Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Modelý předpoklad tvarů černé díry.
Autor: D. Psaltis and A. Broderick.

ALMA se připojuje k celosvětovému pokusu o zobrazení horizontu událostí supermasivní černé díry! Jako součást ambiciozního experimentu se ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), spolu s dalšími dalekohledy rozmístěnými po celém světě, pokusí vidět něco, co ještě nikdy nikdo neviděl: černou díru. Poprvé se ALMA připojuje k dalekohledům EHT (Event Horizon Telescope) a GMVA (Global mm-VLBI Array), což jsou virtuální observatoře s (virtuálním) rozměrem Země, které fungují na bázi mezinárodní spolupráce mezi radioteleskopy. Jejich hlavní úkol je detailní studium superhmotné černé díry v centru Mléčné dráhy. EHT se pokusí, úplně poprvé, zobrazit stín horizontu událostí černé díry, zatímco GMVA bude zkoumat vlastnosti akrece a výtoku okolu galaktického centra.

Působivá čára, která spojuje účastnící se dalekohledy, se táhne přes zeměkouli od jižního pólu přes Evropu na Hawaj - a taky do Chile, samozřejmě. 66 antén dalekohledu ALMA, jejich moderní přijímače a vynikající pozorovací podmínky na jižní polokouli dělají z Almy největší a nejcitlivější součást jak EHT, tak GMVA. Bude hrát klíčovou roli v těchto průkopnických pozorováních, které se uskuteční 1.-4. dubna 2017 pro GMVA a 5.-14. dubna 2017 pro EHT.

Astronomové po celém světě netrpělivě čekají na výsledek pozorování, protože jejich vědecký potenciál je neuvěřitelně vzrušující. Aby všichni lépe pochopili, co tato pozorování znamenají, ESO a jeho partneři v konsorciu ALMA vytvořili sérii blogů, které vysvětlují, co jsou to projekty EHT a GMVA, a jaká je za nimi věda. Série vás provede astronomickým putováním, které ukáže, jak se provádí vědecký výzkum, popíše rizika a odpoví na otázky, jako třeba "Proč jsou černé díry tak zajímavé?", "Jak radioteleskopy vidí vesmír?" a "Co opravdu víme o superhmotné černé díře, která se schovává v centru Mléčné dráhy?"

První část série popisuje projekty EHT a GMVA a vysvětluje, co mohou vidět. Přečtěte si to tady.

Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry. Autor: ESO/O. Furtak
Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry.
Autor: ESO/O. Furtak

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov; Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová
překlad; Astronomický ústav AV ČR, Česká republika
Email: sona@ig.cas.cz

Lars Lindberg Christensen
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei München, Germany;
Tel: +49-89-3200-6761;
Cell: +49-173-3872-621;
Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO: Původní článek v angličtině

Převzato: ESO



O autorovi

Štítky: Alma, Černá díra, EHT


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »