Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak rostou galaxie?

Jak rostou galaxie?

Galaxie
Galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2008): Utváření nejhmotnějších galaxií ve vesmíru Astronomové zachytili několik hmotných galaxií při procesu jejich slučování v době před 4 miliardami let. Objev významně podporuje všeobecně uznávanou teorii vzniku galaxií. Pořídit snímky se podařilo díky spojení sil těch nejlepších pozemních i orbitálních dalekohledů.

Jak vznikají galaxie? Všeobecně přijímanou odpovědí na tuto základní otázku je model "hierarchického uspořádávání". Jde o postupný proces, ve kterém se menší galaxie slučují do větších. Utváření galaxií lze připodobnit ke vzniku mohutného toku řeky. Jednotlivé potoky se slévají v říčky, jež se vzápětí spojují do řek. Teoretický model formování galaxií předpokládá, že velké galaxie vznikly postupným sléváním těch menších. Kdy byl však tento růst nejrychlejší? Kdy získaly nejhmotnější galaxie většinu své hmotnosti? Aby astronomové mohli tyto otázky zodpovědět, studují kupy galaxií. Kupy můžeme chápat jako kosmologický ekvivalent měst, ve kterých galaxie sídlí. "Často se diskutuje, zda-li nejjasnější galaxie v kupách soustavně rostou během posledních miliard let. Naše pozorování ukazují, že v tomto období galaxie přibraly na hmotnosti více jak o 50%," říká vedoucí výzkumu Kim-Vy Tran z Curyšské univerzity.

Astronomové k pozorování použili široký soubor dalekohledů a přístrojů, včetně VLT/ESO a Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST). Podrobně prostudovali galaxie vzdálené 4 miliardy světelných let, jež se nacházejí v pozoruhodném systému tvořeném čtyřmi skupinami galaxií, které se jednou spojí v kupu. Tým vědců získal snímky přístrojem VIMOS a spektra pomocí zařízení FORS2, oba použité na VLT. Na základě těchto a dalších pozorování mohli astronomové identifikovat celkem 198 galaxií náležících do zmíněných čtyřech skupin.

Nejjasnější galaxie každé skupiny obsahuje okolo sta až tisíce miliard hvězd. Mohou se tak srovnávat s nejhmotnějšími galaxiemi v kupách. "Nejpřekvapivější je skutečnost, že ze čtyř skupin má ve třech případech nejjasnější galaxie také jasného průvodce. Tyto páry utvářejí slučující se systém," říká Tran. Seřadíme-li nejjasnější galaxie každé skupiny podle hmotnosti, dostaneme časovou závislost, která ukazuje, jak jasné galaxie postupným slučováním narůstají až do současnosti (tedy za posledních 5 mld let). Ukazuje se, že díky nedávným epizodám tzv. galaktického kanibalismu přibraly největší galaxie na váze nejméně o 50%.

Objev je jedinečným potvrzením hierarchického formování jak galaxií tak kup galaxií. "Hvězdy v těchto galaxiích jsou již staré a soudíme, že jejich sloučením nová generace hvězd nevznikla," zakončuje Tran. "Většina hvězd v těchto galaxiích se zrodila nejméně před 7 miliardami let."

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 024/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »