Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Monstrózní hvězdy osvětlovaly mladý vesmír

Monstrózní hvězdy osvětlovaly mladý vesmír

Umělecká představa prvních hvězd mladého vesmíru. Pět hmotných protohvězd vzniká v centru plynných disků.
Autor: Shantanu Basu, University of Western Ontario

První hvězdy se v mladém vesmíru zrodily několik stovek miliónů roků po Velkém třesku a ukončily tak kosmologickou periodu známou jako temný věk vesmíru. Vytvořily se atomy vodíku a hélia a ve velkém množství vznikají obří hvězdy s velmi rychlým vývojem, které osvětlovaly vesmír.

Dva kanadští vědci vypočítali, o jaké objekty se pravděpodobně jednalo: zjistili, že první hvězdy se mohly shlukovat do extrémně jasných uskupení a existovaly periody, kdy tato seskupení byla svítivější než 100 miliónů Sluncí. Alexander DeSouza a Shantanu Basu, oba z University of Western Ontario, Kanada, publikovali své závěry v článku uveřejněném v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Výzkumníci prověřovali počítačové modely, jakým způsobem se měnila svítivost hvězd během jejich vzniku z plynného disku v důsledku gravitačního kolapsu. Prvotní vývoj vedl k chaotickému stavu, kdy shluky materiálu padaly při utváření hvězd po spirále do centra disku. Docházelo přitom k explozím stokrát jasnějším než průměrná intenzita záření hvězd. Tyto první hvězdy mohly zvyšovat jasnost, když byly ještě „protohvězdami“ a stále přitahovaly další materiál.

V malých seskupeních o počtu 10 až 20 protohvězd probíhající výbuchy znamenaly, že hvězdokupy strávily dlouhé období ve stavu zvýšené jasnosti. V souladu se simulacemi tak každá hojná hvězdokupa tvořená protohvězdami mohla čas od času zvýšit jasnost až na mimořádnou úroveň 100 miliónů jasností Slunce.

První hvězdy žily velmi krátce a produkovaly první těžké prvky, jako například uhlík a kyslík, na nichž závisí i následující chemie života.

Světlo z těchto hvězd k nám putovalo vesmírem téměř 13 miliard roků; pozorovatelé na Zemi tak mohou spatřit velmi slabé záření. Kromě toho je toto světlo posunuto do oblasti infračerveného záření v důsledku rozpínání vesmíru. To činí tyto hvězdy velmi obtížně pozorovatelné, avšak kosmický dalekohled příští generace s názvem James Webb Space Telescope (JWST) bude zkoumat oblohu v oboru infračerveného záření za účelem jejich spatření. Ačkoliv svítivost jednotlivých prvotních hvězd bude pravděpodobně příliš slabá i pro JWST na to, aby je rozlišil jako body. Nová vědecká práce naznačuje, že seskupení prvotních protohvězd mohla být význačnými světelnými majáky v mladém vesmíru.

Shantanu Basu dodává: „Světlo prvotních hvězd je klíčovým vědeckým úkolem pro kosmický dalekohled JWST a součástí astronomického hledání stop vývoje vesmíru. Během několika let se možná podaří spatřit tyto tajemné a oslnivě jasné objekty, které se vytvořily v mladém vesmíru a ozářily jej v dalekém okolí.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protohvězdy, Mladý vesmír


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »