Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulové hvězdokupy nemusí být tak staré, jak se doposud soudilo

Kulové hvězdokupy nemusí být tak staré, jak se doposud soudilo

Kulové hvězdokupy mohou být o 4 miliardy let mladší, než se předpokládá
Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick

Dlouho se předpokládalo, že se kulové hvězdokupy zformovaly krátce po vzniku samotného vesmíru. Avšak nové výzkumy na univerzitách ve Warwicku a v Aucklandu vedou k závěru, že mohou být staré pouze 9 miliard roků. Objev vnesl pochybnosti do současných teorií, které se týkají vzniku galaxií včetně Mléčné dráhy. V naší Galaxii je v současné době známo 150 až 180 kulových hvězdokup.

Určení stáří hvězd bylo vždycky závislé na porovnání uskutečněných pozorování a modelů, které shrnují naše poznatky o tom, jak hvězdy vznikají a jak se vyvíjejí,“ říká spoluautorka studie Elizabeth Stanway z Astronomy and Astrophysics Group, University of Warwick, UK. „Vědomosti se měnily během času a my jsme si stále více uvědomovali vliv vícenásobných hvězdných soustav – interakce mezi stálicemi a jejich hvězdnými průvodci.“

Vědci navrhli znovu zvážit model vývoje hvězd – nazvaný Binary Population and Spectral Synthesis (BPASS) model – a pochopit detaily vývoje stálic v binárních soustavách v kulových hvězdokupách. K vysvětlení pak použít výzkum spekter staré populace hvězd v binárních systémech a chemických prvků pozorovaných v jejich spektru.

Vývojový proces můžeme pozorovat u dvou hvězd navzájem interagujících v binární soustavě, kde se jedna hvězda rozpíná do podoby obra, zatímco gravitační síly menší hvězdy vysávají atmosféru jejího průvodce obsahující vodík a hélium společně s dalšími chemickými prvky. Tyto hvězdy byly, jak se domníváme, vytvořeny ve stejné době jako celá kulová hvězdokupa.

Na základě využití modelů BPASS a výpočtů věku hvězd v binárních soustavách byli schopni Elizabeth Stanway a její spolupracovník J. J. Eldridge z University of Auckland, Nový Zéland ukázat, že kulové hvězdokupy, jejichž součástí binární systémy jsou, nejsou tak staré, jak vyplývá z jiných modelů.

Modely BPASS již dříve prokázaly efektivitu při průzkumu vlastností populací mladých hvězd v prostředí sahajícím od Mléčné dráhy všemi směry až k samotnému okraji vesmíru. „Naše objevy ukazují na nové přístupy k výzkumu problému, jak vznikly hmotné galaxie a hvězdy, které jsou v nich obsaženy,“ říká Elizabeth Stanway.

Je důležité poznamenat, že je třeba udělat ještě mnoho práce – především prostudovat takové velmi blízké soustavy, ve kterých můžeme rozlišit jednotlivé hvězdy a ne jen zvažovat souhrnné světlo celé hvězdokupy – toto je zajímavý a úchvatný závěr.“

Pokud jsou publikované závěry správné, změní to náš obraz rané fáze vývoje galaxií a způsobu formování hvězd, které skončily v současných hmotných galaxiích, jako je například Mléčná dráha. Čeká nás další ověřování těchto výzkumů, zkoumání a vylepšování našich modelů a pozorovatelných předpovědí, které z nich vycházejí.“

Výsledky práce byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] warwick.ac.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Stáří kulových hvězdokup, Kulová hvězdokupa


9. vesmírný týden 2020

9. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 2. do 1. 3. 2020. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a také některé komety. Ráno je vidět nejlépe Mars, ale vylézá také Jupiter a Saturn. Česká firma S.A.B. Aerospace dokončila přípravy vypouštěcího zařízení – dispenzeru – družic, určeného pro raketu Vega. Před 200 lety se narodil americký astronom, objevitel komet, Lewis A. Swift.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 42 - Orión

Asi najkrajší objekt na oblohe...

Další informace »