Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejstarší a nejhmotnější černá díra

Nejstarší a nejhmotnější černá díra

Mezinárodní tým astronomů našel na samých hranicích dnes pozorovaného vesmíru tak obrovskou a tak starou černou díru, že sami vědci si nejsou jistí, jak se vůbec mohla ve své době vyvinout.

Její hmota se odhaduje asi na 10 miliard hmotností Slunce, to znamená, že váží asi tolik jako všechny hvězdy v naší Mléčné dráze dohromady a průměr dosahuje 1.000 průměrů celé sluneční soustavy. Tento kolos je v centu tak vzdálené galaxie, že černá díra by měla podle toho být stará asi 12,7 miliard let. To by ovšem znamenalo, že vznikla jen jedinou miliardu let po vzniku vesmíru a byla by tak vůbec nejstarší a velmi hmotnou černou dírou, kterou známe.

Nepředstavitelně kolosální objekt i v dnešních měřítcích rozměrů a hmotností, ale ještě více nepředstavitelný z hlediska fyziky velmi mladého vesmíru. Jak řekl mimořádný profesor Stanfordské univerzity, astronom Roger Romani, jehož tým objekt našel, " vesmír byl tehdy strašně mladý a toto je výzva, jak rozumět tomu proč právě tato černá díra v něm mohla dosáhnout takovou hmotnost a velikost". Romani také řekl, že odhalená černá díra je tak unikátní, protože existuje již v čase tak zvané vesmírné doby temna, tedy v čase, kdy se vesmír teprve ochladil po počátečním velkém třesku před 13,7 miliardami let. Ochlazování původního mladého vesmíru trvalo právě asi jednu miliardu let a první černé díry, hvězdy a galaxie se v něm teprve začaly tvořit. Proto je tak obrovský objekt v této době naprosto vyjímečný.Vyjímečné vlastnost tohoto objektu s sebou nesou také vyjímečné problémy. Třeba určení přesné hmotnosti černé díry nalezené Romanovým týmem a pojmenované Q0906+6930, nalézajícího se v souhvězdí Ursa Major a komplikuje skutečnost, že značná část světla i ostatního záření jí samotné i jejích sousedů, podle kterých by se dalo zkoumat vzájemné gravitační působení, je pohlcena plyny a prachem nalézajícími se mezi ní a Zemí.

Příští rok, proto výzkumníci plánují skenovat u tohoto vesmírného "Budulínka" rentgenové emise a možné gama záření, což by mohlo zpřesnit odhad celkové hmotnosti i dalších parametrů. Výzkum byl publikován 10. června v online verzi Astrophysical Journal Letters.

Převzato ze stránek Hvězdárny Uherský Brod
Zdroj: space.com




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »