Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena galaxie složená převážně z temné hmoty

Objevena galaxie složená převážně z temné hmoty

Snímky temné galaxie Dragonfly 44
Autor: Gemini, Sloan Digital Sky Survey

Na dvou uvedených fotografiích je temná galaxie Dragonfly 44. Snímek vlevo byl pořízen v rámci přehlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Ve viditelném světle jsou pozorovatelné pouze sotva patrné šmouhy. Snímek vpravo představuje dlouhou expozici pomocí dalekohledu Gemini, jednoho z nejvýkonnějších dalekohledů na světě, odhalující velké protáhlé objekty. K pořízení snímku byl použit spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph (GMOS). Galaxie Dragonfly 44 je při své velké hmotnosti velmi slabá a skládá se téměř výhradně z temné hmoty.

Dragonfly 44 se nachází poblíž kupy galaxií Coma a byla přehlížena až do minulého roku, protože má neobvyklé složení: jedná se o difúzní „flek“ velikosti Mléčné dráhy, avšak s mnohonásobně menším počtem hvězd.

Velmi brzy po objevu jsme si uvědomili, že tato galaxie je velmi obtížně pozorovatelná. Obsahuje pouze několik hvězd, které by se rychle rozprchly, pokud by je něco nedrželo pohromadě,“ říká astronom Pieter van Dokkum z Yale University, hlavní autor článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal Letters.

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Pieter van Dokkum, profesor astronomie a fyziky na Yale University, byl schopen pořídit dobrý snímek galaxie Dragonfly 44 díky observatoři W. M. Keck a dalekohledu Gemini North, jež se nacházejí na Havajských ostrovech. Astronomové využili pozorování z Keckovy observatoře uskutečněná v průběhu šesti nocí k měření rychlostí hvězd nacházejících se v galaxii. Pomocí dalekohledu Gemini North s objektivem o průměru 8 metrů odhalili halo z kulových hvězdokup kolem jádra galaxie, podobné halu obklopujícím naši Galaxii.

Rychlosti hvězd jsou indikátorem hmotnosti galaxie, poznamenávají astronomové. Čím rychleji se hvězdy pohybují, tím větší je hmotnost galaxie.

Kupodivu se hvězdy pohybují rychlostmi, které jsou mnohem vyšší, než astronomové očekávali pro tak málo jasnou galaxii. To znamená, že Dragonfly 44 obsahuje velké množství nepozorovatelné hmoty,“ říká spoluautor výzkumu Roberto Abraham z University of Toronto.

Astronomové nejprve detekovali galaxii Dragonfly 44 prostřednictvím Dragonfly Telephoto Array, což je soustava dalekohledů, kterou navrhli a postavili Pieter van Dokkum a Roberto Abraham.

Hmotnost galaxie Dragonfly 44 byla odhadnuta na jeden bilión hmotností Slunce, což přibližně odpovídá hmotnosti naší Galaxie. Avšak pouze jedna setina procenta její hmotnosti představuje hvězdy a „normální“ hmotu. Zbývajících 99,99 % se zde nachází v podobě temné hmoty – hypotetické substance, která zůstává nepozorovatelná a projevuje se pouze gravitací.

Výzkumníci potvrdili, že objevená galaxie se skládá především z temné hmoty, což není nic nového – mimořádně slabé trpasličí galaxie mají podobné složení. Avšak tyto galaxie jsou přibližně 10 000× méně hmotné než Dragonfly 44.

Nemáme žádnou představu o tom, jak galaxie jako Dragonfly 44 mohly vzniknout,“ říká Roberto Abraham. „Data z dalekohledu Gemini ukazují, že relativně velká seskupení hvězd vytvořila velmi kompaktní hvězdokupy, což je pravděpodobně významným vodítkem. Avšak v tomto okamžiku se o tom můžeme jen dohadovat.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] keckobservatory.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dragonfly 44, Galaxie, Temná hmota


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »