Klobouk dolů před JWST sundala i galaxie Sombrero
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI
Nic jiného než uvádí nadpis vlastně této galaxii nezbylo. Infračervené detektory vesmírného dalekohledu JWST jsou totiž schopné pohlédnout na svět galaxií tak, jak jsme dosud neznali. Umí prohlédnout oblaka prachu a navíc v dosud největším detailu. A galaxie Messier 104 Sombrero v souhvězdí Panny, která obvykle připomíná onen mexický klobouk, jej nyní pomyslně smekla a odhalila nové struktury uvnitř.
Přístroj MIRI Webbova teleskopu pracuje v oblasti sředních infračervených vlnových délek 5 až 28 mikrometrů. Jádro galaxie Messier 104 (M104) v tomto oboru nezáří a místo toho je vidět odhalený hladký vnitřní disk. Přístroj poskytl také detailní pohled na prachové struktury v rovině disku galaxie. V minulosti už galaxii pozoroval také Spitzerův infračervený dalekohled. Jeho zrcadlo však mělo průměr v uvozovkách jen 85 cm a tak se vnější prstenec hmoty jevil jen jako hladká struktura. Obří 6,5m zrcadlo Webbova teleskopu přineslo pohled na složité shluky dříve skryté našim pohledům.
Vědci tvrdí, že hrudkovitá povaha prachu, kde MIRI detekuje molekuly obsahující uhlík zvané polycyklické aromatické uhlovodíky, může naznačovat přítomnost mladých oblastí tvořících hvězdy. Avšak galaxie Sombrero se nejeví být oblastí intenzivní tvorby hvězd. Vedle toho například jiná známá galaxie M82 je místem z až desetinásobnou intenzitou tvorby hvězd. Sombrero je v tomto blízké spíše naší Mléčné dráze, která také nepatří mezi nejaktivnější hvězdné porodnice. Vědci uvádí, že v Mléčné dráze se rodí hvězdy o hmotnosti asi dvou Sluncí za rok a v prstenci galaxie Sombrero se vytvoří hvězdy o hmotnosti méně než jedna hmotnost Slunce za rok.
Zajímavostí je, že Sombrero má mohutnější černou díru ve svém středu, ale přesto je celkem klidná. Její odhadovaná hmotnost je 9 miliard Sluncí. Je klasifikována jako aktivní galaktické jádro s nízkou svítivostí, které pomalu pojídá dopadající materiál z galaxie a přitom vysílá jasný, relativně malý výtrysk.
V galaxii Sombrero také najdeme asi 2000 kulových hvězdokup. Shluků stovek tisíc starých hvězd, které drží pohromadě gravitace. Tento typ systému slouží astronomům jako pseudolaboratoř ke studiu hvězd – tisíce hvězd v rámci jednoho systému se stejným stářím, ale proměnlivé hmotnosti a další vlastnosti jsou zajímavou příležitostí pro srovnávací studie.
Na snímku MIRI jsou na pozadí vesmíru galaxie různých tvarů a barev. Různé barvy těchto galaxií na pozadí mohou astronomům říci o jejich vlastnostech, včetně toho, jak daleko jsou. Galaxie Sombrero je asi 30 milionů světelných let od Země v souhvězdí Panny.
Ohromující snímky, jako je tento, řada objevů týkajících se exoplanet, vývoje galaxií v čase, tvorby hvězd a naší vlastní Sluneční soustavy jsou stále jen začátkem. O pozorovací čas Webbova teleskopu žádá mnoho týmů vědců z celého světa. A zatímco zpočátku jde o exkluzivní data pro tyto týmy, později jsou v archivu k dispozici každému. Máme se tedy na co těšit.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Science.NASA.gov
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
