Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Spitzer potvrzuje nejstarší galaxie

Spitzer potvrzuje nejstarší galaxie

105204_3+572659_0.jpg
Spitzerův vesmírný teleskop potvrdil skupinu velmi starých galaxií, které unikaly astronomům používajícím jiné dalekohledy. Galaxie byly objeveny kamerou SCUBA namontovanou na dalekohledu James Clerk Maxwell na Havaji, ale tento přístroj nebyl přes svoji dokonalost schopen určit, které z pozorovaných galaxií jsou v pozadí a které jsou ve skutečnosti skupinou galaxií v popředí. Spitzer dokázal tuto otázku rozlousknout za pouhých 10 minut. Dává tak sporným pozorováním kamerou SCUBA novou metodu potvrzení jejich nálezů. Práce o tom bude zveřejněna v září 2004 ve speciální příloze Astrophysical Journal.

Od roku 1995 britská kamera SCUBA (submilimetrové bolometrické pole), unikátní a nenahraditelný astronomický přístroj namontovaný na dalekohledu James Clerk Maxwell na Havaji, nalézala v submilimetrové oblasti náznaky neurčitých stop velmi vzdálených, prvotních galaxií. Většina z nich byla příliš vzdálená nebo příliš zakrytá prachem před nimi, tak že je nemohl pozorovat ani Hubblův dalekohled. Pomocí kamery SCUBA bylo možné získat jejich obrazy, ale ty byly tak mlhavé, že se z nich nedalo určit, které z nich jsou bližší a které vzdálenější.Astronomové vyvinuli enormní úsilí rozluštit tuto hádanku pomocí radioteleskopů. Ale dokonce ani s nejcitlivějším dostupným radioteleskopem nebylo možné galaxie jednoznačně rozlišit. U méně citlivých radioteleskopů pak byly často výsledky ještě horší než prvotní snímky kamery SCUBA.

LockmanHole_TC_IRAC124_lesley.jpg
Proto se britští a američtí astronomové spojili, aby dokázali do jediného pohledu sloučit ostré obrazy Spitzerova dalekohledu, se schopností kamery SCUBA najít prvotní galaxie. Tým byl nakonec zcela omráčen tím, že se jim na snímcích ze Spitzerova dalekohledu podařilo nalézt a identifikovat všechny galaxie pozorované kamerou SCUBA a to za necelých 10 minut.

Zároveň, Spitzer vyřešil další záhadu galaxií objevených kamerou SCUBA. Když Galileo poprvé obrátil svůj nedokonalý dalekohled k Mléčné dráze užasl, protože uviděl, jak se neurčité světlo rozdělilo na mnoho jednotlivých hvězd. Toto je v podstatě totéž, co učinil Spitzer s galaxiemi zachycenými kamerou SCUBA. Ranné galaxie se oddělily od pozadí kosmického záření.

astro.kent.ac.uk
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »