Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak stará je naše galaxie

Jak stará je naše galaxie

milky_nasa_203.jpg
Mezinárodní tým astronomů použil měření dvou velmi vzdálených hvězd k novému odhadu věku naší galaxie - Mléčné dráhy. Tým pracoval s dalekohledem Kuyen, součástí Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile. Jejich nový odhad stáří naší galaxie zní - 13,6 miliardy let, ą 800 milionů roků .Tohoto výsledku dosáhli měřením obsahu berylia u dvou hvězd ve staré kulové hvězdokupě.

Množství berylia ve hvězdách totiž časem roste a tak může být použito jako "kosmické hodiny" k výpočtu jejich stáří.

Je to poprvé, co jsme získali nezávislé určení této základní hodnoty, řekl člen týmu Daniele Galli z INAF-Observatorio di Arcetri ve Florencii. Vědci studovali dvě hvězdy pojmenované A0228 a A2111 v kulové hvězdokupě NGC 6397. V takovýchto kulových hvězdokupách se totiž nalézají mnohé z nejstarších hvězd nejen v naší Mléčné dráze.

Hvězdy v těchto hvězdokupách se zrodily ze stejného základu a ve stejnou dobu. Ale nebyly to určitě první hvězdy, které se v Mléčné dráze vytvořily. To je známý fakt, protože i tyto hvězdy obsahují malá množství některých těžších chemických prvků, které nemohly být syntetizovány jinde, než v dřívějších generacích hmotných hvězd, které nakonec explodovaly jako supernovy. Astronomové však nebyli schopni nalézt jakoukoliv méně hmotnou hvězdu z této první generace, která by ještě dnes svítila a to jim brání v přímém určení, kdy tato první generace hvězd vznikla.

Ale měřením množství berylia u obou slabých hvězdy uvnitř NGC 6397, mezinárodní tým určil časový interval mezi vznikem první generace hvězd v Mléčné dráze a vznikem zkoumaných hvězd v hvězdokupě.

Došli k hodnotě 200 - 300 milionů let života první generace hvězd. Z modelu vývoje hvězd pak vyplývá stáří hvězd v NGC 6397 na 13,4 miliardy let, s tolerancí plus minus 800 milionů let. Při započtení doby života první generace hvězd pak vychází stáří naší galaxie na 13,6 miliardy, s uvedenou tolerancí ą 800 milionů let. Přitom současný nejpřesnější odhad stáří celého vesmíru, založený na sledování kosmického mikrovlnného pozadí, činí 13,7 miliardy let.

Měření množství beryliových iontů však má také svá úskalí. Berylium je totiž, bohužel, při teplotách nad několik milionů stupňů ničeno. Když tedy hvězda roste do stádia obra a konvekce vynáší ven žhavý plyn z vnitřních částí hvězdy, ten se dostává do kontaktu s plynem horních částí atmosféry a ředí počáteční obsah berylia v této části atmosféry hvězdy. To do jisté míry znehodnocuje beryliové hodiny. Obsah berylia proto potřebuje být změřen u méně hmotných a méně vyvinutých hvězd. Ale právě takové hvězdy jsou pro pozorování velmi slabě.

Astronomové však tvrdí, že za použití UV-vizuálního Echelle spektromeru (UVES), přístroje umístěného na 8,2 metrovém dalekohledu Kuyen, (je součástí VLT, zvláště citlivý k UV části spektra), byli schopni získat z A0228 a A2111 smysluplné měření obsahu berylia.

Expozice každé z hvězd 16 magnitudy trvala přes 10 hodin. Spektrometr UVES i samotný dalekohled tak pracovali na samém technickém maximu určeném pro tento typ práce.

Práce bude publikována v právě vycházejícím vydání Astronomy & Astrophysics.

Zdroj: BBC News a SpaceDaily
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »