Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Může být temná hmota starší než Velký třesk?

Může být temná hmota starší než Velký třesk?

Grafické znázornění představy Velkého třesku
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/CI Lab

Nové matematické modely naznačují, že temná hmota mohla být vytvořena již před Velkým třeskem v průběhu kosmické inflace, kdy vesmír rapidně rychle zvětšil svůj objem. Astronomové se domnívají, že temná hmota tvoří asi 80 % hmoty vesmíru, avšak její původ a složení patří mezi nejvíce nepochopitelné záhady moderní fyziky. Nová studie provedená na Johns Hopkins University napovídá, že temná hmota mohla existovat již ve zlomku sekundy před Velkým třeskem.

Studie publikovaná v Physical Review Letters představuje novou myšlenku, jak mohla být temná hmota vytvořena a jak může být identifikována během astronomických pozorování.

Studie odhalila novou souvislost mezi fyzikou částic a astronomií,“ říká Tommi Tenkanen, postgraduální student na JHU’s Department of Physics and Astronomy a autor publikované studie. „Pokud se temná hmota skládá z nových částic, které vznikly ještě před Velkým třeskem, následně ovlivňovaly proces, jak unikátně jsou galaxie ve vesmíru rozloženy. Tato souvislost může být využita k odhalení jejich totožnosti a rovněž k vyvození závěrů o čase před Velkým třeskem.“

Zatímco o jejím původu je známo velice málo, astronomové prokázali, že temná hmota hraje zásadní roli při vzniku galaxií a galaktických kup. Ačkoliv neexistují přímá pozorování, astronomové vědí, že temná hmota existuje, a to na základě gravitačního vlivu na pohyb viditelné hmoty a její rozložení v okolním vesmíru.

Většina astronomů doposud předpokládá, že temná hmota musí být vedlejším produktem Velkého třesku. Vědci se dlouhou dobu snažili hledat tento druh hmoty, avšak doposud veškeré experimentální vyhledávání bylo neúspěšné.

Vznik vesmíru od Velkého třesku po současnost Autor: Andrea Danti/Adobe Stock
Vznik vesmíru od Velkého třesku po současnost
Autor: Andrea Danti/Adobe Stock
Pokud by byla temná hmota skutečně pozůstatkem Velkého třesku, potom by již v mnoha případech mohli výzkumníci pozorovat přímé signály této látky v různých experimentech částicové fyziky,“ říká Tommi Tenkanen.

Použitím nových jednoduchých matematických konstrukcí studie ukázala, že temná hmota mohla být vytvořena již ve zlomku sekundy před Velkým třeskem v průběhu éry známé jako kosmická inflace, kdy se vesmír rozpínal velmi rychle. Tato rapidně rychlá expanze, jak se předpokládá, vedla k vydatné tvorbě určitých typů částic nazývaných skaláry. Až dosud byla objevena pouze jediná skalární částice, proslulý Higgsův boson.

Zatím nevíme, co temnou hmotu tvoří, avšak pokud má něco společného s jakoukoliv skalární částicí, musí být starší než Velký třesk,“ vysvětluje Tommi Tenkanen. „S navrženým matematickým scénářem nepředpokládáme nové typy interakcí mezi viditelnou a temnou hmotou kromě gravitace, o které již dlouhou dobu víme.“

Zatímco představa, že temná hmota existovala již před Velkým třeskem není nová, jiní teoretikové nebyli schopni se vyrovnat s kalkulacemi, které tuto myšlenku podporují. Nová studie rovněž naznačuje možný postup k ověření původu této tajemné hmoty na základě pozorování signatur temné hmoty zanechaných na rozložení látky ve vesmíru.

Zatímco temná hmota je natolik nepolapitelná, než aby byla objevena ve fyzice částic, můžeme odhalit její přítomnost prostřednictvím astronomických pozorování,“ říká Tommi Tenkanen. „Brzy se dozvíme mnohem více o původu temné hmoty, jakmile bude v roce 2022 vypuštěn evropský satelit s názvem Euclid. Bude velmi vzrušující spatřit, jak bude odhalená temná hmota vypadat a zda její zkoumání může být využito k nahlédnutí do období před Velkým třeskem.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická inflace, Velký třesk, Temná hmota


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »