Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST vyfotografoval dvojici unikátních galaxií produkujících megamaser

HST vyfotografoval dvojici unikátních galaxií produkujících megamaser

Dvojice galaxií MCG+01-38-004 a MCG+01-38-005
Autor: ESA/Hubble & NASA

Různé jevy napříč vesmírem emitují záření v celém rozsahu elektromagnetického spektra – od gama paprsků o vysokých energiích na jedné straně, které vznikají při nejenergetičtějších procesech v kosmu, až po mikrovlny a rádiové záření o nízkých energiích na straně druhé.

Mikrovlny, velmi stejnorodé záření, které může ohřát váš oběd či večeři, jsou vytvářeny četnými astrofyzikálními zdroji včetně silných zářičů známých jako masery (jakési mikrovlnné lasery), a dokonce silnějšími zářiči s poněkud drsnějším označením megamasery majícími zdroj v centrech některých galaxií. Obzvláště intenzivní a svítivá galaktická centra jsou známa jako aktivní galaktická jádra. Podle názoru astronomů jsou poháněna přítomností superhmotných černých děr, které přitahují okolní hmotu k sobě a vyvrhují jasné výtrysky v podobě hmoty a záření.

Dvojice galaxií na publikovaném snímku vyfotografovaná prostřednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu byla pojmenována MCG+01-38-004 (na snímku nahoře, lehce zbarvená do červena) a MCG+01-38-005 (na snímku dole, lehce zbarvená do modra). Galaxie MCG+01-38-005 (známá též jako NGC 5765B) je zvláštním typem tzv. megamaseru; aktivní jádro galaxie vyzařuje obrovské množství energie, která stimuluje oblaka vody v jejím okolí. Jednotlivé atomy vodíku a kyslíku tvořící vodu jsou schopny absorbovat část této energie a vyzářit ji zpět na určitých vlnových délkách, z nichž část spadá do oblasti mikrovln neviditelných pro Hubbleův teleskop, ale pozorovatelných dalekohledy citlivými právě na tuto oblast elektromagnetického spektra. MCG+01-38-005 je také známa jako vodní megamaser.

Astronomové mohou využívat takovéto objekty ke studiu základních vlastností vesmíru. Mikrovlnná emise MCG+01-38-005 byla například využita k výpočtu vybraných hodnot k určení Hubbleovy konstanty a ke změření rychlosti, jakou se vesmír rozpíná. Tato konstanta je pojmenována na počest astronoma Edwina Hubblea, jehož pozorování byla důležitá pro objev rozpínání vesmíru a po němž byl následně pojmenován nejznámější kosmický teleskop.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, Megamaser, HST


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »