Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena hvězda kroužící po nejkratší oběžné dráze kolem černé díry v centru Mléčné dráhy

Objevena hvězda kroužící po nejkratší oběžné dráze kolem černé díry v centru Mléčné dráhy

Pohled na střed naší Galaxie kamerou NIRC2 instalovanou na dalekohledu Keck II
Autor: Peissker et al., doi: 10.3847/1538-4357/ac752f

Nově objevená hvězda pojmenovaná S4716 dosahující rychlosti 8 000 km/s se přibližuje na vzdálenost 98 AU (astronomických jednotek) k objektu Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra o hmotnosti 4,1 miliónu hmotností Slunce v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy. Toto gravitační monstrum je obklopeno skupinou hvězd (označovanou jako S-cluster), která kolem černé díry obíhá vysokou rychlostí.

Snímek v úvodu článku představuje pohled na střed naší Galaxie, který byl pořízen kamerou NIRC2 na dalekohledu Keck II observatoře W. M. Keck Observatory na Havajských ostrovech. Snímek ukazuje polohy několika hvězd S-cluster v blízkosti černé díry Sagittarius A*, která je na snímku znázorněna černým křížkem. Hvězda označená bílým čárkovaným kroužkem má jasnost 16,3 mag, hvězda v modrém kruhu 17 mag.

Poprvé byly tyto S-hvězdy identifikovány v roce 1996. Jsou pro ně charakteristické vysoké oběžné rychlosti až několika tisíc kilometrů za sekundu; některé z nich se pohybují na velmi protáhlých eliptických drahách.

Tento objev je pozoruhodný úspěch na technologické a vědecké úrovni pro analýzu drah těchto hvězd, které procházejí kolem objektu Sagittarius A* ve vzdálenostech srovnatelných s velikostí naší Sluneční soustavy.

Na základě dat z přístrojů NIRC2 a OSIRIS umístěných na dalekohledech Keck I a Keck II observatoře W. M. Keck Observatory, přístrojů SINFONI a NACO na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře ESO a přístroje GRAVITY instalovaném na Very Large Telescope Interferometer, detekovali Florian Peissker a jeho spolupracovníci nového člena S-cluster.

Nová hvězda pojmenovaná S4716 náleží ke spektrálnímu typu B8/9 a kolem černé díry Sagittarius A* obíhá ve vzdálenosti 98 až 702 AU, přičemž jeden oběh vykoná za 4 roky. (1 AU = 149 597 871 km.)

Stabilní a rychlá oběžná dráha hvězdy v blízkosti supermasivní černé díry byla naprosto neočekávaná a představuje hranici pro pozorování pomocí tradičních dalekohledů,“ říká Florian Peissker, astronom na I. Physikalisches Institut der Universität zu Köln.

Objev hvězdy S4716 vrhá nové světlo na původ a vývoj drah rychle se pohybujících hvězd v samotném srdci Mléčné dráhy.

Krátkoperiodická kompaktní oběžná dráha hvězdy S4716 je fakticky záhadou,“ říká Michael Zajaček, astrofyzik Masarykovy univerzity v Brně. „Hvězdy se nemohou vůbec snadno zrodit v blízkosti černé díry. Hvězda S4716 se posouvá směrem dovnitř, například v důsledku přibližování jiných hvězd a objektů v S-cluster, což způsobuje, že její dráha se významně smršťuje.“

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda 4716, Mléčná dráha, Supermasivní černá díra


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 R1 (PANSTARRS)

Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.

Další informace »