Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena galaxie složená převážně z temné hmoty

Objevena galaxie složená převážně z temné hmoty

Snímky temné galaxie Dragonfly 44
Autor: Gemini, Sloan Digital Sky Survey

Na dvou uvedených fotografiích je temná galaxie Dragonfly 44. Snímek vlevo byl pořízen v rámci přehlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Ve viditelném světle jsou pozorovatelné pouze sotva patrné šmouhy. Snímek vpravo představuje dlouhou expozici pomocí dalekohledu Gemini, jednoho z nejvýkonnějších dalekohledů na světě, odhalující velké protáhlé objekty. K pořízení snímku byl použit spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph (GMOS). Galaxie Dragonfly 44 je při své velké hmotnosti velmi slabá a skládá se téměř výhradně z temné hmoty.

Dragonfly 44 se nachází poblíž kupy galaxií Coma a byla přehlížena až do minulého roku, protože má neobvyklé složení: jedná se o difúzní „flek“ velikosti Mléčné dráhy, avšak s mnohonásobně menším počtem hvězd.

Velmi brzy po objevu jsme si uvědomili, že tato galaxie je velmi obtížně pozorovatelná. Obsahuje pouze několik hvězd, které by se rychle rozprchly, pokud by je něco nedrželo pohromadě,“ říká astronom Pieter van Dokkum z Yale University, hlavní autor článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal Letters.

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Pieter van Dokkum, profesor astronomie a fyziky na Yale University, byl schopen pořídit dobrý snímek galaxie Dragonfly 44 díky observatoři W. M. Keck a dalekohledu Gemini North, jež se nacházejí na Havajských ostrovech. Astronomové využili pozorování z Keckovy observatoře uskutečněná v průběhu šesti nocí k měření rychlostí hvězd nacházejících se v galaxii. Pomocí dalekohledu Gemini North s objektivem o průměru 8 metrů odhalili halo z kulových hvězdokup kolem jádra galaxie, podobné halu obklopujícím naši Galaxii.

Rychlosti hvězd jsou indikátorem hmotnosti galaxie, poznamenávají astronomové. Čím rychleji se hvězdy pohybují, tím větší je hmotnost galaxie.

Kupodivu se hvězdy pohybují rychlostmi, které jsou mnohem vyšší, než astronomové očekávali pro tak málo jasnou galaxii. To znamená, že Dragonfly 44 obsahuje velké množství nepozorovatelné hmoty,“ říká spoluautor výzkumu Roberto Abraham z University of Toronto.

Astronomové nejprve detekovali galaxii Dragonfly 44 prostřednictvím Dragonfly Telephoto Array, což je soustava dalekohledů, kterou navrhli a postavili Pieter van Dokkum a Roberto Abraham.

Hmotnost galaxie Dragonfly 44 byla odhadnuta na jeden bilión hmotností Slunce, což přibližně odpovídá hmotnosti naší Galaxie. Avšak pouze jedna setina procenta její hmotnosti představuje hvězdy a „normální“ hmotu. Zbývajících 99,99 % se zde nachází v podobě temné hmoty – hypotetické substance, která zůstává nepozorovatelná a projevuje se pouze gravitací.

Výzkumníci potvrdili, že objevená galaxie se skládá především z temné hmoty, což není nic nového – mimořádně slabé trpasličí galaxie mají podobné složení. Avšak tyto galaxie jsou přibližně 10 000× méně hmotné než Dragonfly 44.

Nemáme žádnou představu o tom, jak galaxie jako Dragonfly 44 mohly vzniknout,“ říká Roberto Abraham. „Data z dalekohledu Gemini ukazují, že relativně velká seskupení hvězd vytvořila velmi kompaktní hvězdokupy, což je pravděpodobně významným vodítkem. Avšak v tomto okamžiku se o tom můžeme jen dohadovat.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] keckobservatory.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dragonfly 44, Galaxie, Temná hmota


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »