Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Monstrózní hvězdy osvětlovaly mladý vesmír

Monstrózní hvězdy osvětlovaly mladý vesmír

Umělecká představa prvních hvězd mladého vesmíru. Pět hmotných protohvězd vzniká v centru plynných disků.
Autor: Shantanu Basu, University of Western Ontario

První hvězdy se v mladém vesmíru zrodily několik stovek miliónů roků po Velkém třesku a ukončily tak kosmologickou periodu známou jako temný věk vesmíru. Vytvořily se atomy vodíku a hélia a ve velkém množství vznikají obří hvězdy s velmi rychlým vývojem, které osvětlovaly vesmír.

Dva kanadští vědci vypočítali, o jaké objekty se pravděpodobně jednalo: zjistili, že první hvězdy se mohly shlukovat do extrémně jasných uskupení a existovaly periody, kdy tato seskupení byla svítivější než 100 miliónů Sluncí. Alexander DeSouza a Shantanu Basu, oba z University of Western Ontario, Kanada, publikovali své závěry v článku uveřejněném v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Výzkumníci prověřovali počítačové modely, jakým způsobem se měnila svítivost hvězd během jejich vzniku z plynného disku v důsledku gravitačního kolapsu. Prvotní vývoj vedl k chaotickému stavu, kdy shluky materiálu padaly při utváření hvězd po spirále do centra disku. Docházelo přitom k explozím stokrát jasnějším než průměrná intenzita záření hvězd. Tyto první hvězdy mohly zvyšovat jasnost, když byly ještě „protohvězdami“ a stále přitahovaly další materiál.

V malých seskupeních o počtu 10 až 20 protohvězd probíhající výbuchy znamenaly, že hvězdokupy strávily dlouhé období ve stavu zvýšené jasnosti. V souladu se simulacemi tak každá hojná hvězdokupa tvořená protohvězdami mohla čas od času zvýšit jasnost až na mimořádnou úroveň 100 miliónů jasností Slunce.

První hvězdy žily velmi krátce a produkovaly první těžké prvky, jako například uhlík a kyslík, na nichž závisí i následující chemie života.

Světlo z těchto hvězd k nám putovalo vesmírem téměř 13 miliard roků; pozorovatelé na Zemi tak mohou spatřit velmi slabé záření. Kromě toho je toto světlo posunuto do oblasti infračerveného záření v důsledku rozpínání vesmíru. To činí tyto hvězdy velmi obtížně pozorovatelné, avšak kosmický dalekohled příští generace s názvem James Webb Space Telescope (JWST) bude zkoumat oblohu v oboru infračerveného záření za účelem jejich spatření. Ačkoliv svítivost jednotlivých prvotních hvězd bude pravděpodobně příliš slabá i pro JWST na to, aby je rozlišil jako body. Nová vědecká práce naznačuje, že seskupení prvotních protohvězd mohla být význačnými světelnými majáky v mladém vesmíru.

Shantanu Basu dodává: „Světlo prvotních hvězd je klíčovým vědeckým úkolem pro kosmický dalekohled JWST a součástí astronomického hledání stop vývoje vesmíru. Během několika let se možná podaří spatřit tyto tajemné a oslnivě jasné objekty, které se vytvořily v mladém vesmíru a ozářily jej v dalekém okolí.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protohvězdy, Mladý vesmír


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »