Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

mcneil_xray_opt.jpg
Pozorování rentgenové observatoře Chandra zachytila rentgenové vzplanutí mladé hvězdy, odhalující pravděpodobný důvod zjasňování nedávno objevené McNeilovy mlhoviny. Odhaluje vzájemné působení mezi magnetickým polem mladé hvězdy a okolním diskem plynu, které způsobuje občasná a dramatická zvýšení jasu hvězdy a okolního materiálu, osvěcujícího okolní plyn.

Příběh McNeilovy mlhoviny je nádherným příkladem významu šťastné náhody ve vědě. Shodou okolností byly snímky oblasti ve viditelném světle pořízeny jen několik měsíců před tím, než Jay McNeil udělal svůj objev a tak mohlo být odhadnuto kdy a kolik hvězd vzplanulo a vytvořilo McNeilovu mlhovinu.

Malá mlhovina, která leží v souhvězdí Orion, přibližně 1.300 světelných roků od Země, byla objevena amatérským astronomem Jay McNeilem z Paducah v Kentucky, v lednu tohoto roku a to jen malým, 7,5 cm (3 palce) dalekohledem. V listopadu 2002, tým pod vedením Eda Simona z institutu pro astronomii na Havaji pozoroval na hvězdy bohatý region pomocí Chandry pátrající po mladých rentgenových hvězdách a objevil několik objektů. Optičtí a infračervení astronomové rovněž, jako součást nezávislých přehledů, také pozorovali tuto oblast jen o rok později.

Po oznámení McNeilova objevu, astronomové začali urychleně pozorovat oblast znovu v optické, infračervené i rentgenové oblasti. Zjistili, že mladá hvězda ukrytá v mlhovině vzplanula a osvětlila mlhovinu. Tato hvězda byla shodná s jedním z rentgenových zdrojů objevených dříve Simonem.

Pozorování Chandry získané Kastnerovou skupinou hned po optickém vzplanutí ukázalo, že se zdroj v rentgenové oblasti zjasnil padesátinásobně oproti Simonovým dřívějším pozorováním. Viditelné světlo emitované při vzplanutí poskytuje důkaz, že příčinou rentgenového výbuchu je náhlý pád hmoty z okolního disku na povrch hvězdy.

mcneil_xray_opt_contours.jpg
Obvykle, magnetické pole hvězdy a magnetického pole jejího okolo obíhajícího disku řídí přítok plynu z disku na hvězdu. Tento pomalý a trvalý tok se ale náhle stal mnohem rychlejším.

Dochází k tomu nejspíše při různých rychlostech rotace hvězdy a okolního disku. Jejich propletená magnetická pole, uchovávají a hromadí energii, která se občas uvolní, vrhne proti hvězdě větší množství hmoty a vyprodukuje tak pozorované vzplanutí. Magnetické pole se tím přerovná zpět do stabilnějšího stavu.

Principiálně se tedy jedná o analogii ke hromadění a následnému uvolnění energie pohybujících se zemských ker, které čas od času vyvolají zemětřesení.

Jak je vidět, náhoda přeje připraveným.

Související odkazy:
Na obloze se objevila nová mlhovina
Vyhledávací mapka

Zdroj: Chandra News Release, UniverseToday
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »