Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Umělecké ztvárnění představy mnohovesmíru
Autor: Jaime Salcido/EAGLE Collaboration

Otázky, jestli mohou existovat i jiné vesmíry jako součást velkého multiversa (mnohovesmíru) a jestli v nich mohou být příznivé podmínky pro život, jsou palčivým problémem současné kosmologie. Nyní nové výzkumy – publikované ve dvou článcích v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society – ukázaly, že život by potenciálně mohl být přítomen v celém multiversu, pokud ovšem existuje. Klíčem k tomu je temná (skrytá) energie, která přirozeně prostupuje veškerý prostor a zvyšuje rychlost rozpínání vesmíru.

Některé současné teorie vzniku vesmíru předpovídají mnohem víc temné energie, než je pozorováno. Pokud by tomu tak bylo, její větší množství by mohlo způsobit tak rychlou expanzi, že by rozředila hmotu vesmíru ještě před tím, než by se zformovaly hvězdy, planety – a život.

Jak se uvádělo v 70. a 80. letech minulého století, teorie multivesmíru mohla vysvětlovat „šťastně malé“ množství temné energie v našem vesmíru, které umožňuje přítomnost života uvnitř jednoho z mnoha vesmírů. V ostatních vesmírech by podmínky pro život nemusely být příznivé.

Na základě nejmodernějších počítačových simulací vědecký tým pod vedením vědců z Durham University, Western Sydney University, Universities of Sydney a Western Australia zjistil, že při zvyšovaném množství temné energie se sice zvýší několiksetkrát velikost pozorovaného vesmíru, ve skutečnosti to ale má jen nepatrný dopad na vznik hvězd a planet. To otevírá možnost, že život může existovat i v jiných vesmírech – pokud ovšem existují.

Pro mnoho fyziků neobjasněné, avšak zdánlivě malé množství temné energie v našem vesmíru, je frustrující záhadou,“ říká spoluautor článku Jaime Salcido, postgraduální student na Durham University. „Naše počítačové simulace ukazují, že dokonce i kdyby bylo ve vesmíru mnohem více temné energie, nebo naopak velmi malé množství, potom by to mělo pouze minimální vliv na vznik hvězd a planet, což zvyšuje možné vyhlídky, že život by mohl existovat v celém multivesmíru.“

Počítačové simulace byly vytvořeny v rámci projektu Evolution and Assembly of GaLaxies and their Environments (EAGLE), tj. Vývoj a utváření galaxií a jejich prostředí.

Multivesmír byl doposud míněn při vysvětlování pozorované hodnoty temné energie jako loterie – máme šťastný tiket a díky tomu žijeme ve vesmíru, který vytváří nádherné galaxie tolerující život, jak jej známe,“ říká spoluautor výzkumu Luke Barnes, vědecký pracovník na Western Sydney University a University of Sydney. „Výzkumná práce ukázala, že naše jízdenka se zdá být tak říkajíc šťastná. Množství temné energie v našem vesmíru je mnohem specifičtější, než potřebujeme pro život. To je problém multivesmíru; záhada zůstává.“

Zeptali jsme se sami sebe, kolik temné energie musí vesmír obsahovat, aby v něm život nebyl možný? Naše počítačové simulace ukázaly, že zrychlující se expanze vesmíru poháněná temnou energií má stěží vliv na vznik hvězd a z tohoto důvodu vznikají místa vhodná pro život,“ říká spoluautor výzkumu Pascal Elahi, vědecký pracovník na University of Western Australia.

Nicméně výsledky jsou neočekávané a mohly by být zpochybněny, protože vrhají podezření na schopnost teorie multivesmíru vysvětlit pozorované množství temné energie. Jestliže žijeme v multivesmíru, očekáváme pozorování mnohem většího množství temné energie – možná až 50× více, než pozorujeme v našem vesmíru.

Vznik hvězd ve vesmíru je bitva mezi gravitační přitažlivostí a odpudivou silou temné energie,“ říká Richard Bower z Durham University a člen vědeckého týmu. „Na základě našich počítačových simulací jsme zjistili, že vesmír, který by měl mnohem větší množství temné energie než ten náš, může bohudík rovněž vytvářet hvězdy. Proč tedy existuje tak nepatrné množství temné energie v našem vesmíru? Myslím si, že bychom měli hledat nové fyzikální zákony k vysvětlení této překvapující vlastnosti našeho vesmíru a teorie multivesmíru, která trochu přispěje k odstranění znepokojení mnoha fyziků,“ dodává Richard Bower.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Multivesmír


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »