Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka dvou velkých spirálních galaxií

Srážka dvou velkých spirálních galaxií

Kolidující dvojice spirálních galaxií NGC 6240 Autor: NASA
Kolidující dvojice spirálních galaxií NGC 6240
Autor: NASA
Astronomové využili vesmírnou observatoř Chandra X-ray Observatory k detailnímu výzkumu obrovského oblaku horkého plynu obklopujícího dvojici kolidujících spirálních galaxií. Tento nezvykle velký rezervoár o rozpětí zhruba 300 000 světelných roků obsahuje zásobu plynů o hmotnosti více než 10 miliard Sluncí. Plyn zahřátý na teplotu více než 7 miliónů kelvinů intenzivně září v rentgenovém oboru elektromagnetického spektra.

Tento obří plynný oblak, který představuje tzv. halo kolem galaxií, se nachází v soustavě pojmenované NGC 6240. Astronomové již dlouho vědí, že NGC 6240 je místem splynutí dvou velkých spirálních galaxií, které jsou svými rozměry srovnatelné s naší Galaxií. Každá z dvojice galaxií obsahuje ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto černé díry obíhají navzájem kolem společného středu a pomalu se k sobě přibližují po spirální dráze. Nakonec může rovněž dojít k jejich splynutí.

Dalším důsledkem srážky dvou galaxií je to, že plyn obsažený v jednotlivých galaxiích byl násilně stlačen. To vedlo k nastartování intenzivní tvorby nových hvězd (baby boom), která trvala přinejmenším 200 miliónů roků. Během tohoto období některé z velmi hmotných hvězd ukončily svůj vývoj a poměrně brzy explodovaly jako supernovy.

Vědci zainteresovaní na tomto výzkumu jsou přesvědčeni, že časté exploze supernov rozptýlily do okolí relativně velké množství důležitých chemických prvků, jako je například kyslík, neon, hořčík či křemík, čímž obohatily horký plyn v nově vytvořené sloučené galaxii. Získaná data naznačují, že obohacený plyn se pomalu rozpíná a promíchává s přítomným studeným plynem.

Během probíhající tvorby hvězd však několikrát došlo ke krátkodobému zvýšení intenzity vzniku hvězd. Například nedávné zvýšení hvězdotvorby trvalo přibližně 5 miliónů roků a nastalo zhruba před 20 milióny roků.

Jak bude pokračovat další osud pozorované galaxie NGC 6240? S největší pravděpodobností obě spirální galaxie vytvoří jednu větší eliptickou galaxii, a to během příštích několika miliónů roků. Bohužel, zatím není zřejmé, jak velké množství horkých plynů si může nově vytvořená galaxie udržet, než dojde k jeho úniku do okolního mezigalaktického prostředí. Bez ohledu na to nám tato kolize dává příležitost být svědkem relativně blízké události, k jakým běžně docházelo v mladém vesmíru, kdy se galaxie nacházely velmi blízko sebe a kdy docházelo k častým srážkám těchto hvězdných ostrovů.

Na publikovaném kompozitním snímku galaxie NGC 6240 jsou vidět oblaka horkého plynu, zářícího v oboru rentgenového záření (snímek z družice Chandra). Na snímku v nepravých barvách je tento zářící plyn zobrazen v odstínech fialové. Tato data byla zkombinována s údaji ve viditelném světle, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST. Odhalil přitom dlouhá slapová vlákna, vytvořená při splynutí dvou galaxií. Vlákna směřují k pravému a spodnímu okraji obrázku.

Článek popisující tato nová pozorování galaxie NGC 6240 byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Ngc 6240, Galaxie, Chandra X-ray Observatory


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »