Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejstarší a nejhmotnější černá díra

Nejstarší a nejhmotnější černá díra

Mezinárodní tým astronomů našel na samých hranicích dnes pozorovaného vesmíru tak obrovskou a tak starou černou díru, že sami vědci si nejsou jistí, jak se vůbec mohla ve své době vyvinout.

Její hmota se odhaduje asi na 10 miliard hmotností Slunce, to znamená, že váží asi tolik jako všechny hvězdy v naší Mléčné dráze dohromady a průměr dosahuje 1.000 průměrů celé sluneční soustavy. Tento kolos je v centu tak vzdálené galaxie, že černá díra by měla podle toho být stará asi 12,7 miliard let. To by ovšem znamenalo, že vznikla jen jedinou miliardu let po vzniku vesmíru a byla by tak vůbec nejstarší a velmi hmotnou černou dírou, kterou známe.

Nepředstavitelně kolosální objekt i v dnešních měřítcích rozměrů a hmotností, ale ještě více nepředstavitelný z hlediska fyziky velmi mladého vesmíru. Jak řekl mimořádný profesor Stanfordské univerzity, astronom Roger Romani, jehož tým objekt našel, " vesmír byl tehdy strašně mladý a toto je výzva, jak rozumět tomu proč právě tato černá díra v něm mohla dosáhnout takovou hmotnost a velikost". Romani také řekl, že odhalená černá díra je tak unikátní, protože existuje již v čase tak zvané vesmírné doby temna, tedy v čase, kdy se vesmír teprve ochladil po počátečním velkém třesku před 13,7 miliardami let. Ochlazování původního mladého vesmíru trvalo právě asi jednu miliardu let a první černé díry, hvězdy a galaxie se v něm teprve začaly tvořit. Proto je tak obrovský objekt v této době naprosto vyjímečný.Vyjímečné vlastnost tohoto objektu s sebou nesou také vyjímečné problémy. Třeba určení přesné hmotnosti černé díry nalezené Romanovým týmem a pojmenované Q0906+6930, nalézajícího se v souhvězdí Ursa Major a komplikuje skutečnost, že značná část světla i ostatního záření jí samotné i jejích sousedů, podle kterých by se dalo zkoumat vzájemné gravitační působení, je pohlcena plyny a prachem nalézajícími se mezi ní a Zemí.

Příští rok, proto výzkumníci plánují skenovat u tohoto vesmírného "Budulínka" rentgenové emise a možné gama záření, což by mohlo zpřesnit odhad celkové hmotnosti i dalších parametrů. Výzkum byl publikován 10. června v online verzi Astrophysical Journal Letters.

Převzato ze stránek Hvězdárny Uherský Brod
Zdroj: space.com




O autorovi



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha nad obzorem.

Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.

Další informace »