Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Umělecké ztvárnění představy mnohovesmíru
Autor: Jaime Salcido/EAGLE Collaboration

Otázky, jestli mohou existovat i jiné vesmíry jako součást velkého multiversa (mnohovesmíru) a jestli v nich mohou být příznivé podmínky pro život, jsou palčivým problémem současné kosmologie. Nyní nové výzkumy – publikované ve dvou článcích v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society – ukázaly, že život by potenciálně mohl být přítomen v celém multiversu, pokud ovšem existuje. Klíčem k tomu je temná (skrytá) energie, která přirozeně prostupuje veškerý prostor a zvyšuje rychlost rozpínání vesmíru.

Některé současné teorie vzniku vesmíru předpovídají mnohem víc temné energie, než je pozorováno. Pokud by tomu tak bylo, její větší množství by mohlo způsobit tak rychlou expanzi, že by rozředila hmotu vesmíru ještě před tím, než by se zformovaly hvězdy, planety – a život.

Jak se uvádělo v 70. a 80. letech minulého století, teorie multivesmíru mohla vysvětlovat „šťastně malé“ množství temné energie v našem vesmíru, které umožňuje přítomnost života uvnitř jednoho z mnoha vesmírů. V ostatních vesmírech by podmínky pro život nemusely být příznivé.

Na základě nejmodernějších počítačových simulací vědecký tým pod vedením vědců z Durham University, Western Sydney University, Universities of Sydney a Western Australia zjistil, že při zvyšovaném množství temné energie se sice zvýší několiksetkrát velikost pozorovaného vesmíru, ve skutečnosti to ale má jen nepatrný dopad na vznik hvězd a planet. To otevírá možnost, že život může existovat i v jiných vesmírech – pokud ovšem existují.

Pro mnoho fyziků neobjasněné, avšak zdánlivě malé množství temné energie v našem vesmíru, je frustrující záhadou,“ říká spoluautor článku Jaime Salcido, postgraduální student na Durham University. „Naše počítačové simulace ukazují, že dokonce i kdyby bylo ve vesmíru mnohem více temné energie, nebo naopak velmi malé množství, potom by to mělo pouze minimální vliv na vznik hvězd a planet, což zvyšuje možné vyhlídky, že život by mohl existovat v celém multivesmíru.“

Počítačové simulace byly vytvořeny v rámci projektu Evolution and Assembly of GaLaxies and their Environments (EAGLE), tj. Vývoj a utváření galaxií a jejich prostředí.

Multivesmír byl doposud míněn při vysvětlování pozorované hodnoty temné energie jako loterie – máme šťastný tiket a díky tomu žijeme ve vesmíru, který vytváří nádherné galaxie tolerující život, jak jej známe,“ říká spoluautor výzkumu Luke Barnes, vědecký pracovník na Western Sydney University a University of Sydney. „Výzkumná práce ukázala, že naše jízdenka se zdá být tak říkajíc šťastná. Množství temné energie v našem vesmíru je mnohem specifičtější, než potřebujeme pro život. To je problém multivesmíru; záhada zůstává.“

Zeptali jsme se sami sebe, kolik temné energie musí vesmír obsahovat, aby v něm život nebyl možný? Naše počítačové simulace ukázaly, že zrychlující se expanze vesmíru poháněná temnou energií má stěží vliv na vznik hvězd a z tohoto důvodu vznikají místa vhodná pro život,“ říká spoluautor výzkumu Pascal Elahi, vědecký pracovník na University of Western Australia.

Nicméně výsledky jsou neočekávané a mohly by být zpochybněny, protože vrhají podezření na schopnost teorie multivesmíru vysvětlit pozorované množství temné energie. Jestliže žijeme v multivesmíru, očekáváme pozorování mnohem většího množství temné energie – možná až 50× více, než pozorujeme v našem vesmíru.

Vznik hvězd ve vesmíru je bitva mezi gravitační přitažlivostí a odpudivou silou temné energie,“ říká Richard Bower z Durham University a člen vědeckého týmu. „Na základě našich počítačových simulací jsme zjistili, že vesmír, který by měl mnohem větší množství temné energie než ten náš, může bohudík rovněž vytvářet hvězdy. Proč tedy existuje tak nepatrné množství temné energie v našem vesmíru? Myslím si, že bychom měli hledat nové fyzikální zákony k vysvětlení této překvapující vlastnosti našeho vesmíru a teorie multivesmíru, která trochu přispěje k odstranění znepokojení mnoha fyziků,“ dodává Richard Bower.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Multivesmír


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »