Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Potulná masivní černá díra objevena v blízké trpasličí galaxii

Potulná masivní černá díra objevena v blízké trpasličí galaxii

Umělecké ztvárnění trpasličí galaxie, jejíž tvar byl ovlivněn setkáním s jinou galaxií; znázorněna je i poloha hmotné černé díry poblíž okraje galaxie
Autor: Sophia Dagnello, NRAO/AUI/NSF

Astronomové využívající radioteleskop NSF’s Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) na National Radio Astronomy Observatory (NRAO) pozorovali 111 blízkých trpasličích galaxií do vzdálenosti jedné miliardy světelných roků od Země. Mezi nimi identifikovali 13 galaxií, které obsahují velmi hmotné černé díry. Tyto galaxie s hmotnostmi více než 100× menšími, než je hmotnost naší Galaxie, jsou mezi nejmenšími galaxiemi známé tím, že hostí hmotné černé díry. Zhruba v polovině těchto galaxií se však černé díry nenacházejí v jejich centrech. Černé díry mají průměrné hmotnosti kolem 400 000 ekvivalentů Slunce.

Všechny černé díry byly dříve objevovány v centrech galaxií,“ říká Amy Reines, astrofyzička na Montana State University. „Zde se toulaly na jejich samotných okrajích. Byla jsem docela mimo, když jsem to uviděla.“

Amy Reines a její spolupracovníci využili v roce 2011 radioteleskop VLA k objevu první hmotné černé díry v trpasličí galaxii s překotnou tvorbou hvězd. Tento objev doslova ohromil astronomy a mnohem více urychlil rádiový výzkum.

Astronomové zahájili vyhledávání vzorku galaxií z atlasu NASA-Sloan Atlas, což je katalog galaxií vytvořený pomocí teleskopů pracujících v oboru viditelného světla. Vybrali galaxie s hvězdami s úhrnnou hmotností menší než 3 miliardy hmotností Slunce, což se zhruba rovná hmotnosti Velkého Magellanova oblaku – menšího průvodce Mléčné dráhy.

Z tohoto vzorku vybrali kandidáty rovněž objevené v rámci průzkumu National Radio Astronomy Observatory’s Faint Images of the Radio Sky at Twenty centimeters (FIRST) uskutečněného mezi lety 1993 až 2011.

Trpasličí galaxie, u nichž byly objeveny hmotné černé díry v asymetrickém uspořádání Autor: Sophia Dagnello, NRAO/AUI/NSF/DECaLS Survey/CTIO
Trpasličí galaxie, u nichž byly objeveny hmotné černé díry v asymetrickém uspořádání
Autor: Sophia Dagnello, NRAO/AUI/NSF/DECaLS Survey/CTIO
Následně využili radioteleskop VLA k vytvoření nových a mnohem detailnějších snímků s vysokým rozlišením pro 11 vybraných trpasličích galaxií. Nová pozorování pomocí radioteleskopu VLA odhalila, že 13 těchto galaxií vykazuje přesvědčivé důkazy přítomnosti masivní černé díry, která aktivně konzumuje okolní materiál.

Byli jsme velice překvapeni zjištěním, že zhruba u poloviny z uvedených 13 galaxií se černé díry nenacházejí v jejich centrech, na rozdíl od případů větších galaxií,“ říká Amy Reines. „Z uvedeného vyplývá, že galaxie pravděpodobně splynuly s jiným objektem v rané fázi jejich vývoje.“

Výsledky pozorování potvrdily předpoklady z dřívějších počítačových simulací, které stanovily, že černé díry se mohou často nacházet mimo střed trpasličích galaxií v důsledku způsobu interakce galaxií při jejich pohybu vesmírným prostorem.

Objevy mohou změnit způsob, jak astronomové budou v budoucnu nahlížet na černé díry v trpasličích galaxiích. „Musíme rozšířit zaměření výzkumu galaxií, a to nejen na jejich jádra, kde se podle dřívějších předpokladů očekával výskyt hmotných černých děr,“ dodává Amy Reines.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Černá díra, Trpasličí galaxie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »