Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Monstrózní hvězdy osvětlovaly mladý vesmír

Monstrózní hvězdy osvětlovaly mladý vesmír

Umělecká představa prvních hvězd mladého vesmíru. Pět hmotných protohvězd vzniká v centru plynných disků.
Autor: Shantanu Basu, University of Western Ontario

První hvězdy se v mladém vesmíru zrodily několik stovek miliónů roků po Velkém třesku a ukončily tak kosmologickou periodu známou jako temný věk vesmíru. Vytvořily se atomy vodíku a hélia a ve velkém množství vznikají obří hvězdy s velmi rychlým vývojem, které osvětlovaly vesmír.

Dva kanadští vědci vypočítali, o jaké objekty se pravděpodobně jednalo: zjistili, že první hvězdy se mohly shlukovat do extrémně jasných uskupení a existovaly periody, kdy tato seskupení byla svítivější než 100 miliónů Sluncí. Alexander DeSouza a Shantanu Basu, oba z University of Western Ontario, Kanada, publikovali své závěry v článku uveřejněném v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Výzkumníci prověřovali počítačové modely, jakým způsobem se měnila svítivost hvězd během jejich vzniku z plynného disku v důsledku gravitačního kolapsu. Prvotní vývoj vedl k chaotickému stavu, kdy shluky materiálu padaly při utváření hvězd po spirále do centra disku. Docházelo přitom k explozím stokrát jasnějším než průměrná intenzita záření hvězd. Tyto první hvězdy mohly zvyšovat jasnost, když byly ještě „protohvězdami“ a stále přitahovaly další materiál.

V malých seskupeních o počtu 10 až 20 protohvězd probíhající výbuchy znamenaly, že hvězdokupy strávily dlouhé období ve stavu zvýšené jasnosti. V souladu se simulacemi tak každá hojná hvězdokupa tvořená protohvězdami mohla čas od času zvýšit jasnost až na mimořádnou úroveň 100 miliónů jasností Slunce.

První hvězdy žily velmi krátce a produkovaly první těžké prvky, jako například uhlík a kyslík, na nichž závisí i následující chemie života.

Světlo z těchto hvězd k nám putovalo vesmírem téměř 13 miliard roků; pozorovatelé na Zemi tak mohou spatřit velmi slabé záření. Kromě toho je toto světlo posunuto do oblasti infračerveného záření v důsledku rozpínání vesmíru. To činí tyto hvězdy velmi obtížně pozorovatelné, avšak kosmický dalekohled příští generace s názvem James Webb Space Telescope (JWST) bude zkoumat oblohu v oboru infračerveného záření za účelem jejich spatření. Ačkoliv svítivost jednotlivých prvotních hvězd bude pravděpodobně příliš slabá i pro JWST na to, aby je rozlišil jako body. Nová vědecká práce naznačuje, že seskupení prvotních protohvězd mohla být význačnými světelnými majáky v mladém vesmíru.

Shantanu Basu dodává: „Světlo prvotních hvězd je klíčovým vědeckým úkolem pro kosmický dalekohled JWST a součástí astronomického hledání stop vývoje vesmíru. Během několika let se možná podaří spatřit tyto tajemné a oslnivě jasné objekty, které se vytvořily v mladém vesmíru a ozářily jej v dalekém okolí.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protohvězdy, Mladý vesmír


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »