Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Magellanova mračna – průvodci Mléčné dráhy – byla původně tři

Magellanova mračna – průvodci Mléčné dráhy – byla původně tři

Velké a Malé Magellanovo mračno
Autor: Andrew Lockwood

Velké Magellanovo mračno, trpasličí galaxie nacházející se ve vzdálenosti 160 000 světelných roků, má ve svém disku protiběžnou hvězdnou populaci (obíhající proti směru hlavního proudu). V článku publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters, astronomové Benjamin Armstrong a Kenji Bekki z ICRAR (International Centre for Radio Astronomy Research) se sídlem na University of Western Australia navrhli scénář, podle kterého je původ této hvězdné populace důsledkem splynutí s další trpasličí galaxií před více než 3 miliardami roků.

Většina hvězd ve Velkém Magellanově mračnu obíhá kolem středu galaxie ve směru pohybu hodinových ručiček. Avšak astronomové zjistili, že některé hvězdy obíhají v protisměru,“ říká Benjamin Armstrong. „Na chvíli jsme si mysleli, že tyto hvězdy mohou pocházet z jeho průvodce – Malého Magellanova mračna. Další naše představa byla, že tyto hvězdy mohou pocházet ze srážky s jinou galaxií, ke které došlo v dávné minulosti.“

V nové studii astronomové použili počítačové modelování k simulaci srážky dvou galaxií. „Zjistili jsme, že při tomto druhu srážky můžeme skutečně obdržet zcela přesvědčující opačný směr oběhu hvězd po uskutečněném splynutí galaxií,“ říká Benjamin Armstrong. „To je v souladu s tím, co vidíme, když galaxie skutečně pozorujeme.“

Tento objev může pomoci vysvětlit problém, který trápí astronomy již mnoho let – proč hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu jsou obecně buď velmi staré nebo naopak velmi mladé.

V galaxiích se nacházejí velké útvary označované jako hvězdokupy,“ říká Benjamin Armstrong. „Hvězdokupy obsahují velké množství hvězd, které mají velmi podobné stáří, protože se zrodily v obdobném prostředí. V naší Galaxii jsou všechny hvězdokupy velmi staré. Avšak ve Velkém Magellanově oblaku máme jak velmi staré hvězdokupy, stejně tak uskupení, která jsou naopak velmi mladá – a nic mezi tím. To je známo jako ´problém věkové mezery´,“ dodává Benjamin Armstrong.

Protože ve Velkém Magellanově oblaku pozorujeme znovu zahájenou tvorbu hvězd, může to svědčit o uskutečněném splynutí galaxií. Objev může také pomoci vysvětlit, proč Velké Magellanovo mračno vypadá, jako by mělo tlustý disk. Naše práce je stále ještě v počátcích, avšak naznačuje, že tento typ procesů mohl být v minulosti zodpovědný za vznik hustějšího disku,“ doplňuje Benjamin Armstrong.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Magellanova mračna, Srážka galaxií


50. vesmírný týden 2019

50. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. 2019. Měsíc bude v úplňku. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, ve středu budou v konjunkci. Ráno je vidět Merkur a Mars. 14. 12. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Na ISS byl zadokován Dragon (CRS-19) a připojit se má také Progress MS-13. Čína stihla dva starty menší rakety ze stejného kosmodromu během šesti hodin. Před 35 lety začala mise sond Vega 1 a 2, které kromě Venuše zkoumaly Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »