Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Smrtelný výkřik roztrhané hvězdy ve vzdálené galaxii

Smrtelný výkřik roztrhané hvězdy ve vzdálené galaxii

Černá díra pojídající naporcovanou hvězdu
Černá díra pojídající naporcovanou hvězdu
V roce 2011 astronomové objevili klidnou černou díru ve vzdálené galaxii, která se rozzářila po konzumaci hvězdy roztrhané na kusy, jež se neprozřetelně přiblížila do její blízkosti. Vědci identifikovali výrazný signál rentgenového záření pozorovaný ve dnech následujících po vzplanutí, který přicházel z okraje proudu hmoty padajícího na černou díru.

Tento signál označovaný jako kvaziperiodická oscilace (QPO) je charakteristickou vlastností akrečních disků, které často obklopují nejkompaktnější objekty ve vesmíru - bílé trpaslíky, neutronové hvězdy a černé díry. Kvaziperiodické oscilace bývají pozorovány u většiny černých děr hvězdného původu. Mohly by poskytnout důkaz existence černých děr střední velikosti, které mohou mít průměrnou hmotnost v rozmezí 100 až 100 000 hmotností Slunce.

"Tento objev posouvá náš dosah až k vnitřnímu okraji černé díry vzdálené miliardy světelných roků, což je opravdu úžasné. To nám dává příležitost k výzkumu vlastností černých děr a možnost testování Einsteinovy teorie relativity v době, kdy byl vesmír relativně mladý a velmi odlišný než dnes," říká Rubens Reis (University of Michigan). Rubens Reis byl vedoucím týmu, který objevil signály kvaziperiodických oscilací na základě studia dat z japonské astronomické družice Suzaku a evropské kosmické observatoře XMM-Newton, které pozorují vesmír v oboru rentgenového záření.

Zdroj rentgenového záření známý jako Swift J1644+57 - který se nachází v souhvězdí Draka - byl objeven 28. 3. 2011 kosmickou observatoří NASA s názvem Swift. Původně se předpokládalo, že se jedná o zcela obvyklý typ vzplanutí označovaného jako záblesk záření gama, avšak jeho pozvolné slábnutí neodpovídalo ničemu, co bylo pozorováno dříve. Astronomové brzy změnili svoji představu, že to, co zde bylo pozorováno, je důsledek skutečně mimořádné události - probuzení podřimující černé díry ve vzdálené galaxii v důsledku roztrhání a pohlcení náhodně prolétající hvězdy. Galaxie je od nás tak daleko, že světlo emitované při této události potřebovalo na cestu 3,9 miliardy roků, než doputovalo na Zemi.

Hvězda je přitom vystavena intenzivnímu působení slapových sil. Jakmile se nejvíce přiblíží k černé díře, je velmi rychle roztrhána. Většina plynů, z nichž je složena, směřuje k černé díře a vytváří disk v jejím okolí. Vnitřní část tohoto disku se velmi rychle zahřívá na teplotu několika miliónů stupňů, která je dostatečná k emitování rentgenového záření. Ve stejném okamžiku v důsledku procesů, které stále ještě nejsou zcela známy, jsou vytvářeny v blízkosti černé díry protilehlé výtrysky částic (tzv. jety) kolmé na rovinu disku. V těchto výtryscích je hmota vymršťována pryč rychlostí větší než 90 % rychlosti světla podél rotační osy supermasivní černé díry. Jeden z těchto výtrysků náhodou směřoval přímo k Zemi.

Supermasivní černá díra pojídající naporcovanou hvězdu - zdroj rentgenového záření Swift J1644+57
Supermasivní černá díra pojídající naporcovanou hvězdu - zdroj rentgenového záření Swift J1644+57
"Protože se částice ve výtryscích pohybovaly tak rychle a směřovaly téměř ve směru našeho pohledu, relativistické efekty dostatečně zesílily intenzitu rentgenového záření, které jsme mohli zachytit jako signál QPO, který by byl jinak na tak velkou vzdálenost detekován jen obtížně," říká Tod Strohmayer, astrofyzik a spoluautor studie z NASA's Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland.

Jak horký plyn ve vnitřní části disku padá po spirále na černou díru, dosáhne oblasti, kterou astronomové označují jako nejvnitřnější stabilní kruhová oběžná dráha (innermost stable circular orbit, ISCO). Blíže k černé díře plyn rychle padá dovnitř horizontu událostí - do oblasti, odkud není návratu. Plyn padající dovnitř po spirální dráze má tendenci se nahromadit kolem oblasti ISCO, kde je intenzivně zahříván a začíná zářit v oboru rentgenového záření. Intenzita záření se charakteristicky mění, opakuje se v pravidelném intervalu a vytváří kvaziperiodické oscilace QPO.

Získaná data ukazují, že QPO oscilace objektu Swift J1644+57 se opakují s periodou 3,5 minuty. Z toho vyplývá, že zdroj záření se nachází ve vzdálenosti 4,0 až 9,3 miliónu km od středu černé díry. Přesná vzdálenost závisí na tom, jak rychle černá díra rotuje. Maximální vzdálenost tedy odpovídá šesti průměrům Slunce. Hmotnost černé díry byla určena na 0,45 až 5 miliónů hmotností Slunce.

"Informace o kvaziperiodických oscilacích nám poskytují údaje z oblasti velmi blízko okraje černé díry, která je ovlivňována relativistickými efekty, jež se stávají nanejvýš extrémními," říká Reis. "Schopnost nahlédnout do těchto procesů na tak velkou vzdálenost je vskutku obdivuhodný výsledek dávající velký příslib do budoucna."

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Černá díra


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »