Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Modelý předpoklad tvarů černé díry.
Autor: D. Psaltis and A. Broderick.

ALMA se připojuje k celosvětovému pokusu o zobrazení horizontu událostí supermasivní černé díry! Jako součást ambiciozního experimentu se ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), spolu s dalšími dalekohledy rozmístěnými po celém světě, pokusí vidět něco, co ještě nikdy nikdo neviděl: černou díru. Poprvé se ALMA připojuje k dalekohledům EHT (Event Horizon Telescope) a GMVA (Global mm-VLBI Array), což jsou virtuální observatoře s (virtuálním) rozměrem Země, které fungují na bázi mezinárodní spolupráce mezi radioteleskopy. Jejich hlavní úkol je detailní studium superhmotné černé díry v centru Mléčné dráhy. EHT se pokusí, úplně poprvé, zobrazit stín horizontu událostí černé díry, zatímco GMVA bude zkoumat vlastnosti akrece a výtoku okolu galaktického centra.

Působivá čára, která spojuje účastnící se dalekohledy, se táhne přes zeměkouli od jižního pólu přes Evropu na Hawaj - a taky do Chile, samozřejmě. 66 antén dalekohledu ALMA, jejich moderní přijímače a vynikající pozorovací podmínky na jižní polokouli dělají z Almy největší a nejcitlivější součást jak EHT, tak GMVA. Bude hrát klíčovou roli v těchto průkopnických pozorováních, které se uskuteční 1.-4. dubna 2017 pro GMVA a 5.-14. dubna 2017 pro EHT.

Astronomové po celém světě netrpělivě čekají na výsledek pozorování, protože jejich vědecký potenciál je neuvěřitelně vzrušující. Aby všichni lépe pochopili, co tato pozorování znamenají, ESO a jeho partneři v konsorciu ALMA vytvořili sérii blogů, které vysvětlují, co jsou to projekty EHT a GMVA, a jaká je za nimi věda. Série vás provede astronomickým putováním, které ukáže, jak se provádí vědecký výzkum, popíše rizika a odpoví na otázky, jako třeba "Proč jsou černé díry tak zajímavé?", "Jak radioteleskopy vidí vesmír?" a "Co opravdu víme o superhmotné černé díře, která se schovává v centru Mléčné dráhy?"

První část série popisuje projekty EHT a GMVA a vysvětluje, co mohou vidět. Přečtěte si to tady.

Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry. Autor: ESO/O. Furtak
Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry.
Autor: ESO/O. Furtak

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov; Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová
překlad; Astronomický ústav AV ČR, Česká republika
Email: sona@ig.cas.cz

Lars Lindberg Christensen
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei München, Germany;
Tel: +49-89-3200-6761;
Cell: +49-173-3872-621;
Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO: Původní článek v angličtině

Převzato: ESO



O autorovi

Štítky: Alma, Černá díra, EHT


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »