Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Potulná masivní černá díra objevena v blízké trpasličí galaxii

Potulná masivní černá díra objevena v blízké trpasličí galaxii

Umělecké ztvárnění trpasličí galaxie, jejíž tvar byl ovlivněn setkáním s jinou galaxií; znázorněna je i poloha hmotné černé díry poblíž okraje galaxie
Autor: Sophia Dagnello, NRAO/AUI/NSF

Astronomové využívající radioteleskop NSF’s Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) na National Radio Astronomy Observatory (NRAO) pozorovali 111 blízkých trpasličích galaxií do vzdálenosti jedné miliardy světelných roků od Země. Mezi nimi identifikovali 13 galaxií, které obsahují velmi hmotné černé díry. Tyto galaxie s hmotnostmi více než 100× menšími, než je hmotnost naší Galaxie, jsou mezi nejmenšími galaxiemi známé tím, že hostí hmotné černé díry. Zhruba v polovině těchto galaxií se však černé díry nenacházejí v jejich centrech. Černé díry mají průměrné hmotnosti kolem 400 000 ekvivalentů Slunce.

Všechny černé díry byly dříve objevovány v centrech galaxií,“ říká Amy Reines, astrofyzička na Montana State University. „Zde se toulaly na jejich samotných okrajích. Byla jsem docela mimo, když jsem to uviděla.“

Amy Reines a její spolupracovníci využili v roce 2011 radioteleskop VLA k objevu první hmotné černé díry v trpasličí galaxii s překotnou tvorbou hvězd. Tento objev doslova ohromil astronomy a mnohem více urychlil rádiový výzkum.

Astronomové zahájili vyhledávání vzorku galaxií z atlasu NASA-Sloan Atlas, což je katalog galaxií vytvořený pomocí teleskopů pracujících v oboru viditelného světla. Vybrali galaxie s hvězdami s úhrnnou hmotností menší než 3 miliardy hmotností Slunce, což se zhruba rovná hmotnosti Velkého Magellanova oblaku – menšího průvodce Mléčné dráhy.

Z tohoto vzorku vybrali kandidáty rovněž objevené v rámci průzkumu National Radio Astronomy Observatory’s Faint Images of the Radio Sky at Twenty centimeters (FIRST) uskutečněného mezi lety 1993 až 2011.

Trpasličí galaxie, u nichž byly objeveny hmotné černé díry v asymetrickém uspořádání Autor: Sophia Dagnello, NRAO/AUI/NSF/DECaLS Survey/CTIO
Trpasličí galaxie, u nichž byly objeveny hmotné černé díry v asymetrickém uspořádání
Autor: Sophia Dagnello, NRAO/AUI/NSF/DECaLS Survey/CTIO
Následně využili radioteleskop VLA k vytvoření nových a mnohem detailnějších snímků s vysokým rozlišením pro 11 vybraných trpasličích galaxií. Nová pozorování pomocí radioteleskopu VLA odhalila, že 13 těchto galaxií vykazuje přesvědčivé důkazy přítomnosti masivní černé díry, která aktivně konzumuje okolní materiál.

Byli jsme velice překvapeni zjištěním, že zhruba u poloviny z uvedených 13 galaxií se černé díry nenacházejí v jejich centrech, na rozdíl od případů větších galaxií,“ říká Amy Reines. „Z uvedeného vyplývá, že galaxie pravděpodobně splynuly s jiným objektem v rané fázi jejich vývoje.“

Výsledky pozorování potvrdily předpoklady z dřívějších počítačových simulací, které stanovily, že černé díry se mohou často nacházet mimo střed trpasličích galaxií v důsledku způsobu interakce galaxií při jejich pohybu vesmírným prostorem.

Objevy mohou změnit způsob, jak astronomové budou v budoucnu nahlížet na černé díry v trpasličích galaxiích. „Musíme rozšířit zaměření výzkumu galaxií, a to nejen na jejich jádra, kde se podle dřívějších předpokladů očekával výskyt hmotných černých děr,“ dodává Amy Reines.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Černá díra, Trpasličí galaxie


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »