Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulové hvězdokupy nemusí být tak staré, jak se doposud soudilo

Kulové hvězdokupy nemusí být tak staré, jak se doposud soudilo

Kulové hvězdokupy mohou být o 4 miliardy let mladší, než se předpokládá
Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick

Dlouho se předpokládalo, že se kulové hvězdokupy zformovaly krátce po vzniku samotného vesmíru. Avšak nové výzkumy na univerzitách ve Warwicku a v Aucklandu vedou k závěru, že mohou být staré pouze 9 miliard roků. Objev vnesl pochybnosti do současných teorií, které se týkají vzniku galaxií včetně Mléčné dráhy. V naší Galaxii je v současné době známo 150 až 180 kulových hvězdokup.

Určení stáří hvězd bylo vždycky závislé na porovnání uskutečněných pozorování a modelů, které shrnují naše poznatky o tom, jak hvězdy vznikají a jak se vyvíjejí,“ říká spoluautorka studie Elizabeth Stanway z Astronomy and Astrophysics Group, University of Warwick, UK. „Vědomosti se měnily během času a my jsme si stále více uvědomovali vliv vícenásobných hvězdných soustav – interakce mezi stálicemi a jejich hvězdnými průvodci.“

Vědci navrhli znovu zvážit model vývoje hvězd – nazvaný Binary Population and Spectral Synthesis (BPASS) model – a pochopit detaily vývoje stálic v binárních soustavách v kulových hvězdokupách. K vysvětlení pak použít výzkum spekter staré populace hvězd v binárních systémech a chemických prvků pozorovaných v jejich spektru.

Vývojový proces můžeme pozorovat u dvou hvězd navzájem interagujících v binární soustavě, kde se jedna hvězda rozpíná do podoby obra, zatímco gravitační síly menší hvězdy vysávají atmosféru jejího průvodce obsahující vodík a hélium společně s dalšími chemickými prvky. Tyto hvězdy byly, jak se domníváme, vytvořeny ve stejné době jako celá kulová hvězdokupa.

Na základě využití modelů BPASS a výpočtů věku hvězd v binárních soustavách byli schopni Elizabeth Stanway a její spolupracovník J. J. Eldridge z University of Auckland, Nový Zéland ukázat, že kulové hvězdokupy, jejichž součástí binární systémy jsou, nejsou tak staré, jak vyplývá z jiných modelů.

Modely BPASS již dříve prokázaly efektivitu při průzkumu vlastností populací mladých hvězd v prostředí sahajícím od Mléčné dráhy všemi směry až k samotnému okraji vesmíru. „Naše objevy ukazují na nové přístupy k výzkumu problému, jak vznikly hmotné galaxie a hvězdy, které jsou v nich obsaženy,“ říká Elizabeth Stanway.

Je důležité poznamenat, že je třeba udělat ještě mnoho práce – především prostudovat takové velmi blízké soustavy, ve kterých můžeme rozlišit jednotlivé hvězdy a ne jen zvažovat souhrnné světlo celé hvězdokupy – toto je zajímavý a úchvatný závěr.“

Pokud jsou publikované závěry správné, změní to náš obraz rané fáze vývoje galaxií a způsobu formování hvězd, které skončily v současných hmotných galaxiích, jako je například Mléčná dráha. Čeká nás další ověřování těchto výzkumů, zkoumání a vylepšování našich modelů a pozorovatelných předpovědí, které z nich vycházejí.“

Výsledky práce byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] warwick.ac.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Stáří kulových hvězdokup, Kulová hvězdokupa


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »