Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rentgenová emise ze záhadné temné hmoty?

Rentgenová emise ze záhadné temné hmoty?

Horký plyn emitující rentgenové záření je v kupě galaxií znázorněn růžovou barvou a temná hmota (odvozená z jejího gravitačního působení) je zobrazena modře
Autor: X-ray: NASA/CXC/CfA/M.Markevitch et al.

Úvodní kompozitní snímek představuje kupu galaxií vytvořenou v důsledku kolize dvou velkých galaktických kup. Horký plyn emitující rentgenové záření je znázorněn růžovou barvou a temná hmota (odvozená z jejího gravitačního působení) je zobrazena modře. Astronomové využili archivní data získaná rentgenovou družicí Chandra X-ray Observatory k vymezení pravděpodobnosti, že záhadná temná hmota ve vesmíru je tvořena tzv. sterilními neutriny.

Přibližně 85 % hmoty ve vesmíru nevyzařuje vůbec žádné světlo, ani žádné jiné druhy záření, pokud je známo, a z tohoto důvodu je nazývána termínem temná hmota (nebo též skrytá hmota). Jednou z jejích dalších významných vlastností je skutečnost, že interaguje pouze s další hmotou prostřednictvím gravitace; nenese například žádný elektromagnetický náboj. Tato hmota je též označována jako „tajemná“ hmota, neboť je docela záhadná. Není složena z atomů a jejich obvyklých složek (jako například z elektronů a protonů), ani z žádných jiných druhů známých elementárních částic.

Protože temná hmota je zdaleka nejdominantnější složkou látky ve vesmíru, její rozložení a přitažlivost nesmírně ovlivňuje vývoj galaktických struktur, a stejně tak i rozložení záření kosmického mikrovlnného pozadí. Skutečně, pozoruhodná shoda mezi hodnotami klíčových kosmických parametrů (například rychlosti rozpínání vesmíru) odvozená nezávisle ze dvou naprosto odlišných kosmických struktur – galaxií a mikrovlnného kosmického pozadí – poskytuje důvěryhodnost modelu Velkého třesku, který vyžaduje důležitou funkci pro temnou hmotu.

Fyzikové se pokusili představit si nový druh částic shodných se známými zákony vesmíru k vysvětlení temné hmoty, avšak doposud nebyly žádné takové potvrzeny. Jedna provokativní možnost pro existenci nových částic je tzv. „sterilní“ neutrino.

V současné době existují tři známé typy neutrin. Všechna interagují s hmotou prostřednictvím gravitace a prostřednictvím slabé síly (nejslabší ze čtyř druhů sil). O všech typech neutrin se původně uvažovalo, že nemají žádnou hmotnost, jako například foton. Avšak zhruba před 20 roky fyzikové objevili, že přece jen mají nepatrnou hmotnost – i když zhruba miliónkrát menší než hmotnost elektronu, avšak stále dostatečnou na to, aby znamenaly velmi závažný problém pro fyziku, pro tzv. Standardní model částic.

Možným řešením by byla existence mnohem hmotnějšího neutrina, snad tisíckrát většího, přezdívaného „sterilní“ neutrino, protože by neinteragovalo prostřednictvím tzv. slabé síly. Doposud však nebylo detekováno.

Astronomové si uvědomili, že pokud by byla temná hmota složena ze sterilních neutrin, pak když se tyto částice příležitostně rozpadnou, mohou při vzniku „obyčejného“ neutrina emitovat pozorovatelné fotony rentgenového záření. Asi před sedmi roky astronomové ohlásili objev překvapující slabé spektrální emise záření X přicházející z kupy galaxií, kde temná hmota tvoří převážnou složku. Dospěli k závěru, že toto záření může být potvrzením existence sterilních neutrin.

V následujících letech bylo učiněno mnoho pokusů o potvrzení této detekce nebo o přisouzení jiného neastronomického efektu, avšak pouze s nejasnými úspěchy. Astronomové Esra Bulbul a Francesca Civano z CfA a jejich spolupracovníci nyní dokončili rozsáhlý archivní výzkum dat z družice Chandra X-Ray Observatory a pátrali po těchto nepolapitelných jevech.

Nenalezli nic, avšak jejich nové analýzy, shodné s jinými nedávno publikovanými omezeními, mnohem silněji vymezují pravděpodobný charakter rozpadu předpokládaného sterilního neutrina až o stonásobek za určitých předpokladů, avšak nedovedou jej stanovit bezvýhradně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sterilní neutrina, Rentgenová emise, Temná hmota


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »