Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nové výsledky Sloanovy digitální přehlídky oblohy a temná hmota

Nové výsledky Sloanovy digitální přehlídky oblohy a temná hmota

00_509_300dpi.jpg
Sloanova digitální přehlídka oblohy (SDSS) objevila zatím na 3.000kvasarů. Pomocí nich mohou vědci udělat doposud nejpřesnější měřenídistribuce a shlukování kosmického vodíku. Těchto kvasarů je dnes, díky SDSS, celkem 100 krát víc, než jich kdy bylo v takových rozborechpoužito. Kvasary se nachází ve vzdálenostech mezi osmi až desetimiliardami světelných roků od Země. Patří tedy k nejvzdálenějšímobjektům které známe.

Vlákna plynu ležící mezi vzdálenými kvasary a Zemí pohlcují záření kvasaru a jsou tedy vysledovatelné v jeho spektru. Dovolují tak výzkumným pracovníkům mapovat rozložení plynu v prostoru do obrovských vzdáleností. Zkoumání stupně shlukování takového plynu může zároveň odpovědět i na základní otázky, například jakou má neutrino hmotnost, jaká je povaha temné energie, případně i jak probíhá rozpínání vesmíru.

Vědci již dlouho studují shlukování galaxií, aby se dozvěděli více o fungování vesmíru, vysvětluje Uros Seljak z Princetonské univerzity, jeden z výzkumných pracovníků okolo SDSS. Fyzika tvorby galaxií a jejich shlukování je velmi komplikovaná. Zvlášť proto, že většina vesmíru je tvořena temnou hmotou a temnou energií, věcmi o kterých téměř nic nevíme, protože jsme je nikdy neviděli, ale v kosmologických modelech je musíme předpovídat. Zdá se však, že plynová vlákna, pozorovaná díky spektrům kvasarů, je možné považovat za podobně rozmístěná, jako je v prostoru rozložena temná hmota. Touto analogií by tedy bylo možné odstranit jeden ze zdrojů nejistoty v současných kosmologických modelech.

Již několik let je známo, že spektra kvasarů jsou jedinečným pracovním nástrojem pro studium distribuce temné hmoty v ranném vesmíru. Teprve množství dat a kvalita pozorování z SDSS udělala z tohoto předpokladu realitu, řekl David Weinberg další z členů týmu SDSS. Díky nim se můžeme naučit mnoho o struktuře vesmíru před 10 miliardami let.

Seljak a jeho spolupracovníci z SDSS kombinovali analýzu spekter kvasarů s ostatními měřeními shlukování galaxií, gravitačními čočkami a výsledky pozorování kosmického mikrovlnného pozadí z Wilkinsonovy mikrovlnné anizotropní sondy (WMAP). Tím dosáhli zatím nejlepších výsledků v určení shlukování hmoty ve vesmíru ve vzdálenostech od jednoho milionu až po mnoho miliard světelných roků. Tento pohled dovolí detailní srovnání s teoretickými modely historie a podstaty vesmíru.

Je to zatím nejdůslednější test dnešních kosmologických modelů inflace. Inflační teorie uvádí, že hned po Big Bangu vesmír podstoupil periodu extrémně rychlého rozpínání, jehož malé fluktuace byly nakonec důvodem vzniku shluků již pozorovatelných astronomických objektů. Teorie inflace předpovídá velmi specifické a těsné závislosti stupně shlukování, které současná analýza podporuje. Další scénáře, jako třeba teorie cyklického vesmíru, vychází z podobných předpokladů a také se od posledních výsledků příliš nevzdaluje.

Dřívější rozbory týmu WMAP naznačovaly určité odchylky v kosmickém shlukování od předpovědí čistě inflačního vesmíru. Pokud by byly správné, vyžadovalo by to velké opravy v aktuálních názorech na původ struktury vesmíru.

Proto se od nových dat a z nich vycházejících analýz očekává, že podstatně zlepší přesnost testu a určí zda je vesmír inflační nebo cyklický, řekl Patrik McDonald z Princetonské univerzity a jeden ze spoluautorů analýz. Podle něj se již nyní zdá zdá, že nové výsledky jsou téměř v perfektní shodě s inflačním modelem.

Shlukování hmoty je přesným a přesvědčivým testem kosmologický modelů a současná analýza dat z pozorování kvasarů se s nimi shoduje a rozšiřuje předchozí studie, souhlasně s ním potvrzuje Adrian Pope z Univerzity Johna Hopkinse, který vedl předchozí analýzu shlukování galaxií pozorovaných SDSS.

Nová analýza také poskytuje podstatně lepší informace pro hledání hmotnosti neutrina. Pozemské experimenty v této oblasti vedly k udělení Nobelovy ceny za fyziku v roce 2002, když bylo prokázáno, že neutrino má nenulovou hmotnost. Tyto experimenty při tom mohly stanovit pouze rozdíl v hmotnosti mezi třemi různými typy známých neutrin. Nová analýza ukazuje, že hmota neutrina by měla být alespoň dvakrát menší než se před tím odhadovalo podle rozdílů jejich hmotností. Navíc také prakticky vylučuje možnost existence dalších rodin hmotných neutrin, které byly navrhovány některými pozemskými experimenty. Nová analýza poskytuje také další podporu existence temné energie a navrhuje při tom, že temná energie se v čase nemění. Tím by poskytla informace pro lepší ohraničení vývoje vesmíru v čase. Nebyl také podán žádný důkaz o tom, že by se temná energie jakkoliv měnila a tím se nejspíše odstraňuje možnost, že by se vesmír v budoucnu rozpínal nade všechny meze.

Sloan Digital Sky Survey (http://www.sdss.org) je společným projektem Chicagské univerzity, Fermilabu, Institutu pro pokročilá studia, Japonské podílové skupiny, Univerzity Johna Hopkinse, Národní laboratoře v Los Alamos, Institutu Maxe Plancka pro astronomii (MPIA), Institutu Maxe Plancka pro astrofyziku (MPA), Státní university Nového Mexika, Univerzity v Pittsburghu, Princetonské univerzity, US námořní observatoře a Univerzity ve Washingtonu.

Financování náročného projektu bylo zajištěno nadací Alfréda P. Sloana, za účasti NASA, Národní vědecké nadace, Ministerstva energetiky USA, Japonské skupiny Monbukagakusho a Společností Maxe Plancka.

Zdroj: SLOAN DIGITAL SKY SURVEY News release, Spaceflight Now
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »