Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Osamělá galaxie „ztracená ve vesmíru“

Osamělá galaxie „ztracená ve vesmíru“

Osamělá galaxie NGC 6503
Autor: NASA, ESA

Většina galaxií se shromažďuje dohromady do místních skupin nebo tzv. kup galaxií. Okolní galaxie nejsou nikdy příliš daleko. Avšak tato galaxie známá jako NGC 6503 byla objevena ve své poloze jako osamělý objekt na okraji překvapivě prázdné oblasti vesmíru označované jako „Místní prázdnota“ (Local Void). Nejsou zde očividně žádné galaxie.

Místní prázdnota je mimořádně rozsáhlý objem vesmíru, který má průměr přinejmenším 150 miliónů světelných roků. Oblast se zdá zcela prázdná, bez jakýchkoliv hvězd či galaxií. Spirální galaxie NGC 6503 je od nás vzdálena 18 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do cirkumpolárního souhvězdí Draka. Velikost této galaxie je zhruba 30 000 světelných roků, což je asi třetina naší Galaxie.

Publikovaná fotografie pořízená prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST ukazuje pozoruhodné detaily s bohatou paletou barev. Jasné červené skvrny plynu můžeme spatřit rozptýlené skrz její otáčející se spirální ramena, promíchané s jasnými modrými oblastmi, které obsahují nově vzniklé mladé hvězdy. Temně hnědé pruhy prachu klikatící se napříč jasnými rameny galaxie a jejím jádrem dodávají galaxii NGC 6503 skvrnité vzezření.

Výsledná fotografie vznikla složením snímků, které pořídila kamera Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě HST (duben 2003) a kamera Wide Field Camera 2 (srpen 2013).

Tato prázdná oblast je prostě částí struktury vesmíru, kde se v průběhu času zformovaly galaxie, které vytvořily kupy a řetězce, které jsou od sebe odděleny oblastmi převážně bez galaxií. Vyplývá to z povahy struktury „mýdlové bubliny“ ve velkorozměrovém měřítku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie NGC 6503, HST


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »