Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Upřesnění rotace naší Galaxie

Upřesnění rotace naší Galaxie

Cefeidy v galaxii
Cefeidy v galaxii
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (030/2008): Díky pulzujícím hvězdám byla podrobně prozkoumána rotace naší Galaxie.

Nová velmi přesná měření odhalila, že povaha rotace naší Galaxie je jednodušší, než jsme si doposud mysleli. O tato zjištění se zasloužil dosud nejúspěšnější nástroj ESO, přístroj HARPS. Ten ukázal, že diskutabilní "pád" blízkých cefeid směrem ke Slunci je zdánlivý jev, vycházející z fyzikálních vlastností samotných cefeid. Výsledky přinesla skupina astrofyziků, vedená Nicolasem Nardetto a jsou uveřejněny v časopise Astronomy & Astrophysics.

Cefeidy jsou pulsující proměnné hvězdy, jež slouží k určování vzdáleností ve vesmíru. Jejich jedinečné vlastnosti objevila v roce 1912 Henrietta Leavittová. Dokážeme-li zároveň určit rychlost pohybu cefeid, stanou se významným nástrojem pro studium rotace naší Galaxie.

"Pohyb blízkých cefeid je matoucí, a proto se vědci při jeho vysvětlení ve svých názorech rozcházejí," říká Nardetto. "Pokud počítáme s rotací Galaxie, bude se zdát, že cefeidy padají směrem ke Slunci průměrnou rychlostí kolem 2 km/s." O vysvětlení tohoto jevu astronomové usilují již celá desetiletí. V případě, že jde o skutečný pohyb cefeid, rotuje naše Galaxie velmi složitým způsobem. Jinak tomu bude, pokud je tento jev důsledkem specifické atmosféry samotných cefeid.

Nardetto se svými kolegy pozorovali celkem osm cefeid, a to pomocí přesného spektrografu HARPS, umístěného na dalekohledu o průměru 3,6 m v nadmořské výšce 2400 m.n.m. v La Silla. HARPS neboli High Accuracy Radial Velocity Planetary Searcher je dobře známý a velmi úspěšný lovec extrasolárních planet. Díky jeho brilantním schopnostem při měření radiálních rychlostí (rychlost, se kterou se od nás něco vzdaluje či k nám přibližuje) se však také hodí k řešení jiných problémů astronomie. "Z výsledků našich pozorování vychází, že zdánlivý pohyb cefeid směrem k nám je téměř jistě způsoben specifickými vlastnostmi samotných cefeid," říká Nardetto. Astronomové objevili, že odchylka při měření rychlosti cefeid je způsobena chemickým zastoupením prvků v atmosféře hvězdy. "Pokud tyto závěry zevšeobecníme pro všechny cefeidy, znamená to, že naše Galaxie rotuje jednodušeji, než se zdálo. Rotace je symetrická okolo jedné osy," uzavírá Nardetto.

Další informace:

Článek v časopise Astronomy & Astrophysics, Nardetto, N., Stoekl, A., Bersier, D. & Barnes, T. G., High resolution spectroscopy for Cepheids distance determination. III. A relation between γ-velocities and γ-asymmetries.

Nicolas Nardetto působil během výzkumu na Max Planckově Institutu pro rádiovou astronomii.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 030/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »