Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Umělecké ztvárnění představy mnohovesmíru
Autor: Jaime Salcido/EAGLE Collaboration

Otázky, jestli mohou existovat i jiné vesmíry jako součást velkého multiversa (mnohovesmíru) a jestli v nich mohou být příznivé podmínky pro život, jsou palčivým problémem současné kosmologie. Nyní nové výzkumy – publikované ve dvou článcích v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society – ukázaly, že život by potenciálně mohl být přítomen v celém multiversu, pokud ovšem existuje. Klíčem k tomu je temná (skrytá) energie, která přirozeně prostupuje veškerý prostor a zvyšuje rychlost rozpínání vesmíru.

Některé současné teorie vzniku vesmíru předpovídají mnohem víc temné energie, než je pozorováno. Pokud by tomu tak bylo, její větší množství by mohlo způsobit tak rychlou expanzi, že by rozředila hmotu vesmíru ještě před tím, než by se zformovaly hvězdy, planety – a život.

Jak se uvádělo v 70. a 80. letech minulého století, teorie multivesmíru mohla vysvětlovat „šťastně malé“ množství temné energie v našem vesmíru, které umožňuje přítomnost života uvnitř jednoho z mnoha vesmírů. V ostatních vesmírech by podmínky pro život nemusely být příznivé.

Na základě nejmodernějších počítačových simulací vědecký tým pod vedením vědců z Durham University, Western Sydney University, Universities of Sydney a Western Australia zjistil, že při zvyšovaném množství temné energie se sice zvýší několiksetkrát velikost pozorovaného vesmíru, ve skutečnosti to ale má jen nepatrný dopad na vznik hvězd a planet. To otevírá možnost, že život může existovat i v jiných vesmírech – pokud ovšem existují.

Pro mnoho fyziků neobjasněné, avšak zdánlivě malé množství temné energie v našem vesmíru, je frustrující záhadou,“ říká spoluautor článku Jaime Salcido, postgraduální student na Durham University. „Naše počítačové simulace ukazují, že dokonce i kdyby bylo ve vesmíru mnohem více temné energie, nebo naopak velmi malé množství, potom by to mělo pouze minimální vliv na vznik hvězd a planet, což zvyšuje možné vyhlídky, že život by mohl existovat v celém multivesmíru.“

Počítačové simulace byly vytvořeny v rámci projektu Evolution and Assembly of GaLaxies and their Environments (EAGLE), tj. Vývoj a utváření galaxií a jejich prostředí.

Multivesmír byl doposud míněn při vysvětlování pozorované hodnoty temné energie jako loterie – máme šťastný tiket a díky tomu žijeme ve vesmíru, který vytváří nádherné galaxie tolerující život, jak jej známe,“ říká spoluautor výzkumu Luke Barnes, vědecký pracovník na Western Sydney University a University of Sydney. „Výzkumná práce ukázala, že naše jízdenka se zdá být tak říkajíc šťastná. Množství temné energie v našem vesmíru je mnohem specifičtější, než potřebujeme pro život. To je problém multivesmíru; záhada zůstává.“

Zeptali jsme se sami sebe, kolik temné energie musí vesmír obsahovat, aby v něm život nebyl možný? Naše počítačové simulace ukázaly, že zrychlující se expanze vesmíru poháněná temnou energií má stěží vliv na vznik hvězd a z tohoto důvodu vznikají místa vhodná pro život,“ říká spoluautor výzkumu Pascal Elahi, vědecký pracovník na University of Western Australia.

Nicméně výsledky jsou neočekávané a mohly by být zpochybněny, protože vrhají podezření na schopnost teorie multivesmíru vysvětlit pozorované množství temné energie. Jestliže žijeme v multivesmíru, očekáváme pozorování mnohem většího množství temné energie – možná až 50× více, než pozorujeme v našem vesmíru.

Vznik hvězd ve vesmíru je bitva mezi gravitační přitažlivostí a odpudivou silou temné energie,“ říká Richard Bower z Durham University a člen vědeckého týmu. „Na základě našich počítačových simulací jsme zjistili, že vesmír, který by měl mnohem větší množství temné energie než ten náš, může bohudík rovněž vytvářet hvězdy. Proč tedy existuje tak nepatrné množství temné energie v našem vesmíru? Myslím si, že bychom měli hledat nové fyzikální zákony k vysvětlení této překvapující vlastnosti našeho vesmíru a teorie multivesmíru, která trochu přispěje k odstranění znepokojení mnoha fyziků,“ dodává Richard Bower.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Multivesmír


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »