Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Trojice supermasivních černých děr v galaxii NGC 6240

Trojice supermasivních černých děr v galaxii NGC 6240

Fotografie NGC 6240 ze souhvězdí Hadonoše
Autor: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration and A. Evans (University of Vi

NGC 6240 je velmi dobře prostudovaná blízká nepravidelná galaxie, která je ve stadiu postupného slévání tří samostatných galaxií. Nachází se ve vzdálenosti zhruba 400 milionů světelných roků a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Hadonoše. Její rozpětí je 300 000 světelných roků a má podlouhlý tvar s rozvětvenými chomáčky, smyčkami a ohony. Uskupení obsahuje tři supermasivní černé díry ve svém jádru. Dvě z nich jsou aktivní a každá z nich má hmotnost zhruba 90 milionů hmotností Slunce. Vyplývá to ze studie publikované v časopise Astronomy & Astrophysics.

Až doposud astronomové předpokládali, že uskupení vzniklo na základě kolize dvou galaxií, a proto tedy obsahuje dvě supermasivní černé díry ve svém jádru.

V průběhu našich pozorování pomocí přístrojů s vysokým úhlovým rozlišením jsme byli schopni zjistit, že NGC 6240 nehostí ve svém středu jen dvě, ale tři supermasivní černí díry,“ říká profesor Wolfram Kollatschny, astronom na University of Göttingen.

Každý ze tří těžkotonážních objektů má hmotnost více než 90 milionů hmotností Slunce. Jsou rozmístěny v oblasti o průměru méně než 3 000 světelných roků, tzn. v oblasti menší než jedna setina celkové velikosti NGC 6240.“

Wolfram Kollatschny pozoroval se svými spolupracovníky galaxii NGC 6240 pomocí spektroskopu Multi Unit Spectroscopic Explorer (MUSE), což je přístroj instalovaný na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) provozovaném Evropskou jižní observatoří ESO (European Southern Observatory).

Až doposud nebyla taková koncentrace tří supermasivních černých děr ve vesmíru pozorována,“ říká Peter Weilbacher, vědecký pracovník na Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam. „Současný případ poskytuje důkaz procesu souběžného splývání tří galaxií společně se supermasivními černými děrami, které se nacházejí v jejich centrech.“

Galaxie NGC 6240 s vyznačenou polohou trojice supermasivních černých děr Autor: P. Weilbacher (AIP), NASA, ESA, Hubble Heritage (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration, and A. Evans
Galaxie NGC 6240 s vyznačenou polohou trojice supermasivních černých děr
Autor: P. Weilbacher (AIP), NASA, ESA, Hubble Heritage (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration, and A. Evans
Publikovaná fotografie obsahuje trojici supermasivních černých děr v jádru galaxie: severní černá díra (N) je aktivní a byla známa již dříve. Na vloženém obrázku s vysokým rozlišením lze vidět, že jižní složka obsahuje dvě supermasivní černé díry (S1 a S2). Zelená barva znázorňuje rozložení ionizovaného plynu v důsledku záření černých děr. Červené linie vymezují kontury (obdobu vrstevnic) záření hvězd v galaxiích a bílá čára představuje měřítko: znázorňuje vzdálenost 1 000 světelných roků.

Podle týmu astronomů má objev soustavy trojice supermasivních černých děr fundamentální význam pro pochopení evoluce galaxií v průběhu času.

Až doposud nebylo možné vysvětlit, jak největší a nejhmotnější galaxie, které existují v našem vesmírném prostředí ´v současné době´, byly vytvořeny hned vedle normálních galaxií vzájemným působením a procesem splynutí během uplynulých 14 miliard roků,“ vysvětlují astronomové.

Jestliže však souběžný proces splynutí několika galaxií skutečně proběhl, pak největší galaxie se supermasivními černými děrami ve svých středech byly schopny se vyvíjet mnohem rychleji. Naše pozorování poskytla první náznaky takového scénáře,“ dodává Peter Weilbacher.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra, Galaxie NGC 6240


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »