Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Klobouk dolů před JWST sundala i galaxie Sombrero

Klobouk dolů před JWST sundala i galaxie Sombrero

Galaxie Sombrero v souhvězdí panny, v Messiérove katalogu č. 104, je známa i amatérským pozorovatelům pro dobře patrný tmavý pás prachu a výraznou čočkovitou střední část. Takto ji zobrazil i Hubbleův vesmírný dalekohled. Nově zveřejněný snímek přístroje MIRI kosmického dalekohledu JWST však pomohl odhalit úplně nové dosud nespatřené struktury uvnitř galaxie.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI

Nic jiného než uvádí nadpis vlastně této galaxii nezbylo. Infračervené detektory vesmírného dalekohledu JWST jsou totiž schopné pohlédnout na svět galaxií tak, jak jsme dosud neznali. Umí prohlédnout oblaka prachu a navíc v dosud největším detailu. A galaxie Messier 104 Sombrero v souhvězdí Panny, která obvykle připomíná onen mexický klobouk, jej nyní pomyslně smekla a odhalila nové struktury uvnitř. 

Přístroj MIRI Webbova teleskopu pracuje v oblasti sředních infračervených vlnových délek 5 až 28 mikrometrů. Jádro galaxie Messier 104 (M104) v tomto oboru nezáří a místo toho je vidět odhalený hladký vnitřní disk. Přístroj poskytl také detailní pohled na prachové struktury v rovině disku galaxie. V minulosti už galaxii pozoroval také Spitzerův infračervený dalekohled. Jeho zrcadlo však mělo průměr v uvozovkách jen 85 cm a tak se vnější prstenec hmoty jevil jen jako hladká struktura. Obří 6,5m zrcadlo Webbova teleskopu přineslo pohled na složité shluky dříve skryté našim pohledům.

Vědci tvrdí, že hrudkovitá povaha prachu, kde MIRI detekuje molekuly obsahující uhlík zvané polycyklické aromatické uhlovodíky, může naznačovat přítomnost mladých oblastí tvořících hvězdy. Avšak galaxie Sombrero se nejeví být oblastí intenzivní tvorby hvězd. Vedle toho například jiná známá galaxie M82 je místem z až desetinásobnou intenzitou tvorby hvězd. Sombrero je v tomto blízké spíše naší Mléčné dráze, která také nepatří mezi nejaktivnější hvězdné porodnice. Vědci uvádí, že v Mléčné dráze se rodí hvězdy o hmotnosti asi dvou Sluncí za rok a v prstenci galaxie Sombrero se vytvoří hvězdy o hmotnosti méně než jedna hmotnost Slunce za rok. 

Zajímavostí je, že Sombrero má mohutnější černou díru ve svém středu, ale přesto je celkem klidná. Její odhadovaná hmotnost je 9 miliard Sluncí. Je klasifikována jako aktivní galaktické jádro s nízkou svítivostí, které pomalu pojídá dopadající materiál z galaxie a přitom vysílá jasný, relativně malý výtrysk.

V galaxii Sombrero také najdeme asi 2000 kulových hvězdokup. Shluků stovek tisíc starých hvězd, které drží pohromadě gravitace. Tento typ systému slouží astronomům jako pseudolaboratoř ke studiu hvězd – tisíce hvězd v rámci jednoho systému se stejným stářím, ale proměnlivé hmotnosti a další vlastnosti jsou zajímavou příležitostí pro srovnávací studie.

Na snímku MIRI jsou na pozadí vesmíru galaxie různých tvarů a barev. Různé barvy těchto galaxií na pozadí mohou astronomům říci o jejich vlastnostech, včetně toho, jak daleko jsou. Galaxie Sombrero je asi 30 milionů světelných let od Země v souhvězdí Panny.

Ohromující snímky, jako je tento, řada objevů týkajících se exoplanet, vývoje galaxií v čase, tvorby hvězd a naší vlastní Sluneční soustavy jsou stále jen začátkem. O pozorovací čas Webbova teleskopu žádá mnoho týmů vědců z celého světa. A zatímco zpočátku jde o exkluzivní data pro tyto týmy, později jsou v archivu k dispozici každému. Máme se tedy na co těšit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Science.NASA.gov



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jwst, Sombrero galaxy


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »