vysokým obsahem kovů, což naznačuje, že je mladší, než se očekávalo. Hvězdy v kulové hvězdokupě NGC 362 mají v průměru vyšší metalicitu (obsah kovů) než hvězdy ve většině kulových hvězdokup. Z toho vyplývá, že NGC 362 je relativně mladou hvězdokupou, její věk se pohybuje mezi 10 a 11 miliardami roků. Pro zajímavost: stáří naší Galaxie (Mléčné dráhy) bylo odhadnuto na více než 13 miliard roků.

Publikovaný snímek, na kterém jsou zachyceny jednotlivé hvězdy kulové hvězdokupy NGC 362, byl pořízen pomocí kamery Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova kosmického teleskopu HST.

Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměry se pohybují řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony stálic. Kulové hvězdokupy jsou staré nejméně 10 miliard let. Pravděpodobně vznikly v době, kdy se galaxie právě vytvářely. Jsou rozptýleny ve sférickém halu obklopujícím naší Galaxii. Jejich oběžná doba kolem středu Mléčné dráhy se pohybuje řádově ve stovkách milionů let. Obdobné kulové hvězdokupy byly objeveny i u jiných galaxií.

Kulová hvězdokupa NGC 362 (též Caldwell 104) se nachází v souhvězdí Tukana na jižní polokouli. Objevil ji 1. 8. 1826 James Dunlop. Na tmavé obloze je viditelná i pouhým okem, avšak působivý pohled na ni je až v dalekohledu. Obsahuje rovněž spoustu dvojhvězd a výjimečně husté jádro o průměru 13 světelných roků. Její dráha je velmi excentrická a přivádí ji do vzdálenosti 3 260 světelných roků od středu naší Galaxie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kulová hvězdokupa NGC 362, HST


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »