Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka dvou velkých spirálních galaxií

Srážka dvou velkých spirálních galaxií

Kolidující dvojice spirálních galaxií NGC 6240 Autor: NASA
Kolidující dvojice spirálních galaxií NGC 6240
Autor: NASA
Astronomové využili vesmírnou observatoř Chandra X-ray Observatory k detailnímu výzkumu obrovského oblaku horkého plynu obklopujícího dvojici kolidujících spirálních galaxií. Tento nezvykle velký rezervoár o rozpětí zhruba 300 000 světelných roků obsahuje zásobu plynů o hmotnosti více než 10 miliard Sluncí. Plyn zahřátý na teplotu více než 7 miliónů kelvinů intenzivně září v rentgenovém oboru elektromagnetického spektra.

Tento obří plynný oblak, který představuje tzv. halo kolem galaxií, se nachází v soustavě pojmenované NGC 6240. Astronomové již dlouho vědí, že NGC 6240 je místem splynutí dvou velkých spirálních galaxií, které jsou svými rozměry srovnatelné s naší Galaxií. Každá z dvojice galaxií obsahuje ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto černé díry obíhají navzájem kolem společného středu a pomalu se k sobě přibližují po spirální dráze. Nakonec může rovněž dojít k jejich splynutí.

Dalším důsledkem srážky dvou galaxií je to, že plyn obsažený v jednotlivých galaxiích byl násilně stlačen. To vedlo k nastartování intenzivní tvorby nových hvězd (baby boom), která trvala přinejmenším 200 miliónů roků. Během tohoto období některé z velmi hmotných hvězd ukončily svůj vývoj a poměrně brzy explodovaly jako supernovy.

Vědci zainteresovaní na tomto výzkumu jsou přesvědčeni, že časté exploze supernov rozptýlily do okolí relativně velké množství důležitých chemických prvků, jako je například kyslík, neon, hořčík či křemík, čímž obohatily horký plyn v nově vytvořené sloučené galaxii. Získaná data naznačují, že obohacený plyn se pomalu rozpíná a promíchává s přítomným studeným plynem.

Během probíhající tvorby hvězd však několikrát došlo ke krátkodobému zvýšení intenzity vzniku hvězd. Například nedávné zvýšení hvězdotvorby trvalo přibližně 5 miliónů roků a nastalo zhruba před 20 milióny roků.

Jak bude pokračovat další osud pozorované galaxie NGC 6240? S největší pravděpodobností obě spirální galaxie vytvoří jednu větší eliptickou galaxii, a to během příštích několika miliónů roků. Bohužel, zatím není zřejmé, jak velké množství horkých plynů si může nově vytvořená galaxie udržet, než dojde k jeho úniku do okolního mezigalaktického prostředí. Bez ohledu na to nám tato kolize dává příležitost být svědkem relativně blízké události, k jakým běžně docházelo v mladém vesmíru, kdy se galaxie nacházely velmi blízko sebe a kdy docházelo k častým srážkám těchto hvězdných ostrovů.

Na publikovaném kompozitním snímku galaxie NGC 6240 jsou vidět oblaka horkého plynu, zářícího v oboru rentgenového záření (snímek z družice Chandra). Na snímku v nepravých barvách je tento zářící plyn zobrazen v odstínech fialové. Tato data byla zkombinována s údaji ve viditelném světle, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST. Odhalil přitom dlouhá slapová vlákna, vytvořená při splynutí dvou galaxií. Vlákna směřují k pravému a spodnímu okraji obrázku.

Článek popisující tato nová pozorování galaxie NGC 6240 byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Ngc 6240, Galaxie, Chandra X-ray Observatory


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »