Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESAAstronomové využili kvality známého Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) a pořídili nový snímek fotogenické mlhoviny s názvem Koňská hlava. Fotografie byla pořízena nikoliv ve viditelném světle, ale v oboru infračerveného záření. Snímek byl získán 24. dubna 2013, v den 23. výročí vypuštění této mimořádné kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země na palubě amerického raketoplánu Discovery.
Mlhovina Koňská hlava vypadající jako zjevení vystupující z mezihvězdné pěny zdobí astronomické knihy již více než 100 let. Tato mlhovina je oblíbeným cílem pro amatérské i profesionální astronomy a jejich dalekohledy. Ve viditelném světle se jeví jako temný objekt zakrývající vzdálenější svítící mlhovinu. Když ji pozorujeme v oboru infračerveného světla, jeví se jako průhledný a éterický útvar. Bohaté tapiserie mlhoviny Koňská hlava vyčnívají proti pozadí hvězd Mléčné dráhy a vzdálených galaxií, které jsou v oboru infračerveného záření rovněž snadněji viditelné.
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESAHST vybavený objektivem o průměru 2,4 m vyprodukoval za uplynulá dvě desetiletí průkopnická vědecká data. V průběhu tohoto období se zvyšovala jeho kvalita v důsledku oprav, které prováděly posádky raketoplánů. V roce 2009 byla do vybavení HST doplněna nová zobrazovací kamera Wide Field Camera 3 s vysokým rozlišením, která se mj. zasloužila o dosud nevídaný portrét mlhoviny Koňská hlava.
Mlhovina je součástí velkého molekulárního oblaku, který je od Země vzdálen 1500 světelných roků a promítá se do souhvězdí Orióna. Oblak rovněž obsahuje další velmi dobře známé objekty, jako je Velká mlhovina v Orionu (M42), mlhovina Plamínek apod. Je jednou z nejbližších a snadno fotografovaných oblastí, kde i v současné době vznikají hmotné hvězdy.
Ještě detailnější pohled na mlhovinu Koňská hlava poskytne připravovaný kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope), který bude provádět pozorování vesmíru především v oboru infračerveného záření. Bude vybaven objektivem o průměru 6,5 metru a jeho start je naplánován na rok 2018.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento