Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na povahu temné (skryté) hmoty

Nový pohled na povahu temné (skryté) hmoty

Předpokládané rozdělení hmoty a energie ve vesmíru
Autor: M. Weiss, NASA/CXC

Podstata temné (skryté) hmoty, která podle všeho představuje nejméně 23 % hmotnosti a energie vesmíru, je stále ještě jednou z největších neobjasněných záhad současné vědy. Nedostatek experimentálních důkazů, které by umožnily odlišit elementární částice předpověděné teoretiky, stejně jako nedávné odhalení gravitačních vln uvolněných při srážce dvou černých děr (jejich hmotnosti zhruba 30× převyšovaly hmotnost Slunce) pomocí detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory) oživilo zájem o možnost, že by temnou hmotu mohly představovat primordiální černé díry o hmotnostech v rozmezí 10 až 1 000 hmotností Slunce.

Prvotní černé díry, které by mohly mít původ ve velmi hustých fluktuacích hmoty v průběhu prvních okamžiků po vzniku vesmíru, jsou v podstatě velmi zajímavé: a to nejen jako protiklad k těm, které vznikly z kolabujících hmotných hvězd, jejichž hojnost a hmotnost je limitována modely vzniku a vývoje hvězd. Primordiální černé díry se mohou vyskytovat v širokém rozmezí hmotností a četnosti. Mohly by být objeveny v halo kolem galaxií a příležitostně se mohou dvě z nich setkat, přičemž následuje jejich splynutí za vzniku gravitačních vln, které pak jsou registrovány například aparaturou LIGO.

Efekt mikročočkování

Znázornění efektu gravitační mikročočky Autor: NASA/Jason Cowan (Astronomy Technology Center)
Znázornění efektu gravitační mikročočky
Autor: NASA/Jason Cowan (Astronomy Technology Center)
Pokud by zde existovalo určité množství černých děr nacházejících se v galaktickém halo, některé z nich by mohly jako čočka zesílit světlo, které k nám přichází ze vzdálených kvasarů. Protože mají silné gravitační pole, jejich přitažlivost by mohla soustředit přicházející světlo a způsobit zvýšení jasnosti kvasarů. Tento efekt známý jako „gravitační mikročočkování“ je tím větší, čím větší je hmotnost černé díry; pravděpodobnost detekce tohoto efektu tak může být vyšší s četnějším výskytem černých děr. Protože černé díry nemohou být přímo pozorovány, můžeme registrovat jejich přítomnost právě na základě zaznamenaného zvýšení jasnosti vzdálených kvasarů.

Na základě tohoto předpokladu využila skupina vědců efekt mikročočkování kvasarů a pokusila se odhadnout četnost prvotních černých děr v galaxiích střední hmotnosti. Studie, jejímž vedoucím byl Evencio Mediavilla Gradolph z Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) a University of La Laguna (ULL), ukázala, že efekty mikročočky rovněž způsobují normální hvězdy podobné Slunci, které dokonce převyšují výskyt velké populace prvotních černých děr střední hmotnosti.

Počítačové simulace

V rámci počítačových simulací se porovnávalo zvýšení jasnosti ve viditelném světle a v oboru rentgenového záření u 24 vzdálených kvasarů s odhady předpovídaného efektu mikročočkování. Bylo zjištěno, že intenzita efektu je relativně nižší, než bylo očekáváno u objektů s hmotnostmi mezi 0,05 až 0,45 hmotnosti Slunce a dost nízká u středně hmotných černých děr. Jejich závěry tak ukazují, že s vysokou pravděpodobností to jsou normální hvězdy a ne primordiální černé díry, které jsou zodpovědné za pozorované mikročokování.

Tato studie naznačuje,“ říká Evencio Mediavilla, „že není zcela pravděpodobné, že černé díry s hmotnostmi mezi deseti a stonásobkem hmotnosti Slunce představují podstatnou část temné hmoty. Z tohoto důvodu černé díry, které navzájem splynuly a byly v poslední době detekovány aparaturou LIGO, pravděpodobně vznikly v důsledku kolapsu hvězd a ne jako primordiální černé díry.“

Temná hmota v galaktických kupách

Mapa rozložení temné hmoty ve studovaném regionu G12 Autor: KiDS survey
Mapa rozložení temné hmoty ve studovaném regionu G12
Autor: KiDS survey
Kupy galaxií jsou největšími známými útvary ve vesmíru obsahující tisíce galaxií a horký plyn. Avšak mnohem důležitější je, že obsahují záhadnou temnou hmotu, která představuje asi 23 % celkové hmoty a energie vesmíru. Současné modely temné hmoty předpovídají, že kupy galaxií mají velmi hustá jádra obsahující velmi hmotné galaxie, které se nemohou v centru kupy pohybovat. Avšak na základě výzkumu desítky kup galaxií David Harvey (EPFL's Laboratory of Astrophysics) se svými spolupracovníky z Francie a Velké Británie zjistil, že hustota galaxií je zde mnohem nižší než předpokládaná a že galaxie v centru kupy se ve skutečnosti pohybují.

Každá galaktická kupa obsahuje galaxie, které jsou jasnější než ostatní, trefně pojmenované „nejjasnější galaxie kupy“ (brightest cluster galaxy, zkráceně BCG). Nedávné důkazy ze simulací exotické nestandardní temné hmoty ukazují, že BCG se skutečně pohupují dlouho po tom, co se kupa galaxií „zklidnila“, a to jako pozůstatek „kymácení“ způsobeného splynutím hmotných galaktických kup.

Astronomové porovnávali svá pozorování s předpověďmi na základě souboru dat kosmologických hydrodynamických simulací BAHAMAS (BAryons and HAloes of MAssive Systems) a zjistili, že ani ve dvou případech nenastala shoda. Podle standardního modelu temné hmoty (nazvaného „cold dark matter“ – chladná temná hmota) by toto pohupování nemělo existovat, protože obrovská hustota temné hmoty drží galaxie pevně „svázané“ v centru kupy. Tento nesouhlas tak možná ukazuje na přítomnost dosud neznámé fyziky, kterou nutno vzít v potaz.

Astronomové rozšíří své výzkumy na základě velké přehlídky kup galaxií například s vypuštěním plánované kosmické observatoře Euclid. Doufají, že se jim tak podaří potvrdit současné objevy a rovněž určit, jaký je původ pohybu galaxií BCG ve studovaných kupách.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Temná hmota, Gravitační mikročočky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »