Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  JWST nahlédl do nitra hvězdokup a odhalil, že masivní hvězdokupy vznikají rychleji

JWST nahlédl do nitra hvězdokup a odhalil, že masivní hvězdokupy vznikají rychleji

Hvězdotvorné oblasti v galaxii Messier 51 v blízkém infračerveném oboru dalekohledem JWST (kamera NIRCam)
Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, A. Pedrini, A. Adamo (Stockholm University) and the FEAST JWST team

Astronomové pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) ve spolupráci s vesmírným dalekohledem HST podrobně prozkoumali tisíce mladých hvězdokup ve čtyřech blízkých galaxiích a studovali je v různých fázích vývoje. Jejich zjištění ukazují, že hmotnější hvězdokupy se z mračen, v nichž vznikají, vynořují rychleji. Jejich silné ultrafialové záření pak zaplaví okolí a odstraní okolní plyn. Podobné výzkumy nám pomáhají odhalit tajemství tvorby hvězd a planetárních systémů.

Astronomové již dlouho vědí, že pochopení toho, jak hvězdokupy vznikají, je klíčem k odhalení dalších tajemství galaktického vývoje. Hvězdy se tvoří v hvězdokupách, které vznikají, když se mraky plynu zhroutí pod vlivem gravitace. Jak se v hroutícím se mraku rodí stále více hvězd, silné hvězdné větry, drsné ultrafialové záření a výbuchy supernov, tedy velmi hmotných hvězd, nakonec mrak rozptýlí, čímž ukončí tvorbu hvězd dříve, než se veškerý plyn spotřebuje.

Jakmile mrak plynu, ve kterém se zrodila hvězdokupa, zmizí, světlo hvězd může dopadat i na jiné oblasti tvorby hvězd v galaxii. Tento proces se nazývá hvězdná zpětná vazba a znamená, že většina plynu v galaxii se nikdy nepoužije k tvorbě hvězd. Výzkum toho, jak se hvězdokupy vyvíjejí, tak může odpovědět na otázky týkající se tvorby hvězd v galaktickém měřítku.

M51 v různě detailním pohledu na hvězdotvorné oblasti (JWST/NIRCam) Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, A. Pedrini, A. Adamo (Stockholm University) and the FEAST JWST team
M51 v různě detailním pohledu na hvězdotvorné oblasti (JWST/NIRCam)
Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, A. Pedrini, A. Adamo (Stockholm University) and the FEAST JWST team

Studie nejbližších oblastí tvorby hvězd v Mléčné dráze nám umožňuje analyzovat hvězdokupy do nejmenších detailů, ale naše poloha v disku naší galaxie znamená, že je pro nás viditelných jen několik takových oblastí. Pozorováním blízkých galaxií mohou astronomové zmapovat tisíce oblastí tvorby hvězd a charakterizovat celé populace hvězdokup v mnoha fázích vývoje. A velký pokrok v tom nastal až vypuštěním kosmických teleskopů, zejména Hubbleova vesmírného dalekohledu NASA a ESA. A samozřejmě JWST (NASA, ESA a CSA). Výzkumy ve viditelném i blízkém infračerveném oboru záření pomocí těchto dalekohledů jsou nezbytné k tomu, abychom skutečně pochopili, jak probíhá tvorba hvězd v galaxiích.

Díky neustálému rozvoji infračervené astronomie se nám podařilo odhrnout plynné závoje, které stále skrývají nejmladší hvězdokupy, a dozvědět se něco o nejranějších fázích jejich vývoje, ale některé otázky stále zůstávají pro vědce záhadou. Například: když se tvoří hvězdokupa, co určuje, jak dlouho trvá, než se rozptýlí její rodný mrak a začne vyzařovat ultrafialové světlo do galaxie?

Nyní se stav techniky dále posunul vpřed. Když Hubble a Webb spolupracují, poskytují širokospektrální pohled na tisíce mladých hvězdokup. Mezinárodní tým astronomů pečlivě prozkoumal snímky čtyř blízkých galaxií: Messier 51, Messier 83, NGC 628 a NGC 4449. Výsledky, zveřejněné v časopise Nature Astronomy, ukazují, že právě nejhmotnější hvězdokupy se nejrychleji zbavují svého plynného obalu a začínají osvětlovat svou galaxii nejdříve.

Tým identifikoval téměř 9000 hvězdokup ve čtyřech galaxiích v různých evolučních fázích: mladé hvězdokupy, které se teprve začínají vynořovat ze svých rodných plynových mračen, hvězdokupy, které plyn částečně rozptýlily (obě z Webbových snímků), a zcela nezakryté hvězdokupy viditelné v optickém oboru spektra (na snímcích z Hubbleova teleskopu). Díky schopnosti Webbova teleskopu nahlížet dovnitř plynových mračen byli vědci schopni odhadnout hmotnost a stáří každé hvězdokupy na základě spektra hvězd v nich. Nejhmotnější shluky se plně vynořily a rozptýlily oblaka plynu po asi pěti milionech let, zatímco méně hmotné shluky byly staré v rozmezí sedmi a osmi milionů let, když se vynořily ze svých kolébek.

Masivní hvězdokupy s velkým množstvím horkých hvězd přirozeně vyzařují většinu ultrafialového záření v galaxiích, ale tato práce potvrzuje, že mají také náskok v produkci hvězdné zpětné vazby oproti lehčím hvězdokupám. Znalost toho, kde a kdy je tato hvězdná zpětná vazba nejsilnější v průběhu života galaxie, umožňuje astronomům lépe předpovídat, jak je palivo pro tvorbu hvězd rozptylováno po galaxii, a tedy i to, jak se pravděpodobně budou tvořit hvězdy a hvězdokupy.

Tento výzkum má dopad i na naše teorie o tom, jak se planety tvoří. Čím rychleji se plyn v hvězdokupě odstraňuje, tím dříve jsou protoplanetární disky kolem hvězd vystaveny drsnému ultrafialovému záření od jiných hvězd a tím menší mají šanci přitáhnout další plyn z mlhoviny. To snižuje jejich možnosti vytvářet prach a formovat planety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESAWebb.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: HST, Jwst, Hvězdokupy


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

konjunkce venuse mesic

17.07. 22:08

Další informace »