Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

mcneil_xray_opt.jpg
Pozorování rentgenové observatoře Chandra zachytila rentgenové vzplanutí mladé hvězdy, odhalující pravděpodobný důvod zjasňování nedávno objevené McNeilovy mlhoviny. Odhaluje vzájemné působení mezi magnetickým polem mladé hvězdy a okolním diskem plynu, které způsobuje občasná a dramatická zvýšení jasu hvězdy a okolního materiálu, osvěcujícího okolní plyn.

Příběh McNeilovy mlhoviny je nádherným příkladem významu šťastné náhody ve vědě. Shodou okolností byly snímky oblasti ve viditelném světle pořízeny jen několik měsíců před tím, než Jay McNeil udělal svůj objev a tak mohlo být odhadnuto kdy a kolik hvězd vzplanulo a vytvořilo McNeilovu mlhovinu.

Malá mlhovina, která leží v souhvězdí Orion, přibližně 1.300 světelných roků od Země, byla objevena amatérským astronomem Jay McNeilem z Paducah v Kentucky, v lednu tohoto roku a to jen malým, 7,5 cm (3 palce) dalekohledem. V listopadu 2002, tým pod vedením Eda Simona z institutu pro astronomii na Havaji pozoroval na hvězdy bohatý region pomocí Chandry pátrající po mladých rentgenových hvězdách a objevil několik objektů. Optičtí a infračervení astronomové rovněž, jako součást nezávislých přehledů, také pozorovali tuto oblast jen o rok později.

Po oznámení McNeilova objevu, astronomové začali urychleně pozorovat oblast znovu v optické, infračervené i rentgenové oblasti. Zjistili, že mladá hvězda ukrytá v mlhovině vzplanula a osvětlila mlhovinu. Tato hvězda byla shodná s jedním z rentgenových zdrojů objevených dříve Simonem.

Pozorování Chandry získané Kastnerovou skupinou hned po optickém vzplanutí ukázalo, že se zdroj v rentgenové oblasti zjasnil padesátinásobně oproti Simonovým dřívějším pozorováním. Viditelné světlo emitované při vzplanutí poskytuje důkaz, že příčinou rentgenového výbuchu je náhlý pád hmoty z okolního disku na povrch hvězdy.

mcneil_xray_opt_contours.jpg
Obvykle, magnetické pole hvězdy a magnetického pole jejího okolo obíhajícího disku řídí přítok plynu z disku na hvězdu. Tento pomalý a trvalý tok se ale náhle stal mnohem rychlejším.

Dochází k tomu nejspíše při různých rychlostech rotace hvězdy a okolního disku. Jejich propletená magnetická pole, uchovávají a hromadí energii, která se občas uvolní, vrhne proti hvězdě větší množství hmoty a vyprodukuje tak pozorované vzplanutí. Magnetické pole se tím přerovná zpět do stabilnějšího stavu.

Principiálně se tedy jedná o analogii ke hromadění a následnému uvolnění energie pohybujících se zemských ker, které čas od času vyvolají zemětřesení.

Jak je vidět, náhoda přeje připraveným.

Související odkazy:
Na obloze se objevila nová mlhovina
Vyhledávací mapka

Zdroj: Chandra News Release, UniverseToday
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »