Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena hvězda kroužící po nejkratší oběžné dráze kolem černé díry v centru Mléčné dráhy

Objevena hvězda kroužící po nejkratší oběžné dráze kolem černé díry v centru Mléčné dráhy

Pohled na střed naší Galaxie kamerou NIRC2 instalovanou na dalekohledu Keck II
Autor: Peissker et al., doi: 10.3847/1538-4357/ac752f

Nově objevená hvězda pojmenovaná S4716 dosahující rychlosti 8 000 km/s se přibližuje na vzdálenost 98 AU (astronomických jednotek) k objektu Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra o hmotnosti 4,1 miliónu hmotností Slunce v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy. Toto gravitační monstrum je obklopeno skupinou hvězd (označovanou jako S-cluster), která kolem černé díry obíhá vysokou rychlostí.

Snímek v úvodu článku představuje pohled na střed naší Galaxie, který byl pořízen kamerou NIRC2 na dalekohledu Keck II observatoře W. M. Keck Observatory na Havajských ostrovech. Snímek ukazuje polohy několika hvězd S-cluster v blízkosti černé díry Sagittarius A*, která je na snímku znázorněna černým křížkem. Hvězda označená bílým čárkovaným kroužkem má jasnost 16,3 mag, hvězda v modrém kruhu 17 mag.

Poprvé byly tyto S-hvězdy identifikovány v roce 1996. Jsou pro ně charakteristické vysoké oběžné rychlosti až několika tisíc kilometrů za sekundu; některé z nich se pohybují na velmi protáhlých eliptických drahách.

Tento objev je pozoruhodný úspěch na technologické a vědecké úrovni pro analýzu drah těchto hvězd, které procházejí kolem objektu Sagittarius A* ve vzdálenostech srovnatelných s velikostí naší Sluneční soustavy.

Na základě dat z přístrojů NIRC2 a OSIRIS umístěných na dalekohledech Keck I a Keck II observatoře W. M. Keck Observatory, přístrojů SINFONI a NACO na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře ESO a přístroje GRAVITY instalovaném na Very Large Telescope Interferometer, detekovali Florian Peissker a jeho spolupracovníci nového člena S-cluster.

Nová hvězda pojmenovaná S4716 náleží ke spektrálnímu typu B8/9 a kolem černé díry Sagittarius A* obíhá ve vzdálenosti 98 až 702 AU, přičemž jeden oběh vykoná za 4 roky. (1 AU = 149 597 871 km.)

Stabilní a rychlá oběžná dráha hvězdy v blízkosti supermasivní černé díry byla naprosto neočekávaná a představuje hranici pro pozorování pomocí tradičních dalekohledů,“ říká Florian Peissker, astronom na I. Physikalisches Institut der Universität zu Köln.

Objev hvězdy S4716 vrhá nové světlo na původ a vývoj drah rychle se pohybujících hvězd v samotném srdci Mléčné dráhy.

Krátkoperiodická kompaktní oběžná dráha hvězdy S4716 je fakticky záhadou,“ říká Michael Zajaček, astrofyzik Masarykovy univerzity v Brně. „Hvězdy se nemohou vůbec snadno zrodit v blízkosti černé díry. Hvězda S4716 se posouvá směrem dovnitř, například v důsledku přibližování jiných hvězd a objektů v S-cluster, což způsobuje, že její dráha se významně smršťuje.“

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda 4716, Mléčná dráha, Supermasivní černá díra


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »