Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Může být temná hmota starší než Velký třesk?

Může být temná hmota starší než Velký třesk?

Grafické znázornění představy Velkého třesku
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/CI Lab

Nové matematické modely naznačují, že temná hmota mohla být vytvořena již před Velkým třeskem v průběhu kosmické inflace, kdy vesmír rapidně rychle zvětšil svůj objem. Astronomové se domnívají, že temná hmota tvoří asi 80 % hmoty vesmíru, avšak její původ a složení patří mezi nejvíce nepochopitelné záhady moderní fyziky. Nová studie provedená na Johns Hopkins University napovídá, že temná hmota mohla existovat již ve zlomku sekundy před Velkým třeskem.

Studie publikovaná v Physical Review Letters představuje novou myšlenku, jak mohla být temná hmota vytvořena a jak může být identifikována během astronomických pozorování.

Studie odhalila novou souvislost mezi fyzikou částic a astronomií,“ říká Tommi Tenkanen, postgraduální student na JHU’s Department of Physics and Astronomy a autor publikované studie. „Pokud se temná hmota skládá z nových částic, které vznikly ještě před Velkým třeskem, následně ovlivňovaly proces, jak unikátně jsou galaxie ve vesmíru rozloženy. Tato souvislost může být využita k odhalení jejich totožnosti a rovněž k vyvození závěrů o čase před Velkým třeskem.“

Zatímco o jejím původu je známo velice málo, astronomové prokázali, že temná hmota hraje zásadní roli při vzniku galaxií a galaktických kup. Ačkoliv neexistují přímá pozorování, astronomové vědí, že temná hmota existuje, a to na základě gravitačního vlivu na pohyb viditelné hmoty a její rozložení v okolním vesmíru.

Většina astronomů doposud předpokládá, že temná hmota musí být vedlejším produktem Velkého třesku. Vědci se dlouhou dobu snažili hledat tento druh hmoty, avšak doposud veškeré experimentální vyhledávání bylo neúspěšné.

Vznik vesmíru od Velkého třesku po současnost Autor: Andrea Danti/Adobe Stock
Vznik vesmíru od Velkého třesku po současnost
Autor: Andrea Danti/Adobe Stock
Pokud by byla temná hmota skutečně pozůstatkem Velkého třesku, potom by již v mnoha případech mohli výzkumníci pozorovat přímé signály této látky v různých experimentech částicové fyziky,“ říká Tommi Tenkanen.

Použitím nových jednoduchých matematických konstrukcí studie ukázala, že temná hmota mohla být vytvořena již ve zlomku sekundy před Velkým třeskem v průběhu éry známé jako kosmická inflace, kdy se vesmír rozpínal velmi rychle. Tato rapidně rychlá expanze, jak se předpokládá, vedla k vydatné tvorbě určitých typů částic nazývaných skaláry. Až dosud byla objevena pouze jediná skalární částice, proslulý Higgsův boson.

Zatím nevíme, co temnou hmotu tvoří, avšak pokud má něco společného s jakoukoliv skalární částicí, musí být starší než Velký třesk,“ vysvětluje Tommi Tenkanen. „S navrženým matematickým scénářem nepředpokládáme nové typy interakcí mezi viditelnou a temnou hmotou kromě gravitace, o které již dlouhou dobu víme.“

Zatímco představa, že temná hmota existovala již před Velkým třeskem není nová, jiní teoretikové nebyli schopni se vyrovnat s kalkulacemi, které tuto myšlenku podporují. Nová studie rovněž naznačuje možný postup k ověření původu této tajemné hmoty na základě pozorování signatur temné hmoty zanechaných na rozložení látky ve vesmíru.

Zatímco temná hmota je natolik nepolapitelná, než aby byla objevena ve fyzice částic, můžeme odhalit její přítomnost prostřednictvím astronomických pozorování,“ říká Tommi Tenkanen. „Brzy se dozvíme mnohem více o původu temné hmoty, jakmile bude v roce 2022 vypuštěn evropský satelit s názvem Euclid. Bude velmi vzrušující spatřit, jak bude odhalená temná hmota vypadat a zda její zkoumání může být využito k nahlédnutí do období před Velkým třeskem.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická inflace, Velký třesk, Temná hmota


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »